Po návratu do školy nám dají učitelé zabrat, bojí se žáci

Dálková výuka má podle ankety výhody i nevýhody. Studenti si rádi zvykli organizovat čas sami.

Většina studentů 9. tříd na distanční výuce oceňuje, že si doma mohou učivo více samostatně plánovat. Díky tomu se cítí méně ve stresu. Naopak jim nevyhovuje, že jim chybí kontakt se spolužáky a mají více úkolů než normálně.

Z návratu zpátky do lavic proto mají i jisté obavy. Bojí se, aby jim učitelé v prvním týdnu nerozdali jednu písemku za druhou nebo na ně nekřičeli, pokud něco nebudou vědět.

Vyplynulo to z rozsáhlé ankety na základních školách, která proběhla na přelomu října a listopadu v rámci Národního testování 9. tříd, realizovaného společností Scio. Do šetření se kromě bezmála 4 000 žáků zapojilo i zhruba 700 rodičů a více než stovka pedagogů z celé republiky. Jde zatím o největší sondu, která distanční výuku hodnotí ze všech stran.

Zatímco rodiče jsou s fungováním škol v době distanční výuky vesměs spokojeni, učitelé se shodují, že je pro ně příprava náročnější.

„Je pro mě těžší se doma na výklad učitele soustředit a přijde mi, že výuka není taková jako ve škole,“hodnotí online formu učení deváťák Martin Š. ze základní školy v Praze 5. Na otázku, v čem je distanční výuka jiná, odpovídá, že během virtuální hodiny není takový prostor se na probírané učivo doptat jako ve škole. „Učitelé navíc nemají tolik možností, jak nám nové věci vysvětlit. Ve škole nám během hodiny mohli část látky i názorně ukázat,“míní student Martin.

Problém s porozuměním novému učivu během distanční výuku má i 39 procent ze skoro čtyř tisíc oslovených žáků 9. tříd, kteří se zúčastnili ankety společnosti Scio.

Kromě toho žákům nevyhovuje, že jim učitelé zadávají velké množství úkolů. Třetina z dotázaných žáků má rovněž problém najít k učení motivaci. Přesto třetina žáků odpověděla, že zvládala podzimní distanční výuku lépe než na jaře.

Jen 20 procent z nich stále online výuku nezvládá buď vůbec, nebo méně než z poloviny.

I pro učitele je výuka náročná

Jak vyplývá pro změnu z odpovědí pedagogů, distanční výuka je pro ně stále těžší než ta klasická, a to zejména na přípravu. Celkem 9 z 10 dotázaných učitelů ji považuje za náročnější než standardní prezenční výuku. Většina učitelů tráví výukou a přípravou na ni alespoň osm hodin denně. Necelé čtvrtině z nich pak dokonce zabere deset a více hodin. „Pomalu se to ale zlepšuje tím, jak se v tom učíme chodit,“potvrzuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Na začátku to znamenalo obsáhnout online výuku technicky, naučit se pracovat s platformami, což už umíme. Co ale pořád neumíme, je to, že metody, které nám fungovaly ve třídě, v online nefungují. To znamená, že učitel musí volit úplně jinou metodiku,“podotýká Mazancová.

Co na druhou stranu učitelé hodnotí kladně, je aktivita žáků, kteří

se v drtivé většině během distanční výuky zapojují. To samé ale nelze říct o jejich rodičích. Podle pedagogů s nimi dostatečně komunikuje zhruba polovina rodičů. Čtyři z pěti oslovených rodičů jsou ale s nynější formou výuky spokojeni. Pozitiva na učení z domova nacházejí i studenti. „Z výsledků šetření vyplývá, že sami žáci na online výuce oceňují především možnost samostatně si organizovat čas a zároveň jsou tak díky vlastnímu plánování aktivit méně ve stresu. Samostatnost oceňovala více než polovina žáků,“komentuje výsledky ankety koordinátorka projektů pro školy ve společnosti Scio Eliška Hloupá Sovová. „Volnost v rozhodování, kdy a čemu se věnovat, zdůrazňovali žáci spontánně i v rámci otevřených odpovědí,“dodává Hloupá Sovová.

Technologie v běžné výuce

Jestli si žáci přejí, aby se něco z online výuky opravdu přeneslo i do prezenční formy vyučování, pak je to možnost práce ve skupinkách. O to by stála polovina z nich.

Naproti tomu učitelé by naopak přivítali, kdyby žáci po obnovení školní docházky častěji pracovali samostatně. Do přání žáků se tak nejspíše promítá to, že jim chybí kontakt se spolužáky. To vnímají jako hlavní problém domácí výuky především jejich rodiče. Ztrátu sociálních kontaktů tak u svých dětí paradoxně vnímají hůře než samotní potomci.

Podobně se rozchází pohled studentů a učitelů v otázce, zda by se v rámci běžných hodin mělo více pracovat s internetem a novými digitálními technologiemi. Bezmála čtyřicet procent studentů je pro, učitelů jen necelých třicet procent.