30 tisíc. Platy Čechů na novém rekordu

Je to největší platový skok za 10 let. Češi berou v průměru o dva tisíce víc než před rokem. K rychlému zvyšování platů nutí firmy zoufalý nedostatek pracovníků. A růst by měl pokračovat.

Průměrná hrubá mzda v Česku se přiblížila na dohled 30 tisícům korun. Zaměstnanci měli na svých výplatnicích ve druhém čtvrtletí v průměru 29 346 korun, tedy o 7,6 procenta více než před rokem. Pokud se odečte vliv vyšších cen, mají pracovníci ve svých peněženkách o pět procent navíc.

To je tempo, o němž se mohlo českým zaměstnancům dlouhá léta jenom zdát. Hlavním důvodem je nedostatek volných pracovníků, o něž se firmy přetahují nejen mezi sebou, ale i se státem, kde platové tarify opakovaně stouply.

Průměrné mzdy ve firmách také tlačí nahoru minimální mzda, která se zvedá několik let v řadě. To se projevuje především v nejmizerněji placených oborech, jako je třeba ubytování a gastronomie, kde platy stouply téměř o 16 procent – a přesto zůstává průměr v tomto odvětví pod 18 tisíci.

Od vstupu Česka do Evropské unie se tuzemské průměrné výdělky téměř zdvojnásobily. Ve druhém čtvrtletí 2004 dosahovala průměrná mzda 17 223 korun. Platy se však na západoevropskou úroveň dotahují jen stěží, Češi stále berou jen třetinu toho co jejich kolegové na Západě.

Česko totiž kvůli dvěma recesím zažilo dvě dlouhá období, během nichž se s platy téměř nehýbalo. A ani rychlejší tempo růstu v posledním období propast výrazně nesnižuje. Ekonomové navíc začínají upozorňovat, že domácí ekonomika by nemusela nynější tempo růstu mezd dlouhodobě ustát.

„Současný mzdový růst již výrazně přesahuje jak aktuální ekonomickou výkonnost, tak především produktivitu. A může se naopak brzy stát překážkou pro další rozvoj,“říká člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník.

Přesto analytici nečekají, že by firmy výrazněji šláply na brzdu. „Tlaky na zrychlování růstu mezd budou ve druhé půlce roku ještě sílit,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Od ledna dál stoupne minimální mzda, odboráři si vybojují další zvýšení platových tarifů. A na pracovním trhu zůstane nadále těsno.

ychlý růst výdělků těší zaměstnance, ale centrální bankéře začíná znervózňovat. Čeká je rozhodnutí, zda zvyšováním úrokových sazeb začít brzdit ekonomiku, která už nyní může jevit znaky přehřívání. Vzestup průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí o 7,6 procenta totiž nečekali ani největší optimisté.

Ceny také už delší dobu rostou rychleji, než je dvouprocentní cíl, který Česká národní banka (ČNB) sleduje. Podle analytiků by tak strážci ekonomiky mohli úroky zvednout už brzy. Základní sazba činí od začátku srpna čtvrt procenta, kdy ji bankéři po téměř pěti letech odlepili od nuly.

„Silný mzdový růst je argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB, tedy pro další růst úroků ve zbytku letošního roku, a to možná již na zářijovém zasedání bankovní rady,“říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. „Příští rok by k tomuto opatření měla podle naší prognózy přistoupit dokonce celkem třikrát,“dodává ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Sám guvernér ČNB Jiří Rusnok je zatím zdrženlivější. Výrazný růst mezd se podle něj nemusí do zpřísnění měnové politiky promítnout ihned. „Je to informace, která přidává maličko na váhu, že se vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ale ještě to není definitivní a z toho bych to automaticky neodvozoval,“říká guvernér s tím, že bude záležet na dalších okolnostech a výhledu dalšího vývoje.

Analytici očekávají, že mzdy rychle porostou nadále. „V příštím roce by měla dynamika mezd pokračovat také v silném tempu, což půjde na vrub příznivé ekonomické aktivitě, ale také dalšímu růstu minimální mzdy a plánovanému navyšování mezd pracovníků ve veřejném sektoru,“říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

„Sice se naplňuje odborářské heslo ‚konec levné práce‘, ale důsledky tohoto stavu pro domácnosti nebudou jen pozitivní. Do potíží se dostane příprava státního rozpočtu pro rok 2019, až se současná mzdová exploze promítne do valorizace sociálních výdajů,“říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Růst mezd podle něj roztáčí spirálu, jež může vést mimo jiné k uzavírání provozů, které už nebudou kvůli vyšším nákladům na mzdy schopny konkurovat. Odvrácenou stranou růstu mezd by se tak mohlo stát propouštění.

Nynější vývoj rovněž ukazuje na to, že se kvůli vzestupu minimální mzdy sbližují mzdy mezi jednotlivými odvětvími a regiony. Tam, kde jsou mzdy nejnižší, což platí pro Karlovarský kraj, nyní rostou nejrychleji, a naopak v Praze, která značně převyšuje mzdovou úroveň zbytku republiky, je tempo nejpomalejší.