Měnový fond a Evropa jednají o řeckém dluhu

Mezinárodní měnový fond (MMF) a představitelé věřitelských zemí eurozóny potřebují víc času k uzavření dohody o zmírnění dluhové zátěže Řecka, protože záměry evropských států stále nejsou dostatečně jasné. Prohlásila to šéfka MMF Christine Lagardeová.

Představitelé eurozóny se s ní sešli při příležitosti dvoudenní schůzky ministrů financí skupiny sedmi velkých světových ekonomik G7, která se koná v italském přístavním městě Bari.

Zmírněním dluhové zátěže Řecka MMF podmínil svou účast na nejnovějším kole finanční pomoci, třetím od roku 2010. Několik vlád z eurozóny v čele s Berlínem požaduje, aby MMF na dohodě participoval z důvodu důvěryhodnosti, nesouhlasí však s tím, že jsou úlevy nezbytné.

Euroskupina bude o tomto tématu jednat 22. května. Podle názoru MMF je zmírnění dluhové zátěže, anebo pro tuto chvíli alespoň jeho jasný příslib, nezbytné k obnovení důvěry investorů v Řecko. To je pro zemi, jejíž zadlužení dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu, důležité zejména proto, že se v příštím roce hodlá vrátit na světový finanční trh.

Německo a severské státy však říkají, že pokud Řecko bude mít přebytek primárního rozpočtu – tedy bez nákladů na dluhovou úsporu – dostatečně dlouhou dobu, nemuselo by další úlevy potřebovat. A to zvláště proto, že stávající velmi levné úvěry eurozóny mu už dnes šetří ročně osm miliard eur neboli 4,5 procenta HDP.

Eurozóna a MMF nyní jednají o tom, kolik let je Řecko schopno vykazovat přebytek primárního rozpočtu na úrovni 3,5 procenta HDP. Názory se pohybují v rozmezí od dvou až tří do deseti let. (ČTK)