Soud: Soukromé maily z práce nelze sledovat
Choršída Chátumová přišla i o to málo, co měla. Veškerý skromný majetek jí ukradla voda. Zaútočila ze zálohy a ve spánku – jako nějaký dobře vycvičený nindža.
Osmadvacetiletá žena prchla letos v lednu i s dvěma dcerkami ze své domoviny v Barmě, aby unikla rostoucí nenávisti vůči místním muslimům. Provizorní bydlení si našla v Kutupalangu, v uprchlickém táboře na území Bangladéše.
O pět měsíců později – sotva se rodině začalo trochu dařit – se přihnal „velký zloděj“, šílený cyklon Mora. Půl milionu lidí připravil prakticky o všechno.
„Z našeho příbytku zbyla hromada prken a zohýbaného plechu. Veškerý nepatrný majetek vzala voda,“stěžovala si v červnu pracovníkům Dětského fondu OSN.
O pár týdnů později udeřil monzun v Číně, Indii a Bangladéši.
Jistě, přichází pravidelně každý rok, jen se v poslední době mnohým lidem zdá, že je rok od roku nějak silnější. Lijáky prudší a zákeřnější, bouře divočejší. Sucho předcházející dešťům zase sušší.
Nebo to tak nakonec opravdu bude?
Stálý boj s živly
V jižní Číně muselo letos opustit své domovy rázem na dvanáct milionů vyděšených lidí. Jen v provincii Ťiang-si spočítaly úřady ekonomické ztráty kvůli záplavám na 430 milionů dolarů. V jižní Asii si letos velká voda vyžádala (do konce srpna) přes 2 100 obětí.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) včera dospěl k závěru, že byla porušena soukromá práva rumunského zaměstnance, kterého zaměstnavatel propustil za používání pracovní elektronické korespondence k soukromým účelům. Velký senát zrušil verdikt štrasburského soudu z loňského roku, podle něhož sice zaměstnavatel sledováním elektronické korespondence zasáhl do soukromé sféry Bogdana Mihaia Barbuleska, ale šlo o přiměřený postup, jestliže chtěl zjistit, zda zaměstnanci během pracovní doby plní své povinnosti.
Rumun byl kvůli případu z roku 2007 propuštěn ze zaměstnání. Věc napadl u rumunských soudů, kde ale nepochodil, stejně jako zpočátku ve Štrasburku.
Soudci Velkého senátu včera konstatovali, že rumunské soudy nedostatečně chránily Barbuleskovo právo na soukromí. Sedmnáctičlenný senát, který může v závažných kauzách vynášet konečné verdikty
Je za tím klimatická změna, řeknou vám dnes i v těch nejodlehlejších vesnicích. Lidi zajímá, co se to děje, zvlášť když je bláznivé počasí připravuje o naději. Sotva se trochu zmátoří, přijdou povodně, sesuvy půdy či kombinace obojího a oni mohou začínat zase od píky.
Totéž platí i v nejohroženějších státech jižní a jihovýchodní Asie. Mnoha tamním společnostem se začíná ekonomicky docela dařit, ale kruté počasí je znovu a znovu sráží na kolena. Pokud lidem rovnou nevezme život.
„Naše projekce ukazují, že v příštích třiceti letech katastrofických událostí spojených s prudkými a vydatnými dešti přibude. Nejvíce v Asii, kde je zvýšení o dvacet procent víceméně jistotou,“uvedla pro server CNN australská klimatoložka Dewi Kironová.
Nejvíc ohrožena je podle klimatologů jižní Asie, která je už nyní vůbec ESLP, k tomuto závěru dospěl v poměru 11 soudců pro ku šesti odmítavým stanoviskům. Firmy podle soudu musí své zaměstnance předem upozornit, že jejich elektronická komunikace bude monitorována, což se v Rumunově případě nestalo.
Podle agentury DPA Barbulescu už před deseti lety nerozlišoval, zda prostřednictvím chatovací služby Yahoo Messenger, do níž se přihlásil na přání zaměstnavatele, vyřizuje dotazy zákazníků, nebo si píše se svou snoubenkou a bratrem o svém zdraví a sexuálním životě.
Zaměstnavatel předal Rumunovi jako důkaz 45 stran soukromé korespondence, přičemž interní pravidla firmy hovořila jasně o tom, že je přísně zakázáno používat firemní počítač k soukromým účelům. Až do včerejšího verdiktu nebylo jasné, zda měl zaměstnavatel právo elektronickou korespondenci svého pracovníka kvůli tomu sledovat. Až teď se Barbulescu domohl odpovědi, že nikoli. (ČTK) (v tisících) nejdeštivější oblastí kontinentu a také světa. Nejméně 137 milionů lidí v Indii, Bangladéši a Číně každodenně uléhá ve strachu z mořských či vnitrozemských záplav, tvrdila už v roce 2012 studie OSN.
Vědci nechtějí vzbuzovat obavy, ale vychází jim, že lépe v dohledné době nebude. Spíš hůř. Sám člověk vše ještě zhoršuje. Přitěžuje hlavně rychlý a živelný růst městských sídel po celé oblasti.
„Dříve tu byly lesy a zelené louky, dnes tady máme souvislé vrstvy betonu, které nepropouštějí vodu. Proto jsou povodně děsivější, stejně jako počty obětí,“říká expert z Oxfordské univerzity Paul Sayers.
Podle statistik vedených Katolickou univerzitou v Lovani zemřelo od roku 1950 na světě v souvislosti s povodněmi téměř 2,5 milionu lidí. Většina pocházela ze tří zemí – Číny, Indie a Bangladéše. V součtu jsou zahrnuty i odhadované dva miliony lidí, jež zahynuly při katastrofálních záplavách v roce 1959 v Číně.
Tři nebezpečné řeky