Politici slibují: Na platy si sáhneme

Anketa MF DNES mezi 200 poslanci. Jste pro omezení růstu svých platů?

Po schválení nižší valorizace důchodů roste tlak na politiky, aby se v rámci solidarity v době krize také uskromnili. Zatímco průměrný penzista přijde od června kvůli nižší valorizaci měsíčně o 1 010 korun, plat řadového poslance a senátora na začátku roku vzrostl o 11 600 korun.

MF DNES se proto zeptala všech 200 poslanců, zda si sáhnou na platy. Na tom, že by se měli ze solidarity s ostatními uskromnit, se shoduje většina z nich. V tom, jak moc, se už ale rozcházejí.

Zmrazit, nebo jen zpomalit?

Opoziční ANO a SPD chtějí zmrazit současné platy na roky dopředu. Naposledy to na začátku března neúspěšně navrhoval šéf ANO Andrej Babiš. Koaliční poslanci s tím však převážně nesouhlasí. Argumentují hlavně tím, že se po konci zmrazení platy stejně skokově zvýší.

Hnutí STAN proto přišlo s návrhem, aby se růst platů politiků zpomalil stejně jako u valorizace penzí. Byť na něm hnutí teprve pracuje, podle poslance STAN Josefa Fleka by se tím růst platů politiků zpomalil zhruba o 60 procent.

Vlastní návrh chystají i Piráti. Kromě politiků by upravoval i platy vrcholných manažerů státních firem. „Zpomalení růstu platů je v době krize důležité gesto, ale krátkodobé.

Proto předložíme dlouhodobé řešení, které se bude týkat nejen politiků, ale i vrcholných manažerů státních podniků typu ČEZ,“napsal MF DNES bez podrobností vicepremiér a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Opozice však vládu kritizuje, že s ní o návrzích nejedná a také, že přišly pozdě. „Vládní návrhy neberu vážně. Když mohli v březnu podpořit mnou navržené zmrazení platů na pět let, tak to potopili. Rozhoupali se, až když je kritizoval prezident,“řekl MF DNES předseda ANO Andrej Babiš. Poté, co jeho návrh koalice ve Sněmovně nepřipustila, vyzval prezident Petr Pavel vládu, aby s opozicí projednala úpravu, která zajistí, že se na úsporách budou podílet i politici.

Tím evidentně některé poslance popudil. „Pokud to bude smysluplné opatření týkající se nejen poslanců a pokud pan prezident začne sám u sebe, v zásadě s tím problém nemám,“reagoval pro MF DNES poslanec KDU-ČSL Aleš Dufek.

Ani další poslanci lidovců, kteří odpověděli MF DNES, nebyli z otázky na růst svých platů zrovna nadšeni. „Pro solidaritu jsem, ovšem také pro spravedlnost. Vím, že lidé by byli nejraději, aby politici dělali svou práci úplně zadarmo. Pokud by se tak na rok stalo (u poslanců a senátorů), došlo by k úspoře přes 300 milionů korun. A každý, kdo trochu tuší, v jakých částkách jsou vypláceny důchody, ví, že jsme řádově úplně mimo,“napsala MF DNES lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková.

Jednání jsou na začátku

Celkově zatím ve vládní koalici nepanuje shoda, jakou cestou by politici měli jít. Jak MF DNES řekla mluvčí STAN Sára Beránková, koaliční jednání jsou teprve na počátku. „Náš návrh ještě nemá legislativní podobu, ani jsme ho neprojednali v koalici, kde existují i jiné názory na zpomalení růstu či úplné zmrazení platů politiků,“uvedla mluvčí.

Například koaliční TOP 09 se příliš návrh STAN se zpomalením růstu platů nezamlouvá. Předsedkyně Sněmovny a strany Markéta Pekarová Adamová již dříve prohlásila, že by se raději klonila k úplnému zmrazení platů. „Neměli bychom předvádět přílišnou kreativitu v tom, jak jinak to upravíme,“řekla před týdnem.

Otazníkem zatím zůstává postoj nejsilnější vládní strany, ODS. Její poslanci ani mluvčí na dotazy redakce nereagovali. Premiér Petr Fiala zatím pouze řekl, že je pro zachování takzvaného automatu, který váže platy ústavních činitelů na průměrnou mzdu, aby o nich nerozhodovali sami. „Nejsem rád, že se opakovaně ocitáme v situaci, kdy o svých platech rozhodují politici. V žádném zaměstnání to tak není, nikdo jiný o svém vlastním platu nerozhoduje. Proto je třeba, aby ten automat zůstal v nějaké formě zachován, aby neustále nerozhodovali politici nejen o platech soudců, ale ani o svých platech,“uvedl dříve Fiala.

Zákon o platech ústavních činitelů je nastaven tak, aby do něj politici nezasahovali. Plat se vypočítává automaticky z takzvané platové základny, která je 2,5násobkem průměrné mzdy. Během pandemie covidu a po začátku války na Ukrajině si však politici platy zmrazili.

Jelikož však šla mezitím průměrná mzda vzhůru, došlo po rozmrazení platů na začátku letošního roku k jejich skokovému zvýšení. Například řadoví poslanci a senátoři si tak polepšili z 90 800 korun na 102 400 měsíčně. Vedení Sněmovny, předsedové klubů a výborů ještě o více.

„Systém už je solidární dnes“

A právě to řadě koaličních poslanců na zmrazování vadí. „Pokud poté plat opět skokově vzroste, je to potom celé skutečně jen populistické divadlo,“říká například poslanec TOP 09 Ondřej Kolář.

Jeho stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Miloš Nový si zase myslí, že současný systém již solidární je. „Poslanci mají platy solidárně svázány s vývojem ekonomiky, neboť základní plat poslance je 2,5násobkem průměrné mzdy. Roste-li tedy průměrná mzda, roste i plat. Neroste-li průměrná mzda, neroste ani plat. Klesá-li průměrná mzda, klesá i plat poslance,“argumentuje Nový.

Zato opozice za zmrazováním jednoznačně stojí. „SPD opakovaně navrhovala zmrazení platů na celé volební období. Pětikoalice to vždy zamítla. Současný návrh mi nyní blokují a nechtějí ho zařadit na program jednání,“líčí předseda SPD Tomio Okamura.

Pokud by vládní koalice nakonec přišla s vlastním návrhem na zmrazení platů, opozice by ho nejspíš podpořila. „Samozřejmě podpoříme jakýkoliv návrh, ale chování koalice je dětinské a vůči lidem i pokrytecké,“říká místopředsedkyně klubu ANO Jana Pastuchová.

Lidé by byli nejraději, aby politici dělali svou práci úplně zadarmo.

Romana Bělohlávková poslankyně KDU-ČSL