30 let: Z NDR do NSR přes ČSSR
Cesta na Západ vedla pro východní Němce přes pražskou Malou Stranu.
Většinou to byli mladí lidé, kolem dvaceti pětadvaceti let, hned po škole, po vyučení. V komunistickém režimu Ericha Honeckera neviděli žádnou budoucnost. Proto utíkali z Německé demokratické republiky na Západ. Jejich cesta za svobodou tehdy vedla paradoxně přes Prahu, hlavní město socialistického Československa.
Mezi lidmi, kteří v létě a na podzim 1989 doslova zaplavili pražské velvyslanectví západního Německa – Spolkové republiky Německo – byli i notoričtí útěkáři a nechtěli svou cestu za svobodou vzdát.
Patřil k nim třeba i Christian Bürger, jeden z těch, kteří se do Prahy vracejí na vzpomínková setkání nebo jezdí přednášet studentům.
Jeho příběh je jedním z tisíců, z nichž některé ode dneška připomíná výstava Cesta je volná na pražském Malostranském náměstí.
Dnešní šedesátník Bürger se o útěk pokusil několikrát. Pravidelně
žádal o legální vystěhování, neuspěl. Pak se pokusil o útěk, chytili ho a skončil ve vězení. „Ve vězení doufal, že ho vykoupí západní Němci, to tehdy byla běžná praxe,“dodává historik Tomáš Malínek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Za západní marky vykupovali východní politické vězně. Ale přišla amnestie a jemu se jeho sen o svobodě opět nesplnil.
Na jaře 1989 viděl Bürger v západoněmecké televizi uprchlíky, kteří se pokoušeli dostat na pozemek velvyslanectví v Praze na Malé Straně. A rozhodl se zkusit se dostat na Západ přes Československo – jedinou zemi, kam mohli východní Němci bez víz.
Jenže jako propuštěný vězeň neměl pas. Nejdříve zkusil přijet nočním vlakem, kde doufal, že nebudou pohraničníci tak ostražití. Chytili ho na hranicích.
Tak vsadil na komplikovanou cestu – přešel hranici lesem v Krušných horách. „Ta hranice tehdy nebyla tak hlídaná jako třeba hranice se spolkovou republikou,“potvrzuje historik Malínek.
Přijely jich tisíce
V Praze na ambasádě byl už v červnu jedním z prvních. Opravdový příliv uprchlíků začal v srpnu, kdy začali přicházet nejdřív po desítkách, pak po stovkách a nakonec po tisících. „Přesná statistika neexistuje,“říká Malínek.
Ví se ale, že speciálními vlaky svobody na začátku října dojelo z Prahy do západního Německa deset až patnáct tisíc lidí. „Po cestě do nich lidé naskakovali, další se přidali na nádraží,“popisuje historik.
Jedním z těch, kterým se podařilo přes Československo před pádem Berlínské zdi dostat na Západ, byl mimochodem i Richard Kruspe, kytarista známé skupiny Rammstein.
Výstava připomíná 30. výročí německého exodu. Německá ambasáda v Praze si jej připomene 28. září dnem otevřených dveří.
Ve vězení doufal, že ho vykoupí západní Němci. Ale přišla amnestie a jemu se sen o svobodě opět nesplnil.