Půjčka z okna BMW, tak v ghettu vypadá lichva
Na parkovišti za zchátralými panelovými domy s vyhořelými nebo dřevotřískami zatlučenými či zazděnými okny zastavuje stříbrné BMW.
Pod širokými koly praskají střepy z rozbitých lahví, luxusní, nanejvýš tři roky stará limuzína jako by sem ani nepatřila. BMW stojí v rohu parkoviště „slavného“sídliště Janov v severočeském Litvínově dvacet minut. Jediné auto na celém parkovišti kromě tří vraků, které tu reznou už dvě zimy.
Najednou z domů, ve kterých se zdá, že už snad nikdo ani nemůže bydlet, protože jsou bez vody, elektřiny i plynu, začnou přicházet Romové. Stojí tam jako u pojízdné prodejny. Jen se tady nabízí jiné zboží – rychlé peníze.
„Půjčuju vatu lidem, kterejm nikdo jinej nepůjčí. Nic nemají, bydlí tady v tej díře, jsou bez práce a tisícikoruna je pro ně takový love, jako pro tebe sto tisíc. Dělám to z dobrýho srdce, kdyby měli spoléhat na gadže (bílé), dávno chcípnou,“ušklíbne se starší Rom za volantem BMW. Cvrkne nedopalek cigarety na asfalt a zatáhne černé okénko.
Končí debata o dobrosrdečnosti, která místní chudé stojí vždy jednou tolik, než kolik si půjčí.
Do čtvrt hodiny je zúřadováno. Přesněji „přerozděleno“. Část lidí přinesla zpátky dluh z minulého měsíce, část si přišla půjčit, někteří zkoušejí s usmolenou tisícikorunou v ruce přesvědčit lichváře, aby na zbytek peněz počkal. Bez šance. Tady platí jiná ekonomická pravidla. Přesněji platí tu jedno jediné pravidlo: V den, kdy dostaneš dávky, vracíš. Bez debat. „Ví moc dobře, kdy komu peníze chodí, kolik kdo bere. Nikdo jiný nám nepůjčí, takže tohle je jediná šance,“vysvětluje jedna z Romek.
Pět let je bez práce. Žije v bytě se čtyřmi dětmi a manželem, který je v invalidním důchodu. Peněz jim nezbývá i proto, že platí nesmyslně vysoké nájemné. Měsíčně platí 12 tisíc korun za třípokojový byt. Na stejném patře je teď podobný byt na prodej. Cena činí 112 tisíc korun.
Pro pochopení, lichvář je tady zároveň často majitelem bytů v chátrajících domech, které skoupil, a vydělává na byznysu s chudobou. Byty draze pronajímá sociálně slabým, kterým na bydlení přispějí úřady. „Když nezaplatíte dluh včas, jste na ulici. Jdete bydlet třeba pod most. Nebo vám nájem navýší a vezme si peníze z toho jako pokutu a vy dlužíte dál příští měsíc,“dodává další z obyvatelek lokality.
Fungování lichvářů a rychlých půjček na ulici tu znají do detailu všichni. Navenek však mlčí. „Když něco řeknete, už vám další měsíc nikdo nepůjčí. A co potom?“ptá se další obyvatelka. Zdánlivě je to riskantní byznys s lidmi, kteří jsou na samém sociálním dnu. Funguje ale jako namazaný stroj. Pořád dokola, pandemie nepandemie: půjčíš, jednou tolik vrátíš. Čísla, která ukazují, kolik lidí tady dluží, jsou děsivá. V Janově dluží každý druhý, v nedalekých Obrnicích je zadluženo 51 procent lidí starších patnácti let, v Moldavě u Teplic přes třetinu lidí. A tak bychom mohli jmenovat další a další města.
Ústecký kraj je na tom z celé země nejhůře. V exekuci je tu podle projektu Mapaexekuci.cz 17,5 procenta lidí. Pro porovnání, ve Zlínském kraji je to jen 5,8 procenta. „Lidé, kteří jsou ohroženi chudobou, se z dluhů nemohou už z principu vymotat. Mají exekuce, insolvence, statisícové dluhy a půjčí si další peníze od lichvářů na úroky, které dokážou splácet, jen když si znovu půjčí. Je to vlastně letadlo,“říká ekonom Zdeněk Žižka. Pro úřady je právě tento typ lichvy přitom v podstatě neviditelný. Celková částka, kterou lidé dluží po celé zemi různým společnostem a lichvářům, tak bude daleko vyšší než oficiálně udávaných 300 miliard. „Víme, že se to děje, řeší to sociální terénní pracovníci, nicméně my jako městská policie nemáme jak zasáhnout,“říká velitel litvínovské městské policie Zdeněk Urban.
A podobně mluví i lidé z Poradny při finanční tísni v Litvínově, která sídlí přímo na sídlišti, v ghettu. „Také víme, že se toto děje, ale tito lidé se na nás neobracejí. K nám přijdou lidé, kteří mají exekuce, půjčky, mikropůjčky, nebankovní úvěry, a nemají jak dluhy zaplatit. Skupina, která se točí v lichvě, kterou popisujete, se poradit prostě nepůjde,“říká Jiří Hadač z litvínovské poradny. Okresy Most a Chomutov v Ústeckém kraji a Sokolov v Karlovarském jsou na tom z celé země nejhůře. Na Mostecku je v exekuci každý pátý. Průměrně má každý z dlužníků šest exekucí. Jak nebezpečně narůstá zadlužených lidí a lidí v kolotoči lichvářů, si uvědomují už i banky. Pumpují peníze právě do neziskových organizací, které lidem ohroženým chudobou pomáhají. Třeba Česká spořitelna ze své nadace uvolnila nyní pět milionů korun. „Současná situace, se vším, co přinesla – od sociální izolace přes zvýšenou míru stresu – dopadá nejcitelněji zejména na děti a rodiny potýkající se s nejrůznějšími formami sociálního ohrožení – například domácím násilím či chudobou,“říká Kateřina Šaldová z Nadace České spořitelny.