„Chruščovky“končí. Bude líp?

Statisíce „chruščovek“, úsporných čtyřpodlažních domů, které od 50. let změnily tvář sovětských měst, chce Moskva a po ní i další ruská města zbourat. Na zítřek se proti tomu svolává velká demonstrace.

Luboš Palata redaktor MF DNES

Druhého května byl zveřejněn seznam 4 600 objektů určených k demolici. Teoreticky je sice ke zbourání domu potřebný souhlas osmdesáti procent jeho obyvatel, ale jejich odmítnutí lze obejít demoličním výměrem, který konstatuje havarijní stav objektu.

Násilníci i spekulanti

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin a moskevská radnice jako celek ujišťují, že na nikoho nebude vyvíjen nátlak. „Nebudeme nikoho násilím stěhovat,“slibuje moskevský místostarosta Marat Chusnulin.

Realita je však jiná. Lidem, kteří se prodeji domů brání, je vyhrožováno, jsou hlášeny i první případy napadení. Jednou z obětí je křehká blondýna Keri Gugenbergová, která založila hojně navštěvovanou facebookovou skupinu Moskvané proti demolici. Před několika dny ji přepadla skupina mladíků a zkopala ji. „Chtěli mě zastrašit, ale nenechám se. Náš dům budu bránit i nadále,“tvrdí Gugenbergová. Jak napsala na svém Facebooku, na demonstraci proti postupu moskevské radnice se chystá zítra přijít na padesát tisíc Moskvanů. „Pokud se tak stane, tak ten zákon mohou zahodit,“dodává.

Na druhé straně se však pro některé Moskvany vybydlené „chruščovky“, jež se mají měnit za nové byty, staly předmětem spekulací. Cena bytů v nich proto za poslední týdny vzrostla o čtvrtinu.

Příkladem Moskvy se chtějí řídit i další ruská města, počínaje Petrohradem. Podle odhadu ekonomů by se však náklady na likvidaci všech „chruščovek“, ve kterých někdy za život bydlela asi polovina Rusů, vyšplhaly do astronomických hodnot ne bilionů, ale trilionnů rublů.