Češi šetří s plynem. Spotřeba klesla o 19 procent
Začátek roku 2023 vstoupí do dějin českého plynárenství. Po padesáti šesti letech je to poprvé, kdy do Česka nepřitekl vůbec žádný plyn z Ruska. Vůbec poprvé dorazila tato strategická surovina do někdejšího Československa 30. června 1967, kdy byl slavnostně uveden do provozu plynovod Bratrství. Ještě před pár lety přitom zhruba 75 procent zemního plynu spotřebovaného v tuzemsku pocházelo z nalezišť na území Ruské federace.
Přes původně značnou závislost na ruském plynu je teď jasné, že zimu 2022/2023 už Česko zvládlo. Důvod? Nákupy z jiných zdrojů a také úspory.
„Snižování spotřeby zemního plynu bylo jedním z klíčových opatření, díky kterým jsme zvládli tuto zimu bez větších problémů i bez dodávek ruského plynu. Celková úspora v České republice v oblasti plynu byla asi 19 procent oproti spotřebě v předchozích letech,“uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. „Od začátku roku k nám navíc neproudí ruský plyn, takže nás Rusko nemůže vydírat. Díky rekordně naplněným zásobníkům po zimě se navíc stabilizuje také cena plynu na trhu,“dodal ministr.
V prosinci, kdy kolem dostatku plynu v tuzemsku panovala nejistota, spustil server iDNES.cz ve spolupráci se společností Pražská plynárenská unikátní projekt. Sleduje spotřebu plynu v několika domácnostech a zároveň úroveň zásob plynu v podzemních zásobnících.
Kolik plynu lidé spálí, hlídá a reportuje „špion na plynoměru“– senzor spotřeby. Zařízení, které se jednoduše připevní k plynoměru, poskytla právě firma Pražská plynárenská. Dlouhodobý projekt ukazuje, že výkyvy počasí jsou hlavním motorem vyšší spotřeby. Zjednodušeně řečeno, když začne mrznout i přes den, modré sloupce grafů se nezastavitelně derou vzhůru.
Osobní zkušenosti
„Na začátku února byla zima asi největší a rozdíl ve spotřebě byl asi nejznatelnější v letošním roce. V týdnu od 30. 1. a také v tom následujícím od 6. 2. vystřelila spotřeba plynu až k 20 m3 za týden. Tedy pokud srovnáme topení na začátku února s koncem měsíce, tak při teplotách výrazně pod bodem mrazu byla spotřeba až dvojnásobná,“popisuje paní I., která žije v Praze v mezonetovém bytu. Kvůli malému dítěti, které se batolí po podlaze, nemůže drasticky ztlumit topení.
Pan P. žije ve starším rodinném domku u Kladna. Dům koupil nedávno a je téměř v původní stavu. „Naše topná tělesa již nedosahují původních výkonů z výroby, tedy je potřeba stále topit a většinou udržujeme konstantní nastavení, tedy téměř naplno. Nicméně je pravda, že když přišla vlna jarního počasí, tak jsme přes den v obývacím pokoji párkrát výkon ztlumovali,“vysvětlil pan P.
Paní I. přiznává, že s blížícím se jarem už spotřebu tolik neřeší. „Obecně se stále snažíme přistupovat ke spotřebě plynu odpovědně, zbytečně nepřetápět a šetřit ve chvílích, kdy nejsme doma. V době, kdy jsme doma, jsme ale v šetřivé kázni polevili, topíme trvale na cca 21 až 22 stupňů,“uvedla žena na rodičovské dovolené.
Češi šetřili v zimě na vytápění
Podle výzkumu neziskového ústavu STEM více než tři pětiny českých domácností na začátku letošního roku uvedlo, že kvůli vysokým cenám tepla nevytápěly optimálně některé části svých bytů či domů.
Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami ukazuje, že úsporná opatření začali v porovnání s rokem 2019 ve větší míře zavádět lidé napříč věkovým spektrem. Nejčastěji ze všech k nim přistupovali lidé starší 60 let.
„Vzhledem k tomu, že Pražská plynárenská je jeden z nejvýznamnějších hráčů na trhu, tak jsou v našem zákaznickém portfoliu vidět i obdobné trendy jako na trhu celém. Obecně bych mohl konstatovat, že zákazníci, kteří mají nasmlouvány vyšší ceny energií, šetří energiemi více než ti, kteří mají staré kontrakty ještě za nižší ceny. Racionální ekonomické chování funguje,“míní Petr Kovařík ze společnosti Pražská plynárenská.
Partnerem projektu je Pražská plynárenská, a. s.