Končí banka pro tratě a silnice?

Tomáš Cafourek

Desítky miliard korun, které tečou do staveb přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), možná bude fond v roce 2022 rozdělovat naposledy. Po změně kompetencí ve vedení resortu dopravy se ministr Vladimír Kremlík zaměřil na způsob, jakým se v Česku rozdělují peníze na výstavbu a opravy silnic či železnic.

„Případné rušení SFDI je jedna z věcí, kterou se pan ministr Kremlík vážně zabývá,“řekla MF DNES mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Jakým způsobem se budou rozdělovat peníze na stavbu nových dálnic nebo rychlostních tratí bez fondu, je podle ní jeden z hlavních úkolů nedávno vzniklé pracovní skupiny.

Skupinu ministr založil primárně kvůli tomu, aby posoudila další možnosti, jak několikanásobně zintenzivnit tuzemskou dopravní výstavbu. Zvláště když se očekává, že jednak budou klesat dotace z Evropské unie a jednak bude zpomalovat ekonomika země.

Nejrazantnější změnou, která je podle informací MF DNES na stole, je plán prakticky vynechat dopravní resort z procesu financování liniových staveb. Rozdělování peněz by tak mělo pod kontrolou přímo ministerstvo financí.

Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza takový návrh nepovažuje za šťastný. „Při vší úctě k ministerstvu financí, tento resort je zodpovědný za celkový rozpočet, ale nemá takový přehled o výstavbě jako úředníci ministerstva dopravy,“uvedl Nouza.

Prosazování dopravních projektů by pravděpodobně bylo mnohem těžší než dnes. Na druhou stranu by ale odpadly každoroční tahanice mezi oběma resorty o výši rozpočtu na dopravní stavby.

Budou si muset půjčovat

Omezit tradiční každoroční přetahování o miliardy korun se resort dopravy snažil už dříve tím, že by část příspěvku z rozpočtu vyměnil za vyšší podíl na výběrech daní spojených s motorismem. Výběry spotřební daně z paliv a maziv nebo ze silniční daně se totiž dají několik let dopředu daleko lépe odhadnout než ekonomická situace země, a tedy ochota státní kasy přispívat jednotlivým resortům na investice.

Nyní zpět do dopravy z těchto daní směřuje zhruba devět procent vybrané částky. Ministerstvo v předchozích letech opakovaně žádalo o zvýšení těchto peněz alespoň na padesát procent a tento požadavek se v souvislosti s rušením dopravního fondu opět objevuje.

Součástí plánu na kompletní přestavbu financování dopravní výstavby je rovněž převod státních silničářů z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na akciovou společnost. Současná státní rozpočtová organizace totiž může pracovat pouze s penězi, které jí přitečou ze státní kasy právě přes dopravní fond.

Transformace ŘSD, kterou ministr Kremlík stanovil jako jednu ze svých priorit, by státním silničářům umožnila financovat opravy a výstavbu silnic a dálnic z úvěrů. Zbývá ale vyřešit otázku, zda a za jakých podmínek na ŘSD převést státní majetek v podobě dálniční sítě.

Masivní úvěry jsou ale zřejmě cestou, kterou bude muset resort dopravy zvolit, pokud se nechce vzdát ambice dokončení dálniční sítě do deseti let a zahájení výstavby vysokorychlostních tratí. Cenu za tyto projekty úřad vyčíslil na zhruba dva biliony korun a tvoří velkou část takzvaného národního investičního plánu. Ten obsahuje zhruba 17 tisíc projektů, které chce hnutí ANO do roku 2030 uskutečnit. Pokud totiž nebude chtít slevit, přijdou na zhruba 3,45 bilionu korun, což představuje téměř čtyři státní rozpočty.

Nejprve musíme najít chybějící peníze na dopravní výstavbu a teprve pak řešit, co s fondem dopravy.

Jiří Nouza

Svaz podnikatelů ve stavebnictví