Babišovo ANO spoléhá na to, že zákon zruší už Ústavní soud.
Nejdřív prezident Miloš Zeman, pak případně Ústavní soud a nakonec možná i Evropský soud pro lidská práva. Poslanci sice včera schválili novelu zákona o střetu zájmů, který je označován jako lex Babiš, šéf ANO se však ještě pořád spoléhá na to, že ho to nijak neomezí.
Změn, které mají podle poslanců nastat k příštímu září, je hodně. A současný ministr financí Andrej Babiš je jediným členem vlády, na kterého by se měly vztahovat.
Babišovy firmy, kterých je víc než 250, se nebudou smět ucházet o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace. Členové vlády pak také nově nebudou moci vydávat noviny nebo provozovat rozhlasové a televizní stanice. Babiš je přitom prostřednictvím svého Agrofertu vlastníkem mediálního domu MAFRA, do nějž patří deníky MF DNES nebo Lidové noviny, ovládá také Rádio Impuls nebo televizi Óčko. Toho všeho se ministr, pokud by měl být členem i další vlády, bude muset zbavit.
Zeman zvažuje veto
„Počkám si, až zákon začne platit, a pak přijdu s rozhodnutím ohledně převodu i možnosti ústavní stížnosti i stížnosti k evropským soudům,“napsal včera MF DNES Babiš. Jednání ve Sněmovně se neúčastnil, podle lidí z jeho okolí proto, že co chtěl, k návrhu už řekl a v tuto chvíli je tah na jiných. První, který zákon dostane k podpisu na stůl, je totiž prezident Miloš Zeman. A ten zatím váhá, zda návrh podepíše.
„Zvažuje veto. Nechává si k tomu dělat komentáře a stanoviska právníků,“prozradil zdroj MF DNES z Hradu. Babišovo hnutí sice tahá za výrazně kratší konec, poslanci všech dalších stran ve Sněmovně změnu podpořili. Takže případné prezidentovo veto by mohli opět snadno přehlasovat.
„Ale bylo by to přinejmenším další oddálení toho zákona, získali bychom další čas, třeba i pro přípravu stížnosti k Ústavnímu soudu. Věřím, že ten to na 90 procent zruší,“je přesvědčen poslanec ANO a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček.
Poslanci schválili střet zájmů. Ministr se hodlá bránit, o převodu majetku nepřemýšlí.
Právě na stížnost k Ústavnímu soudu hnutí nejvíc spoléhá. Rozpory budí podle jeho členů hlavně pasáž, podle které by média nesměli vlastnit nejen členové vlády, ale také všichni další politici. ANO, které má k dispozici analýzu Parlamentního institutu, tvrdí, že je to protiústavní. A příslušnou pasáž v pozměňovacím návrhu, se kterým přišel poslanec, budoucí ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka z ČSSD, označuje za chybu.
Chvojka naopak tvrdí, že to byl záměr. „S údajnou chybou účelově vyrukovalo až hnutí ANO, když nedokázalo přesvědčit koalici o neschválení celého zákona,“říká Chvojka. A zmiňuje slova odborníka na ústavní právo Jana Kysely, podle kterého se rozhodně nedá říct, že „je nějaké jasné ústavní pravidlo, s kterým je návrh v rozporu“.
I Kysela však připouští, že návrh by mohl narazit. „Záleží hodně na