Máte děti? Škodíte přírodě

Bohumila Špačka, editora MF DNES

Jste-li takzvaný normální občan, tedy Pepa, Honza, Máňa nebo Růžena, který či která se stará především o svoji rodinu, o svůj domek a o sebe, jste podle všeho zločinec.

Stále více lidí vám totiž vyčítá stále více věcí, které považujete za úplně normální.

Podle jedněch jezdíte příliš často autem a příliš málo jezdíte na kole.

Podle dalších jíte příliš mnoho masa. Podle jiných si doma příliš topíte. Podle některých příliš často létáte k moři na dovolenou.

Zkrátka skoro celým svým takzvaně normálním životem škodíte. Vždycky je něco, co vám může nějaký aktivista vyčíst.

Ale až teď se objevil směr, který uhodil hřebíček na hlavičku. Až je s podivem, že to někoho nenapadlo už dřív. Normální občané totiž prý škodí už jen tím, že mají děti.

Tomuto směru se říká antinatalismus a pozornost k němu aktuálně přitáhla německá učitelka Verena Brunschweigerová. Pokud jde o výčitky jiným lidem, je radikální.

Mít děti je podle ní neekologické. Lidí je totiž na planetě příliš mnoho. Což se s každým dalším narozeným dítětem pochopitelně nezlepšuje. Plodit děti je proto podle Brunschweigerové vrcholně nezodpovědné, ba co víc, je to sobecké. Rodiče si tak jen šíří vlastní geny a chtějí po bezdětných, aby jim na to svojí prací a odváděním daní přispívali.

Dítě, říká tato aktivistka, je to nejhorší, co můžete životnímu prostředí udělat.

Brunschweigerová, podle svých vlastních slov radikální feministka, navíc odhalila skutečnou podstatu plození dětí. A asi už nepřekvapí, že za to mohou muži. Mateřství je podle ní „patriarchální imperativ“. Jsou to tedy právě muži, kdo ženy využívá pro šíření svých genů a kdo vnucuje světu svoji představu, že je správné, aby lidé měli potomky.

Celé by to bylo možné odbýt jako pouhou bizarnost, protože Brunschweigerové zjevně uniká základní logika – že když se lidé nebudou množit, pochopitelně vymřou a nebude tady nikdo, kdo by krásy zachovalé přírody mohl ocenit.

Problém není ani to, že se někde nějaká Němka rozhodla nemít děti. To je to poslední, do čeho by jí měl kdokoli mluvit. Ostatně není jediná, kdo děti nechce. Stejně se rozhodla spousta lidí. Ti však nikomu nevnucují, že by to měl dělat taky tak.

Problém je v něčem jiném. Spočívá v rostoucí agresivitě nejrůznějších alternativních ideologií.

Jako celek může učení Vereny Brunschweigerové působit legračně. Jenže s jeho jednotlivými momenty se ztotožní víc lidí, než by se mohlo zdát.

Například názor, že mateřství ženám vnucují muži, je dnes tak běžný, že už ani nikomu nepřipadá nijak radikální. Nebo představa, že starat se především o vlastní rodinu je sobecké.

Je toho hodně, co nejrůznějším aktivistům vadí. Přibývá důvodů, proč aktivisté, skálopevně přesvědčení o správnosti svého světonázoru, chtějí většině společnosti do života mluvit. Ta si to nechává líbit a coby mlčící většina mlčí. Lze se vsadit, že v tomhle směru to bude horší a horší.

Lze se však rovněž vsadit, že aktivistka Brunschweigerová u svého názoru, že kdo má děti, je špatný, nakonec nezůstane.

Znáte to. Když někdo něco prohlašuje přespříliš urputně, zpravidla tím jen sám před sebou něco zastírá. Odpůrce aut si, přijde-li k penězům, koupí silný vůz. Ten, kdo vykládá, jak nesnáší homosexuály, si nakonec často najde partnera.

A Verena Brunschweigerová? Tu nejspíš čeká naplněný rodinný život v objetí hned několika jejích vlastních roztomilých capartů.