Ruiny v majetku radnic
Městské části vlastní v Praze rozpadlé budovy. Záchrana čeká jen některé
Matěj Ludvík redaktor MF DNES
Stovky domů v hlavním městě projdou ročně kompletní obnovou a celkový obraz jednotlivých čtvrtí se postupně zlepšuje. Stále však zůstává dost objektů, jejichž stav i nadále dělá okolí ostudu.
Obvykle za to mohou soukromí majitelé, kteří nemají na potřebnou rekonstrukci dostatek financí, nebo nechávají stavbu chátrat, aby na jejím místě vybudovali něco jiného. Jindy zase v posunu brání soudní spory. Existují i případy, kdy je vlastníkem ruiny městská část. A zatímco u některých objektů radnice mluví o blížící se záchraně, jinde nejsou vyhlídky příliš růžové.
Ze zničeného činžáku nové byty
Zdá se, že do první skupiny patří starý pětipatrový činžovní dům v Dobrovského ulici na dohled od Letenského náměstí, který patří Praze 7. Už čtyři roky je zcela prázdný. Obyvatelé se museli vystěhovat poté, co se v dřevěných stropních konstrukcích a krovech objevila masivní nákaza dřevomorkou a byla vážně narušena statika.
Nyní radnice zpracovala projekt na kompletní obnovu domu, a to včetně změny vnitřních dispozic. „V současnosti je v objektu deset neobyvatelných bytů. Počítáme s přestavbou na patnáct malometrážních bytů, které nám pomohou rozšířit kapacity dostupného bydlení. Plánována je také přístavba výtahu,“slibuje místostarosta Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě).
Vzniknout by zde měly služební byty pro učitele, hasiče či policisty i bydlení pro lidi se zdravotním postižením. Celkové náklady městská část předpokládá na 36 milionů korun, magistrát minulý týden rozhodl o dotaci pro tento záměr ve výši téměř 29 milionů.
Rozpadající se objekty bez využití vlastní také sousední Praha 8. Jedná se třeba o bývalé školské pavilony v Kobylisích při ulici U Školské zahrady nebo o historický Löwitův mlýn, který je součástí takzvaného Libeňského podzámčí. Zdejší malé náměstí se už brzy přemění na nový prostor, který bude sloužit pořádání veřejných akcí, a v následující etapě by mělo dojít i na další část lokality, zámecký pivovar.
V případě Löwitova mlýnu je však situace o poznání složitější. „Bohužel se prakticky kompletně nachází v záplavovém území, a je tedy každoročně ohrožen malou nebo velkou povodní. Jeho rekonstrukce by vyšla zhruba na 40 až 50 milionů korun s tím, že tyto budovy se nedají žádným způsobem ochránit a každý rok mohou být zaplaveny,“připouští starosta Roman Petrus (ČSSD), že záchrana uvázla na mrtvém bodě.
Několik chátrajících domů má i Praha 10. Vůbec nejdřív by se mohl vrátit život do bývalé školy v ulici V Olšinách. Radní městské části letos nejprve rozhodli o nutné rekonstrukci a po delší diskusi také o tom, že budova bude znovu sloužit svému původnímu účelu.
„Už probíhají všechny nutné administrativní kroky, aby se secesní budova mohla v blízké budoucnosti znovu využívat jako základní škola. Je vysoutěžen projektant obnovy, který zajistí všechna potřebná povolení,“říká mluvčí Prahy 10 Vít Novák. Práce by měly začít v příštím roce.
Eden má minimální naději
Záchrany se má dále dočkat historická stavba v ulici U Vršovického nádraží, kde vznikne komunitní centrum. Naopak budoucnost dříve slavného Kulturního domu Eden, který stojí v centrální části Vršovic, je nadále krajně nejistá. Kromě nutnosti náročné a nákladné opravy je problém především v tom, že radnice neví, pro jaký účel by měl sloužit. „Oprava nelze plánovat bez znalosti budoucího využití, ale představu v tuto chvíli nemáme. Snažíme se nalézt ekonomicky silný subjekt, který by se na záchraně podílel, ale doposud bezvýsledně,“dodává Novák.
Radnice Prahy 4 zase dlouho řešila, co s bývalými jeslemi ve Znojemské ulici, které vlastní magistrát. Nyní je už v přípravě přestavba na základní uměleckou a taneční školu. Vyjasňuje se i budoucnost polorozpadlého