„Pokud chceme vyšší mzdy, musíme být
Mzdy by se měly zvyšovat podobným tempem jako produktivita, aby byl jejich růst udržitelný, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Skokové zvyšování minimální mzdy, po němž volají odboráři, Česku příliš nepomůže v rychlém dohánění Západu. „Naším cílem by spíše měla být snaha ‚odřezávat‘ nízko kvalifikované pracovní síly, nahrazovat je roboty a vytvářet nové, výše kvalifikované pracovní pozice,“uvádí v rozhovoru pro MF DNES první viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.
Stejně jako v Česku, i v Německu je rekordně nízká nezaměstnanost, nejnižší od sjednocení. Zesílí kvůli tomu tlak na získávání pracovníků z Česka?
Německo je otevřené ekonomickým migrantům. Příliv Turků do Německa v 60. letech, to bylo obdobné tomu, co Česko zažívá dnes. Ekonomice se dařilo a populace už nebyla ochotna dělat některé typy prací. Dnes dají šanci vzdělaným, kvalifikovaným migrantům. Ale nemyslím, že by se cíleně zaměřili na český trh. Navíc Češi nebudou odcházet ve velkém. Máme problém, aby se lidé přestěhovali z jednoho regionu do druhého. Němci jsou v tom flexibilnější – zhruba polovina lidí žije v nájemním bydlení. U nás chce každý bydlet ve vlastním.
Nenaláká je ani trojnásobná úroveň tamních průměrných platů?
V diskusi o srovnání platů se zapomíná na rozdílnou úroveň životních nákladů. Když má mít kadeřník vyšší mzdu, musíte mu zaplatit víc za ostříhání. A stejně tak růst mezd neznamená automaticky vyšší životní úroveň. My můžeme být rádi, že inflace nerostla loni tak rychle. Částečně díky ukončení intervencí a posilování koruny byly dovozy levnější.
Je loňské tempo růstu mezd mezi sedmi osmi procenty dlouhodobě udržitelné?
Je zdravé, pokud kopíruje růst produktivity práce. Z čistě makroekonomického pohledu je loňský růst mezd při zhruba tříprocentní inflaci a čtyřprocentním růstu ekonomiky odůvodněný. A jak zatím vnímáme vylepšování produktivity, může být pro letošek udržitelný růst průměrných mezd kolem šesti procent.
Většina ekonomů však čeká, že to bude o něco víc, opět kolem sedmi osmi procent...
Je to hodně. Dokonce si myslím, že v mnoha firmách to nebude dlouhodobé. Někde deklarují takový a takový nárůst, ale třeba jde o jednorázovou nebo nějak pohyblivou částku. Firmy vědí, že si mohou dovolit jen to, co jim produktivita přinese. A část firem v Česku si zvykla fungovat ve spodních patrech dodavatelského řetězce, tedy s nízkou marží. Pokud chceme i ve mzdách rychleji dohnat Západ, musíme přemýšlet, jak v řetězci vystoupat výš a přiblížit se koncovému zákazníkovi, kde jsou marže vyšší.
Co přesně máte na mysli?
Jde třeba o větší zapojení robotů, automatizaci výroby. Mnozí majitelé firem si ale stále nedokážou představit, že jejich výrobky nebudou montovat lidi. Dělá jim dobrý pocit, že dávají práci lidem z okolí, z regionu, i když možná za špatné mzdy.