Vinici zalije chytrý automat
Pro Grébovku vyvine Česká zemědělská univerzita systém zalévání sledující předpověď počasí
Kristína Paulenková
PRAHA Letošní léto donutilo městské části zamyslet se nad tím, jak se lépe připravit na sucho a horko. Někde jim s tím pomáhá Česká zemědělská univerzita v Praze. V Havlíčkových sadech ve druhé městské části bude vzdělávací a vědecká instituce testovat nový závlahový systém. Praze 6 zase pomůže najít zeleň, která lépe snáší období bez srážek.
„Rádi bychom, aby hospodaření s vodou dostalo vědecký náboj,“vysvětluje místostarosta Prahy 2 Václav Vondrášek (ODS), co vedlo městskou část ke společnému partnerství s univerzitou.
Zaleje, jen když je potřeba
Projekt hospodárnějšího zavlažování je první z několika opatření, která mají vzejít z dlouhodobé spolupráce univerzity a Prahy 2. Univerzita díky tomu získá možnost své výzkumy vyzkoušet v praxi ve městě a život v metropoli tím pomoci přizpůsobit klimatické změnám.
„Chceme vytvořit typové řešení pro konkrétní zástavby tady ve městě, které by byly posléze přenosné jinam,“vysvětluje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Počáteční analýzu druhé městské části budou mít odborníci hotovou do konce roku. Pilotní projekt ve vinici Grébovka využije moderních technologií. Ty zajistí zachycení dešťové vody a její využití v závlahovém systému. Voda bude rostliny zalévat jen tehdy, když to budou opravdu potřebovat.
Systém bude zároveň pracovat s meteorologickými údaji a závlahu přizpůsobí předpovědi počasí. „Jde nám zejména o to, zachytit vodu co nejblíže místu, kam dopadne. Krajina musí být schopná vláhu nejen zadržet, ale i akumulovat,“říká rektor Petr Sklenička.
Kolik bude stát první pilotní projekt, zatím městská část teprve odhaduje. „Včetně vybudování závlahových systémů, čidel a retenčních nádrží, které budou potřeba na závlahu vinice, to bude stát zhruba šest milionů korun,“uvádí zastupitel Prahy 2 Jan Recman (ODS). Počítá se s tím, že náklady by se rozdělily mezi městskou část, magistrát a část by pokryla dotace.
I šestá městská část, ve které sídlí ČVUT a VŠCHT, pracuje s univerzitami na hledání opatření, která se týkají klimatických změn. V současné době se zemědělskou univerzitou o spolupráci jedná.
„My se ptáme vysokých škol, a především zemědělské univerzity, jakým způsobem přistupovat k rostlinám, které by se dávaly do stěn a na fasády v rámci veřejného prostoru, či jak nakládat s dešťovou vodou,“vysvětluje Eva Smutná (bez polit. přísl.), radní pro strategický rozvoj Prahy 6.
Upřesňuje, že odborníci budou hledat například druhy rostlin, které vydrží sucho. Městská část spolupracuje na těchto projektech s hlavním městem.
Podle Smutné by tak mohl vzniknout ze zjištěných údajů určitý manuál i pro ostatní městské části.
Jednotlivé radnice mají i finanční motivaci, aby se jim dařilo lépe hospodařit s vodou. Náklady na údržbu zeleně dosahují běžně v jednotlivých městských částech i sto milionů korun ročně.
„Do budoucna se musíme učit čím dál víc využívat velké přívalové deště, protože prognóza je, že v roce 2050 budou 80 procent z dešťů přívalové srážky. Musíme se naučit v krajině vodu posbírat. V Izraeli tomu říkají sklízení přívalové vody,“doplňuje Sklenička.
Podle rektora roste průměrná teplota ještě rychleji, než klimatologové předpokládali. „Obávám se, že i ty dnešní modely budou nakonec až příliš optimistické,“dodává. Podle něj je proto potřeba se na změnu klimatu připravit.
Stále tepleji
Letošní léto bylo v Česku s průměrnou teplotou 19,5 stupně Celsia nejteplejší od začátku sledování měsíčních průměrů v roce 1961. Oproti normálu bylo letos podle Českého hydrometeorologického ústavu v období od června do srpna tepleji o 2,5 stupně.
Z hlediska srážek bylo letošní léto podprůměrné. Od začátku června do konce září spadlo v Česku 188 milimetrů deště. To představuje přibližně tři čtvrtiny dlouhodobého průměru.
Letos vyhlásila klimatickou nouzi městská část Praha 7, následně vyhlásila stav klimatického ohrožení a dopravní nouze Praha 6. Obavy nad klimatickou nouzí vyjádřil i magistrát a následně vyhlásil klimatický závazek.