Vyrůstali jsme na flamenku i jazzu
Robert Trujillo je basákem heavymetalové Metalliky už patnáct let. Nebojí a nestraní se však ani jiných hudebních stylů.
S Robertem Trujillem jsme se v útrobách O2 areny sešli předpražským koncertem, kde publikum odpálil svou verzí Jožina z bažin. „Přijdu vždycky o hodinu dřív než ostatní a chystám se,“říkal. Takže jsem mohl tušit, že se něco stane.
Co je na hraní s Metallikou nejlepší?
Muzika, koncerty, hraní se sebevědomými mistry, to vše si rozhodně vychutnávám. Existují i kapely, kde nejsou tak skvělí lidé nebo hudba, a to je trochu otrava.
Proč jste se rozhodli dát každému návštěvníkovi koncertu svoje poslední album?
Víte, jak je to s novými nahrávkami. Ne každý má úplně potřebu jít a koupit si ji, takže pak na koncerty dorazí spousta lidí, které ta akutální muzika vlastně nezajímá a chtějí jen hity jako Enter Sandman nebo Master of Puppets. Takže s lístkem dostanou poslední album a třeba si na něm něco objeví. Beru to jako propagaci. Na prodeji cédéček už dneska hudební byznys nestojí, ale chceme, aby si lidi naši show mohli užít celou.
Jste heavymetalový baskytarista, ale úplně původně jste studoval jazz. Můžete z toho dneska něco uplatnit?
Chodil jsem do jazzové školy jeden rok, když mi bylo devatenáct. Měl jsem skvělé učitele, ale jakmile jsem s tím skončil, dal jsem se na heavy metal s kapelou Oblivion. Hráli jsme věci od kapel Black Sabbath, Rush, Aerosmith nebo dokonce UFO. Pak jsem s Ozzym Osbournem dokonce hrál, což byl splněný sen. Ale měl jsem vždycky rád i Led Zeppelin, takže jsem míchal různé styly. Ale abych vám odpověděl, v Suicidal Tendencies jsem například některé jazzové postupy používal, třeba v úvodu skladby You Can’t Bring Me Down hraju na bezpražcovou basu. A byl jsem asi první, kdo do podobné hudby donesl pětistrunnou baskytaru. Přišel jsem do metalu bez nějakých pravidel a byl sám sebou. A to je důležité pro každého muzikanta.
Původní basák Metalliky Cliff Burton hrál pomocí prstů, jeho následovník Jason Newsted trsátkem a vy jste zase spíš prstový hráč. Nedělaly ty přechody kapele potíže?
Snad ne, já jen vím, že Jamesovi to vyhovuje, že hraju prsty. Když máte v kapele dva kytaristy, kteří samozřejmě hrají trsátky, tak ta prstová hra na basu tam vnáší trochu jiné tóny. A já navíc hraju docela tvrdě a trochu i nehtem. V kapele Infectious Grooves jsem hrál trsátkem, a když jsme pak měli takový reunion, byl to nezvyk. Takže občas ho do ruky vezmu, ale vlastně je mi to nepříjemné.
Přišel jsem do metalu bez nějakých pravidel a byl sám sebou. Robert Trujillo baskytarista
Samozřejmě, jste přece jazzman!
No, nemyslím, že bych byl jazzman, to bych hodně lidí zklamal! Ale mám jazz rád a někdy bych se v něm rád zlepšil, pořídil si kontrabas a tak. Třeba Kirk hraje jazz moc rád a Rock George, s nímž jsem hrál v Suicidal Tendencies, byl opravdu skvělý jazzový muzikant. Lars myslím díky otci vyrůstal na moderním jazzu. A když posloucháte Master of Puppets nebo The Frayed Ends Of Sanity, hodně z té muziky pochází z jazzu. Prostě jsme na něm vyrůstali. A první živá muzika, kterou jsem slyšel, byl zase můj otec s flamenkovou kytarou.