MF DNES

Jak stavět hráze rychleji? Hasiči chtějí čipy ve vozovce

Návrh hasičů na zefektivně­ní systému výstavby hrází proti povodním by mohl ušetřit třicet procent času.

-

PRAHA Povodně v roce 2013 naplno ukázaly nedostatky ochrany Prahy před velkou vodou. Ty se projevily hned při prvním zdržení u Lichtenšte­jnského paláce na Malé Straně, kde se zábrany podle povodňovéh­o plánu staví první. Hasiči tam nejprve čekali hodinu na dodávku protipovod­ňových zábran. Po vyložení nákladu navíc ztratili další minuty kvůli manuálům, v nichž by se nevyznal ani inženýr. První úsek pražských zábran tak stavěli již pod vodou.

Nepřehledn­é manuály už Praha sice nahradila novými, které přesně a názorně popisují výstavbu v daném úseku, jenže podle jednotky dobrovolný­ch hasičů Prahy 1, která je k ochraně před povodněmi předurčena, má systém výstavby zábran ještě stále mezery. Návrh na jeho zefektivně­ní proto nyní hasiči konzultují s magistráte­m.

„Mohli bychom zkrátit čas výstavby celoměstsk­ého protipovod­ňového systému až o třicet procent,“říká zástupce velitele jednotky sboru dobrovolný­ch hasičů Prahy 1 Filip Dvořák. Současný plán, podle kterého staví jednotlivé úseky ta jednotka, která je zrovna po ruce, je podle něj zdlouhavý, navíc i náchylný k chybám. Jelikož by v případě povodně posílalo operační středisko na jednotlivé úseky jednotky zcela náhodně, nelze zajistit, aby zábrany montoval někdo, kdo má dané místo natrénovan­é. A to podle dobrovolný­ch hasičů ubírá drahocenný čas. „Řešením by bylo, kdyby na každý z úseků, které se staví jako první, byly vyčleněny tři jednotky dobrovolný­ch hasičů. Při povodni by pak jeli na místo, které perfektně znají a na kterém trénují,“vysvětluje Dvořák.

Při posledních povodních, které Prahu zasáhly, nastal na několika místech ještě další problém. Kamiony, které hradidla a slupice přivážely ze skladu v Dubči, totiž v několika případech neprojely úzkými uličkami nebo parkovaly tak, že se vykládání hrází zdrželo. I to chtějí dobrovolní hasiči z Prahy 1 eliminovat. Jejich záměr podporuje i magistrát. „Je potřeba zefektivni­t dovážku materiálu. V minulosti docházelo ke zmatkům, kdy kamion sice přijel včas, ale zastavil špatně, což ubralo cenné minuty,“potvrzuje radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).

Minuty ztracené parkováním

Hasič Filip Dvořák to dokládá na dalším příkladu z praxe, kdy v roce 2013 měli dobrovolní hasiči problém na Smetanově nábřeží. Kamiony zaparkoval­y tak nešikovně, že nebylo možné hradidla vyložit. „Několik dlouhých minut pak muselo deset aut postupně přeparková­vat, abychom mohli začít zábrany skládat,“ popisuje Dvořák. I řidiči, které v případě povodní najímá Správa služeb hlavního města Prahy, by proto měli v budoucnu mít k dispozici přesný manuál. Na místech, kde je vyložení zábran nejvhodněj­ší pro jejich následnou výstavbu, by mohly být například čipy zabudované do vozovky. Ty by se spárovaly s čipem v kabině nákladního automobilu, který by tak zaparkoval přesně tam, kde bude vykládání materiálu pro hasiče a vojáky nejsnadněj­ší.

Podle radního Hadravy však může být problém v tom, že kamiony, které při povodních vozí zábrany ze skladu, objednává Praha u externích firem. Není proto dopředu určeno, který kamion na dané místo pojede. „Pak se může stát, že třeba na Smetanovo nábřeží přijede auto s jiným čipem, a nastane problém,“říká Hadrava.

I to má ale podle dobrovolný­ch hasičů řešení. „Přesné instrukce o tom, kam jet, dostává řidič až při vyzvedáván­í hradidel ve skladu. Nebyl by tedy žádný problém mu konkrétní čip předat právě tam,“myslí si Dvořák. Čipy ve vozovce by podle něj celý logistický proces urychlily o dalších deset procent.

Kromě logistiky se ale na magistrátu stále hovoří také o tom, že protipovod­ňová ochrana Prahy ještě stále není kompletní. Město například nedávno schválilo záměr na zvýšení a posílení hrází v historické­m jádru Prahy. Systém protipovod­ňových hrází na Starém Městě se totiž začal budovat jako první ještě před povodní v roce 2002. Byl koncipován jako ochrana proti velké vodě z roku 1890, kdy průtok Vltavy kulminoval při 3 975 kubících za sekundu. V roce 2002 to bylo 5 160 kubíků za sekundu.

 ?? Foto: SDH Praha 1 ?? Pod vodou První místo, kde se v roce 2013 vylila Vltava z břehů, bylo u Lichtenšte­jnského paláce na Kampě. Kvůli zdržením při organizaci a dovážce zábran tehdy stavěli dobrovolní hasiči Prahy 1 hráze ve chvíli, kdy se museli brodit téměř po kolena ve...
Foto: SDH Praha 1 Pod vodou První místo, kde se v roce 2013 vylila Vltava z břehů, bylo u Lichtenšte­jnského paláce na Kampě. Kvůli zdržením při organizaci a dovážce zábran tehdy stavěli dobrovolní hasiči Prahy 1 hráze ve chvíli, kdy se museli brodit téměř po kolena ve...
 ?? Martin Bajtler redaktor MF DNES ??
Martin Bajtler redaktor MF DNES

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia