Muzeum připomene autory svázané s Libní
V Pivovarnické ulici v Libni vznikne expozice a muzeum Libeňské návraty věnovaná spisovatelům spojeným s Libní, jako jsou Bohumil Hrabal nebo Arnošt Lustig. Radnice si tam pronajala společenský sál, kde jej vytvoří.
Za prostory bude městská část platit nájemné 300 tisíc korun ročně. Otevření je plánováno na letošní květen, záležet však bude na vývoji koronavirové pandemie. Muzeum bude provozovat radnice Prahy 8.
PRAHA
„V tomto místě stále funguje nezaměnitelný libeňský genius loci. Chceme ho udržet a vrátit nejen Libeňákům jeden z mála zachovalých společenských prostorů. Rádi bychom pořádali výstavy, společenské akce, setkání či přednášky. Zároveň chceme vzdát hold Libni a jejím obyvatelům a rodákům. Především spisovatelům Hrabalovi, Lustigovi, Eduardu Štorchovi a dalším,“uvedl radní Michal Švarc (Patrioti pro Prahu 8).
Úpravy prostor a příprava expozice začnou poté, co městská část schválí rozpočet na letošní rok. To by mělo být v březnu. Nyní Praha 8 pracuje v rozpočtovém provizoriu, kdy nesmí dávat peníze na investice, ale pouze na svůj chod.
Dům spojený se třemi autory
„Jakmile bude schválen rozpočet, okamžitě se začne s úpravami. Co vystavit už máme, takže v květnu bychom otevřeli. Zda to bude veřejné otevření, či nikoliv, bude záležet na epidemiologické situaci a pravidlech, která budou,“řekl mluvčí Prahy 8 Martin Šalek. Prostory si radnice vybrala kvůli tomu, že jde o poslední zachovalý autentický společenský a komunitní sál v Libni. V domě bydlel spisovatel Eduard Štorch a do restaurace sem chodili Hrabal i Lustig. „Bohužel, ani jeden z těchto světově proslulých libeňských spisovatelů nemá v Praze expozici, která by jejich život a díla připomínala,“řekl Šalek.
Hrabal žil v ulici Na Hrázi v domě v bývalé kovárně. Dům byl zbourán při výstavbě nynějšího dopravního terminálu na Palmovce. Na zdi zde je malba, která Hrabala připomíná.
Lustig se narodil v Libni v roce 1926 a chodil zde také do školy.
Eduard Štorch v roce 1906 při silnici u Rokosky objevil s dětmi pozůstatky mamuta. Na základě tohoto objevu situoval svůj nejznámější příběh z pravěku do Libně. (ČTK)