Už zítra v časopise Doma DNES
Po dlouhých letech armáda cvičila na válku se vším všudy. I s povoláním záložníků do zbraně.
Reportáž Pavel Švec reportér MF DNES
do bitvy zapojilo bojové vozidlo pěchoty se svými protitankovými řízenými střelami.
Ty mají dostřel asi čtyři kilometry, takže nepřítel – v tuto chvíli již tak půldruhého kilometru vzdálený – se během okamžiku ocitá v pekle. Postupně se totiž přidává práskání dalších těžkých kalibrů. Ze svého navršenou hlínou krytého postavení pálí i třináct českých tanků.
Záblesky z hlavní následuje zvířený oblak prachu točící se v podivných vírech kolem obrněnců. Střely zakvílejí a o vteřinu později trhají zem na kusy a společně s doutnajícími s protivníkem je hotovo. Češi dobývají i vrcholek na horizontu, kde se zastavují.
„Potvrdilo se nám, že jsou záložáci schopni utvořit s profíky kompaktní celek a splnit úkol. Secvičili se během pěti šesti dnů,“říká již po boji velitel praporu podplukovník Ján Kerdík.
Spokojeny jsou i posádky tanků. „Nejdříve jsem měl obavy, zdali to náš řidič, který je aktivním záložníkem, vše zvládne, ale ve finále jsem měl fakt šikovného kluka. Očividně tomu rozumí,“svěřil se rotmistr Vladimír Menšík, velitel jednoho z nasazených tanků.
Řidič v hodnosti desátníka, o němž je řeč, Petr Vošický, pracuje v civilu jako elektroinženýr a specializuje se na provoz větrných elektráren. „Bylo to opravdu velice poučné. Osvojit si techniku při takové příležitosti a v ostrých střelbách je pro nás vzácnost,“doplnil, když už v klidu s posádkou čistil hlaveň svého tanku.
Řídit tenhle stroj se naučil na vojně. V zálohách u tankistů je od roku 2008. Týdenní cvičení mu ošetřením zablácené techniky končí. Jeho odchodem zpět do civilní profese zároveň končí i nácvik mobilizace.