REAŠKKAS JA MOKTA eatnigielabeaivvi
Mánáideahkedis ávvudedje sihke sámegiela, eatnigiela ja váibmogiela, dán jagáš vuosttas deaivvadeamis.
Inga Mikkelsdatter Bals ja Mia Cecilie Siri Anti muitaleaba soai leaba unnimusat, nu mo ieža muitiba, guokte jagi čuvvon mánáideahketdoaluid. Dasa soai liikoba. Nu maid vuhtto, go njoarosteames lea hirbmat reaškkas sudnos.
– Lea somá suohtastallat earáiguin, ja stohkosii masa liikon eanemusat lea herggiin vuodjit, dadjá Bals. Sus vuot buollá fárta go ustit huikkáda, njoaros mu. Bals darveha su njoarosteames ja gaikumiin lea oalle reaškkas fas.
Eatnigiella
Sámediggi ja Finnmárkku fylkkagielda ruhtadit Álttá Sámi Giellaguovddáža prošeavtta, Mánáideahket, 2018:s. Mánáideahket lea astoáiggefálaldat sámegielat mánáide gaskal 1.-7. luohkáid, Álttá suoh-
kanis. Vuosttaš deaivvadeapmi lei gaskavahku guovvamánu 21. beaivve. Deaivvadeami oktavuođas sii ávvudit internášunala eatnigielbeaivvi heargevuodjimiin, seahkkanjuikumiin, njoarostemiin ja eará suohtastallamiin Álttá Sámi siiddas. Ulbmil dán vuoro mánáideahkediin lea čuvget ja ovddidit máilmmi gielalaš ja kultuvrralaš girjáivuođa. Mánáideahketfálaldat lea juohke nuppi vahkku gitta geassái.
Čalmmustahtte giellabeaivvi
Mánát čužžot Mánáideahkeda prošeaktabargi Ina Turi birra. Son muitala eatnigielabeaivvi birra ja jearrá mánáin diehtá go oktage dan birra. Okta vástida min giella lea sámegiella.
– Nu lea, jurddaš mis dan lihkku dadjá Turi ja čilge máddái ahte gávdnojit máŋggalágan eatnigiela. Eŋgelasgiella lea maiddái eatnigiel- la dadjala okta nieiddaš. Juohkehaš oažžu báberváibmobihttá gosa galget čálistit ovtta sáni mii mearkkaša sidjiide juoidá, dasto heŋgejit váimmu sámi levgii. Dán láhkái sii vuohkkasit čalmmustahttet beaivvi. Dasto lei mánáin fárta iešguđet poasttaide gos stohkosat vurde.
Mánnálohku lassánan
Mánáideahkeda prošeaktabargi Ina Turi muitala sámi mánáid beroštupmi lea lassánan maŋimuš jagiid. Sis leat 55 máná geat čuvvot ja servet dáid fálaldagaide, eai dieđus buot oktanaga, muitala son. Son čilge lea vuos makkár fálaldat sis lea, dasto válljejit mánát ja nuorat maid čuv vot. Son jáhkká dákkár stuorra beroštupmi boahtá go sámegielat luoh kát leat unnon, ja váh nemat ja mánát atnet de mánáideahketfálaldaga árvvus.
– Oaidnit ahte Gorraváre skuvllas unno sámeluohkát, jáhkán de dát doalut šaddet hui dehálačča sámi váhnemiidda ja mánáide. Mánát besset árbevirolaš stohkosiid čađa oahpásnuvvat, ja dasa lassin iežaset giela gullat ja hupmat, dadjá Turi.
Seamma dehálaš váhnemiidda
Lávus čohkohallá váhnen Kristine Skum. Son lohká su mánnái lea mánáideahket hui dehálaš. Son muitala mánná lea dárogielat luohkás ja dasto šaddá ge fálaldat divraseabbon sidjiide.
– Mánáideahket doaluiguin beassá mu gánda giela gullat, oaidnit ja gullat sámi historjjá. Dát lea hui dehálaš, muhto lea maid seamma dehálaš váhnemiidda. Mii maid vajáldahttit, dadjá Skum ja joatká muitaleames ahte lea dehálaš rábmot Ina Turi.
– Son addá oalle oadjebasvuođa buohkaide. Muitá buot mánáid nama, vaikke eai deaivvat go juohke nuppi vahkus. Son maid bargá hirbmat buori barggu, lea hui profeššuneallan dagahan mánáideahkeda, dadjá Skum.
Váhnen guovttos Annette Guttorm Graven ja May Lise Vars Ingebrigtsen leaba ovttaoaivilis Skumain. Soai áŋgirit muitaleaba vel ahte mánát leat skuvlla agis dál, ja máŋgasat ledje sámi mánáidgárddis oktanaga dalle. Graven dadjá mánáideahketdoalut dagahit ahte sámi mánát dovddadit de nubbi nuppi ja boahtte áigái lea dat hui dehálaš.