Unijní peníze na fotbal. Brusel to Itálii zatrhnul

Evropská komise rozhodla odsunout výplatu z fondu na oživení po koronaviru

ŘÍM Italové milují vášnivě fotbal – a to zřejmě natolik, že nemohl chybět ani v jejich plánech na postkoronavirové oživení.

Takže záchranný unijní fond, který byl vytvořen před třemi lety, aby vytáhl evropské státy z pandemického útlumu, mířil na jihu Evropy hodně diskutabilním směrem. Peníze měly jít i na nové fotbalové stadiony.

Dodatečné unijní investice, které měly přispět v Evropě k hospodářskému oživení, byly podle plánů předchozí italské vlády určeny na renovaci fotbalového stánku Artemio Franchi ve Florencii, stavby z 30. let minulého století, pro 40 tisíc diváků. Projekt měl vyjít na nějakých 55 milionů eur.

A druhým kontroverzním projektem byla rozsáhlá sportoviště v severoitalských Benátkách. V tomto případě se mělo vynaložit dokonce 94 milionů eur.

Je dobré připomenout, jak evropský postkoronavirový fond, v celkové hodnotě 724 miliard eur, vznikl. Rozhodovalo se o něm v polovině roku 2020, kdy byla Itálie největší obětí pandemie. Proto získala i největší díl pomoci, zhruba 190 miliard eur, za které členské země EU společně ručí.

Včetně Česka, jež se ocitlo později rovněž mezi státy, které pandemii těžce odnesly. To už ale mělo smůlu. Itálie dostala nejvíc, protože se o penězích rozhodovalo hned po první vlně pandemie. Teď se zdá, že Řím úplně neví, jak takovou masivní částku správně využít.

Brusel nemůže problém přehlížet. Itálie spolu se Španělskem získaly ze záchranného fondu dvě pětiny celkové částky, takže její příklad je do velké míry určující.

Směřování takových částek do fotbalu se jeví jako velmi sporný nápad, a to i na italské poměry. Ve své době byl florentský železobetonový stadion technologickým zázrakem, nyní jen chátrá.

Proč se ale má platit z veřejných peněz? Luciano Monti, profesor ekonomie z římské univerzity Luiss, se domnívá, že toto by měla být šance pro soukromé investory.

„Proč používat pro takovou věc veřejné peníze?“podivil se v rozhovoru pro Financial Times.

Majitelem Fiorentiny je Rocco Commisso, americký mediální magnát narozený v Itálii. Před čtyřmi lety zaplatil za tým ACF Fiorentina 170 milionů eur. Počítal s tím, že starý stadion strhne a postaví nový.

Proti tomu se ale zvedla vlna odporu. Podle italských památkářů je stadion unikátní stavbou. Říkají, že její proslavený autor, inženýr Pier Luigi Nervi, postavil vůbec „první stadion moderní doby“.

To v Bruselu nikdo nezpochybňuje. Italský plán obnovy ale měl mít docela jiné priority, než je záchrana přestárlých sportovišť.

Tehdejší premiér Mario Draghi – jako někdejší zachránce eura v EU velmi oblíbený – sliboval digitalizaci, zejména rozvoj rychlého internetu, pružnější státní správu či ekologické inovativní projekty. Tisíce mladých profesionálů měly školit v počítačové gramotnosti starší generaci. Plány zahrnovaly i vysokorychlostní železnici.

O obnově stadionů nebyla zmínka. Vše teď musí za Draghiho vysvětlovat nová pravicová premiérka Giorgia Meloniová, která jeho polovičaté plány zdědila. Dostala od Bruselu měsíc, aby nesrovnalosti vyřešila, než bude moci být další tranše unijní pomoci v hodnotě 19 miliard eur vyplacena.

Brusel chce, aby se zádrhele odstranily, i vzhledem k tomu, že Itálie měla vždy chronické problémy s využíváním evropských fondů.