Turka definitivně vytlačila instantní káva
Bohatší Češi preferují zrnkovou kávu stejně jako ti nejchudší.
Pochlub se, jakou piješ kávu, a já ti povím, odkud jsi a kolik vyděláváš. I tak se dají interpretovat výsledky průzkumu poradenské společnosti KPMG o nákupním chování Čechů, jehož výsledky má MF DNES exkluzivně k dispozici. Ten se letos poprvé zaměřil na vztah Čechů ke kávě.
Téměř dvě třetiny domácností kupují kávu instantní, zhruba polovina pak kávu mletou. Dá se předpokládat, že ta slouží především k přípravě tradičního turka, který je tak až druhou nejpopulárnější formou přípravy. Až za prvními dvěma sortami následují v popularitě káva zrnková a kapsle.
Češi za minulý rok v obchodních řetězcích (bez Makra) podle společnosti Nielsen utratili za kávu 6,3 miliardy korun. Zatímco domácnosti s nižším příjmem nakupují nejradši instantní, případně mletou kávu, s rostoucím příjmem roste popularita zrnkové kávy. A to přestože z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že instantní káva je zhruba dvakrát dražší než zrnková.
Vysvětlení trendu, který ukazuje průzkum KPMG, je potřeba hledat v několika souvislostech. Jak uvádí Andrea Brožová z potravinářské společnosti Nestlé, do níž patří značky Nescafé či Nespresso, je na přípravu šálku potřeba méně rozpustného prášku. „Je třeba vzít v úvahu fakt, že pro přípravu standardního šálku kávy je třeba dva gramy kávy instantní, kdežto osm gramů kávy mleté,“uvádí Brožová. Podle ní tak šálek zrnkové kávy stojí v konečném důsledku dvakrát více než hrneček instantního nápoje, šálek z kapsle vyjde dokonce na čtyřnásobek. Proto také kapsle preferují domácnosti s nejvyššími příjmy.
To však nevysvětluje další paradox. Ukazuje se, že zrnková káva je neobvykle oblíbená jak lidmi s vyššími, tak těmi s úplně nejnižšími platy. Nemletou kávu nakupuje více než čtvrtina lidí s příjmem do šesti tisíc korun měsíčně. Pak se její popularita propadá, aby postupně narůstala spolu s příjmem zákazníků a největší oblibu získala ve skupině mezi 25 až 30 tisíci korunami měsíčně.
Důvod je pravděpodobně ten, že na českém trhu je k dostání zrnková káva ve velmi rozdílné kvalitě i ceně. Zatímco nejchudší lidé se stále drží své nejlevnější zrnkové sorty, lidé se středními příjmy už přešli na kávy instantní či mleté. Vedle toho se však v posledních letech rozvinula skupina „fajnšmekrů“s vyššími příjmy, kteří se o nápoj intenzivně zajímají, navštěvují kávové kurzy a zkoušejí různé metody přípravy.
Pro tyto zákazníky je důležitým faktorem čerstvost, a proto také kupují hlavně dražší, výběrovou zrnkovou kávu, kterou si nechávají umlít v prodejně. Někteří dokonce investovali do vlastního mlýnku a melou si ji sami doma těsně před přípravou.
„V našich značkových obchodech máme velkou skupinu zákazníků, kteří si kupují vážená kávová zrna ze široké nabídky výběrových káv ze specifických pěstebních oblastí. Většina zákazníků využívá možnost poradenství s našimi prodejci a nechává si kávu namlít na místě na profesionálním mlýnku pro konkrétní typ přípravy kávy doma, jako je french press, mocca konvička a podobně,“potvrzuje manažerka společnosti Tchibo Michaela Pokorná.
Zatímco prodeje instantní kávy jsou podle firmy Tchibo spíše stabilní, právě u dražších zrnkových zaznamenává společnost nárůst poptávky.
Z průzkumu navíc vyplývá, že zatímco kávu balenou v mleté formě kupuje až polovina obyvatel venkova a menších měst do pěti tisíc obyvatel, s rostoucí velikostí sídel její podíl klesá a ve velkoměstech nad 100 tisíc obyvatel je to už jen 37 procent zákazníků. Právě tam se přitom rozvíjí kultura kvalitní kávy.
Trend rostoucí poptávky po dražší kávě má však také jednu výjimku. Na rozdíl od zahraničí panuje v Česku minimální poptávka po kávě s certifikací Fairtrade, která garantuje, že pěstitelé dostali řádně zaplaceno.
Ukazuje se, že téměř polovina Čechů o „férové“kávě nikdy neslyšela. Povědomí o Fairtrade sice roste spolu s dosaženým vzděláním a mezi vysokoškoláky ji zná až 75 procent konzumentů, ani ti o ni ale valný zájem nejeví. Převážně či výhradně ji kupuje jen pět procent z nich.