Vedení Prahy hrozí spádovostí

Pokud stát zavede nový model financování krajů, Praha bude ročně dostávat o 2,3 miliardy méně, které potřebuje třeba ve školství či v dopravě.

„Pokud o část prostředků z RUD přijdeme, nebudeme mít dostatek peněz na stavbu škol.“Antonín Klecanda (STAN), radní pro školství

PRAHA Je hlavní město Česka bohaté, nebo je jen pouhým sluhou okolních regionů, který má sotva peníze na vlastní potřeby? Záleží na tom, na jaké straně barikády se zrovna člověk nachází. Představitelé Prahy vždy budou tvrdit, že mají sami málo, a zástupci ostatních krajů si naopak rádi sáhnou do zdánlivě velké pražské kapsy.

Problém však nastává, když se na stranu krajů přidá i stát, což se s největší pravděpodobností stane v případě nového modelu financování krajů prostřednictvím rozpočtového určení daní (RUD).

„Většina hejtmanů se shodla, že obrat Prahu je ten nejlepší mechanismus. Já se domnívám, že rušit motor, který živí republiku, tím, že mu seberu peníze na jeho fungování, není úplně šťastné,“komentuje radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS).

Návrh, který schválila poměrem 11 ku 3 Asociace krajů ČR, nově počítá například se zohledněním počtu obyvatel nebo délky silnic. Podle Kováříka by při zavedení nového modelu Praha ročně na příjmech přišla o 2,3 miliardy korun, což je zhruba polovina krajského příspěvku. Místo magistrátní kasy by tyto peníze putovaly jiným samosprávám.

Paradoxně by byly novým modelem znevýhodněny i chudší kraje, konkrétně Moravskoslezský a Ústecký. Nová podoba RUD by měla platit od příštího nebo přespříštího roku.

„Pokud by došlo k tomu, že vláda a parlament RUD schválí, tak Praha nebude schopná nadále vykonávat některé své krajské kompetence. Zejména v oblasti školství, hromadné dopravy, správy komunikací nebo sociál- ních služeb,“sděluje Ko- vářík s tím, že by magis- trát musel přehodnotit svůj přístup k uživatelům těchto služeb, kteří nejsou občany hlavního města.

Jen místní středoškoláci

Žáci devátých tříd nedávno skládali přijímací zkoušky na střední školy. O 19 500 míst usiluje 12 600 zdejších dětí. Přihlášku, kde je některá ze škol v metropoli uvedena jako první priorita, si ale podalo 23 tisíc žáků, tedy zhruba 10 tisíc z okolních krajů.

„Pokud o část prostředků z krajského RUD přijdeme, nebudeme mít dostatek peněz na výstavbu nových škol, takže bude nutné požadovat uzákonění spádovosti na středních školách,“předjímá radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Částka, o kterou by město mělo přijít, je dokonce ještě vyšší, než kolik by podle letošního rozpočtu mělo jít na investice do školství. Především kvůli nadregionálnímu významu pražských středních škol Klecanda dlouhodobě vyzývá stát, aby pro rozvoj školství založil nový fond. Kromě studentů do Prahy denně dojíždějí i lidé do práce nebo třeba i na středočeský krajský úřad, který sídlí na Smíchově. Každé všední ráno tak v ulicích přibude zhruba čtvrt milionu lidí, kteří svými auty zabírají parkovací místa nebo využívají extrémně levnou hromadnou dopravu.

Odebrání části příjmu z daní by znamenalo další negativní bod do bilance pomoci státu se stavbami, které mají celorepublikový význam. Vyjednáním půjčky od Evropské investiční banky už musela Praha řešit stavbu metra D, přestože se na podobných stavbách v jiných metropolích zpravidla podílí stát. Otazníky pak visí nad dostavbou vnitřního okruhu.

„Městský okruh je stavba celostátního významu a na jeho financování by se tedy měl podílet i stát, protože pouze z vlastních finančních prostředků ho financovat nedokážeme,“říká náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) s tím, že výpadek příjmů ohrozí rozjeté projekty.

Kvůli nedostatku financí už musel magistrát přijít s návrhem plánu prioritizace dopravních staveb.

„Nepraví“Pražané

Dojíždějící lidé nejsou jedinou skupinou, které Praha poskytuje své služby, ale příjmy na daních jí nezvýší. Podle průzkumu, který si magistrát nechal zpracovat už před dvěma lety, totiž v Praze žije přes 200 tisíc lidí bez trvalého bydliště. Kvůli tomu město každoročně přichází asi o 7,5 miliardy korun, jelikož RUD pro obce už na bázi počtu obyvatel funguje. Podobně to má být i u krajů, a to by pro Prahu znamenalo ztrátu již zmíněných dvou miliard navíc.

„Je to v podstatě taková menší Ostrava, o kterou se hlavní město musí starat, aniž na to dostává prostředky ze státního rozpočtu,“popisuje bývalý náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).