Tři zápasy a šmytec! Sparťanský Pán prstenu skončí
Fenomenální střelec David Lafata už nebude hrát profesionální fotbal. V šestatřiceti se rozloučí se Spartou. Dva góly mu chybějí do 200!
Když poprvé nastoupil za žáky jihočeského Olešníku, ještě nechodil do školy. Byl tak drobounký, že mu maminka musela před zápasem sepnout dres spínacím špendlíkem, aby z něj nevypadl.
Kromě toho, že hned na Hluboké vstřelil gól, tak se doma rozhodli, že Davídkovi pořídí notýsek, aby si měl svoje zásahy kam zapisovat.
Sešit byl modrý, stál 20 haléřů a na rubu měl pokyn: „Až dosloužím, chci do sběru.“
Ve sběru neskončil, byť je celý popsaný. Stala se z něj relikvie.
I druhý sešit už je dávno plný, takže si David Lafata musel během roku 2011 koupit další. Lafata se impozantně rozstřílel. Šestkrát se stal králem fotbalových kanonýrů, pouhé dva góly mu v české lize chybějí do posvátné dvoustovky.
Možná už ji nestihne. Včera oznámil, že po sezoně končí. Takže? Tři zápasy a šmytec. Tři zápasy, ve kterých Lafata zdaleka nemá jisté, kolik minut dostane. Sparta sází na jiné.
Šestatřicetiletý útočník se loučí jako střelecký král, nikoli na vrcholu. Minulý sparťanský trenér Stramaccioni ho odsunul do podřadné role mezi náhradníky, což byla jedna z jeho mnoha chyb. Škoda, dvoustovka mohla být už dávno hotová a Sparta by se třeba nemusela klepat, jestli skončí aspoň třetí.
Vášnivý myslivec Lafata není a nikdy nebyl sprinter nebo silák, nemá dělovou ránu, o vtipných kličkách nemůže být řeč. Ovšem jeho instinkt, jak se před brankou přimotat k míči, je jedinečný. Nepřenosný. Víc ligových gólů v historii vstřelili
jen velikáni Josef Bican a Vlastimil Kopecký. „Nikdy jsem se nepovyšoval nad ostatní. Jsem pouze ten na konci řetězce. Dokončuju práci, kterou za mě dělají ostatní,“líčil.
Příliš skromná charakteristika. Lafata, který si pokazil pověst jen v březnu 2015 nafilmovanou penaltou s Teplicemi, je pracant, srdcař, poctivec. A navrch zabiják, kterému česká kotlina vyloženě svědčila. I když neměl parametry, aby se prosadil na evropské scéně, na té tuzemské exceloval. Krásné roky v Jablonci vyměnil jako jednatřicetiletý za Spartu. Ve věku, kdy útočníci nezřídka odpadávají, Lafata zářil.
Získal svůj jediný titul, v poháru skóroval na hřišti Chelsea, Jihlavě nasázel pět gólů v jediném utkání a zbořil všechny střelecké rekordy samostatné éry. Po gólech často políbil snubní prsten a zvedl levou ruku, aby pozdravil manželku s dětmi. Pán prstenu, přezdívá se mu.
Aby bylo jasno, Lafata zdaleka není jen muž ze skrumáží nebo „dostrkávač“. Proměňuje penalty, troufne si na přímé kopy. V dresu Jablonce se trefil levačkou z 25 metrů rovnou do plzeňské šibenice. V reprezentaci skóroval devětkrát. V létě 2016 sestřelil Jablonec nádhernými nůžkami. „Životní gól? Asi jo, no,“opáčil pak stručně a pokrčil u toho rameny. To je celý on. Při rozhovorech nesvůj, byť ho celý sparťanský stadion velebí chytlavým chorálem: „Dááávid La-fa-ta!“
Celou jeho kariéru platí, že týmové trofeje povyšuje nad individuální, ale teď se bude mluvit hlavně o něm. Zítra zápas v Jihlavě, příští sobotu slavnostní rozlučka při domácím duelu s Olomoucí a na závěr malé derby proti Bohemians.
A pak? David Lafata si možná do svého posledního sešitu bude znovu zapisovat góly za Olešník...