JAK VRÁTIT čas

Ivana Kechnerová měla pocit, že doma potřebuje změnu. Impulzem nebyl špatný stav interiéru, ale tři oblíbené kusy starožitného nábytku. Interiérová designérka je zapojila nově do hry, upravila i vzhled bytu.

Rodinný dům v menší obci na Praze–východ si Ivana a Václav postavili před patnácti lety. „Bydlela jsem nějakou dobu doslova za plotem. Po rozvodu jsem totiž žila v domě u rodičů. Pak jsem se znovu vdala a dostali jsme od nich tento pozemek,“vzpomíná Ivana.

Manželé si vzali hypotéku a s pomocí omezených finančních prostředků vybodovali menší dům s obytným podkrovím. Interiér si zařídili sami spíš v rustikálnějším stylu, ale i věcmi, kterých se Ivana nikdy nevzdala.

„Vláčím je životem – skleník, komodu a zrcadlo. Neorenesanční nábytek jsem kdysi koupila od kamarádky, která ho měla zahrabaný pod přístřeškem. Tmavý nábytek jsem měla dlouho a najednou jsem měla pocit, že to doma vypadá jako u staré paní. Se stěnou postavenou z tohoto nábytku jsem si nevěděla rady. Pak jsem v Praze na veletrhu vyslechla zajímavou přednášku designérky Gabriely Hámové ze studia Designfriendly, že není problém mít i v moderním interiéru starožitnosti,“vypráví Ivana.

Proměna interiéru by se dala nazvat zimní záležitostí. První schůzka s designérkou proběhla v říjnu a po Vánocích bylo víceméně hotovo. Nejvíc času zabraly repase starožitného nábytku.

ČISTOU KRÁTKOU CESTOU

Dispozice přízemí vypadala před úpravami jinak – v místě, kde je dnes odpočinková část obýva-

cího pokoje, bývala jídelna, blíž vstupu na zahradu stávala pohovka.

„Musela jsem pracovat s daným nábytkem, použít starožitnosti a navíc nepotírat daný styl domu. Snažila jsem se proto hodně odlehčovat, modernizovat a povedlo se mi majitele přesvědčit o nutnosti pořídit novou kuchyň, což interiéru pomohlo,“přibližuje designérka a Ivana dodává: „Manžel trval na tom, že se to musí obejít bez sekání a bourání. Pak se naštěstí nechal umluvit a rekonstrukce proběhla krátce a za pochodu.“Kuchyňskou linku podle návrhu designérky vyrobili na zakázku v truhlářství Knotek. Nahradila starší rustikální model, ale zůstala ve stejném místě. Ivana si moc pochvaluje, že má teď v lince pračku, i to, že se při vaření může dívat na televizi. Truhláři vyrobili i televizní stěnu do obývacího pokoje.

Původní dlažbu v kuchyni imitující hliněné cotto manželé měnit nechtěli. Keramický obklad připomíná starý zrezlý plech. Designérka se pro něj rozhodla záměrně – má krásnou starou patinu a je barevně neutrální.

KRTEČEK A BARVIČKY

Gabriela Hámová je přesvědčena, že není potřeba vyhazovat všechen starý nábytek, jenž máte doma nebo který jste kupříkladu zdědili. Je rozumné předem zjistit jeho hodnotu. „Rozhodnete-li se některé kusy si ponechat, pak se v rámci interiéru rozmyslete, kam který postavíte. Podívejte se na něj v nových souvislostech,“radí designérka. V tomto případě se začalo repasí. Odstraněním vrstev barev z povrchu (zejména černé) se jednotlivým kusům povedlo vrátit původní světlejší povrch.

„Opravený nábytek se mi moc líbí. Pokaždé, když jdu ze schodů, mám blažený pocit. Pokaždé si uvědomím, co se dnes běžně prodává. Tento je neokoukaný, žádná ,konfekce‘,“konstatuje Ivana. Kromě větších kusů má doma i mladší starožitnost – stolek, jenž v 50. letech navrhli pro závody UP Rousínov designéři Kropáček a Kuželka. Ráda má i lampičku a závěsnou lampu se stínidly, které vytvořil technikou Tiffany (sklíčka spojovaná kovem) šikovný místní umělec.

Ivana nejvíc miluje vetešnictví. Sbírá věci s duší, občas objeví skvost – třeba staré lodní kufry nebo fotografie. Vyzdobila si jimi ložnici, kam si manželé sami zvolili růžovou výmalbu.

„V obývacím pokoji jsme mívali na stěnách teplou žlutou. Teď jsou tu jemnější odstíny, dokonce fialová. Trochu jsem se jí nejdřív bála, ale jakmile barva uschla, zesvětlala, vypadá výborně,“chválí Ivana. Designérka vybírala odstíny ,taupe‘ , což je příjemný neutrální mix šedé, hnědé, béžové, fialové. Barevná škála dostala název podle krtka (latinsky se zahradní škůdce jmenuje talpa europea). Původně jen šedé tóny na vzorníku totiž připomínaly jeho sametovou srst.

Účinným nástrojem proměny je textil. Manželé si však nedovedli představit v pokoji závěs oddělující prostor jídelny. „Váhali jsme, ale i s tímto řešením jsme moc spokojeni. Kromě toho máme nové římské látkové rolety, které ušila paní ze sousedství,“doplňuje závěrem Ivana. ●