Jádro štěpí Evropu

Státy se neshodnou, zdali si jádro zaslouží evropské peníze.

Deník Financial Times před pár dny popsal, jak francouzský prezident Emmanuel Macron na snídani s německým kancléřem Olafem Scholzem nejdřív hovořil o jiném kontroverzním tématu – zákazu spalovacích motorů od roku 2035, v němž si Německo na poslední chvíli vymínilo výjimku pro syntetická paliva. Na následující konferenci Macron mluvil před novináři právě o jádru – o tom, že doufá v nalezení shody s Německem i v souvislosti „s jinými tématy“.

„Německo, které nechtělo ustoupit v otázce jádra, mělo výraznou motivaci přeformulovat konec spalovacích motorů, což naopak nechtěla Francie. Proto se z toho stal politický střet těchto dvou zemí,“komentuje to analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.

Spor se ale netýká jen Německa a Francie. Evropská komise přednedávnem představila Akt o klimaticky neutrálním průmyslu. Ten popisuje způsoby, jak EU v následujících letech bude podporovat bezemisní zdroje energie, aby dosáhla cíle klimatické neutrality do roku 2050. Z veřejných peněz mají do solárů, větrníků a dalších technologií téct miliardy eur. Zásadní roli má taky sehrát zjednodušení povolovacích procesů. Rozhodování úřadů o tom, zdali stavba může vzniknout, by nemělo trvat déle než 18 měsíců.

Jaderná energie sice je v dokumentu zmíněna mezi osmi technologiemi, které by měly přispět k dekarbonizaci, ale jen ve dvou formách – v podobě malých modulárních reaktorů a v podobě „pokročilých technologií výroby energie z jaderných procesů s minimálním odpadem palivového cyklu“. To by mohlo znamenat, že na evropské peníze a úlitby si sáhnou jen takzvané reaktory čtvrté generace. Tradiční bloky jako ten, co se má postavit v Dukovanech, by ostrouhaly.

Jaderné elektrárny jakéhokoliv typu každopádně nejsou zařazeny do takzvaných „strategických technologií s nulovou spotřebou“. Právě tyto projekty budou mít největší podporu.

Evropský sen

„Jaderná energie může hrát roli v našem dekarbonizačním úsilí,“komentovala to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konci minulého týdne. „V našem Aktu o klimaticky neutrálním průmyslu je vyjmenována široká škála nulových technologií včetně špičkových jaderných technologií. Ty budou mít přístup k některým zjednodušeným pravidlům a pobídkám. Ale pouze nulové technologie, které považujeme za strategické pro budoucnost, jako jsou například solární panely, baterie a elektrolyzéry, budou mít přístup ke všem výhodám,“dodala.

K aktuálním debatám o tom, jaké jádro je ještě zelené a jaké už ne, je skeptický Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti.

„Když budete sedět kdekoliv ve světě na diskusi o nových zdrojích včetně těch jaderných, rozpravu o tom, jestli podporovat ty či ony zdroje, tam vůbec neuslyšíte. Prostě buď chcete omezit emise oxidu uhličitého, a pak je jádro nepochybně jedním z ideálních nástrojů, nebo začnete vymýšlet nějaké nové definice, nové parametry a podobně,“uvádí Bartuška.

„Většina Evropy si sní sen o tom, že jsme ještě relevantní pro svět, že svět sleduje, co Evropa dělá. To je podle mě naprostý omyl. Čínu, Spojené státy ani Indii vůbec nezajímá, jak bude nebo nebude klasifikovat jeden typ zdrojů,“myslí si diplomat. „Teprve zjistíme, že prosazujeme technologie, které velká část světa bude prostě ignorovat nebo si minimálně počká na to, jak to zvládneme,“dodává Bartuška.

Černá díra na peníze

Je možné, že s Aktem o klimaticky neutrálním průmyslu to nakonec dopadne podobně jako se zákazem spalovacích motorů – Francie si postaví hlavu na poslední chvíli stejně jako Německo v případě syntetických paliv. Výsledek je ale v případě jádra nejistý.

Podle Jungwirtha Březovského není příliš pravděpodobné, že by se Akt o klimaticky neutrálním průmyslu změnil tak, že by jádro bylo postaveno na roveň s obnovitelnými zdroji energie a mělo zajištěný snadnější přístup k financování a povolování. „Debata se ještě může vést a mohou do toho vstoupit další priority nebo politické střety. Ale neexistuje podle mě vůle na straně parlamentu a Evropské komise, aby jádro ve stávající podobě mělo v EU prominentnější roli, než jak tomu je v návrhu nařízení,“uvádí analytik.

„Jádro je černá díra na peníze s celou řadou neznámých ohledně návratnosti. V zemích, jako je Česko, historicky vidíme, že žádný rozvoj komunitní energetiky, chytrých sítí a bateriových úložišť nenastává, pokud je veškerá politická pozornost soustředěna na jádro. Zelená transformace tkví trochu v něčem jiném než v dalších obrovských centralizovaných zdrojích energie,“myslí si Jungwirth Březovský.

Zásadními odpůrci jaderné energetiky jsou Rakousko a Lucembursko, nejsilnější roli ale hraje Německo. Je totiž největším přispěvatelem do evropské společné kasy. Pokud by se prosadila větší podpora jaderné energetiky, financovalo by se to paradoxně zejména z německých peněz.

Na straně podporovatelů je více států, u některých ale není postoj zřetelný. Francie na konci února založila jedenáctičlennou projadernou alianci včetně Česka. Holandsko v ní sice je, ale v otázce postavení jádra na roveň obnovitelným zdrojům je proti. Dánsko má od roku 1985 přímo zakázanou výrobu energie z jádra, avšak jadernou energii dováží. A Itálie byla historicky proti jádru, teď má ale vládu, která by si nejspíš dala říct.

Jádro je černá díra na peníze s celou řadou neznámých ohledně návratnosti.