Konec měření
PRAHA Je veřejným tajemstvím, že strážníci v mnoha českých městech měří rychlost nejen kvůli bezpečnosti dopravy, ale i kvůli naplnění městské kasy.
Do Sněmovny teď přišel nový zákon o obecní policii a poslanec za ANO Bronislav Schwarz se k němu chystá připojit jeden výbušný paragraf: chce úplně zakázat městské policii měřit rychlost. A s tímto názorem není osamocen. Schwarz sám kdysi pracoval jako šéf strážníků a má přehled, jak to v městské policii chodí.
„Já si myslím, že na měření máme dopravku. Když jsme měli v Mostě nebezpečné úseky, tak jsem poprosil státní policii. Městská policie byla zřízena z jiného důvodu, než aby měřila rychlost,“argumentuje Schwarz.
Městská policie obecně často měří na místech, kde je sice povinné jet padesátkou, ale jinak tam rychlá jízda nepředstavuje velké riziko. Auta strážníků často stávají těsně za cedulí s názvem obce, kde se moc chodci nepohybují.
Schwarz chce zákon napsat tak, aby ze silnic zmizela nejen auta strážníků s radarem za sklem, ale i pevné radary. I ty jsou většinou podle zákona „napsané“na městskou policii. Zákon by se tak dotkl třeba i vytížených pražských radarů v tunelech a na Jižní spojce. Jediná možnost by pak byla, aby se dotyčná radnice dohodla se státní policií, která by převzala nad radarem patronát. Zákaz měření má v politice i mezi odbornou veřej- ností hodně zastánců. „Čím méně represe, tím lépe. U strážníků převládá motivace vydělat pro městskou kasu. Proto se často schovávají někde za keřem, takže jsou doslova zákeřní,“míní prezident automotoklubu ÚAMK Oldřich Vaníček.
Obce se měření nechtějí vzdát
Na začátku letošního roku už chtěl zákaz do zákona vsunout senátor Jaroslav Kubera (ODS), ale návrh neprošel i proto, že ho chtěl Kubera přilepit v Senátu k už prakticky hotovému zákonu.
Kubera měl nicméně podporu ústavně–právního výboru Senátu složeného z různých stran.
A i proto má Schwarz nyní větší šanci. I ministr dopravy Dan Ťok opatrně připouští, že je ochoten o změně diskutovat. Také Kuberovi v lednu řekl, že ho chápe.
„Pokuta nemá být způsob vydělávání peněz pro obce, ale výchovný prostředek, aby řidiči dodržovali předpisy. Jestli by obecní policie měla vybírat pokuty, nebo ne, má řešit politická debata a případná dohoda,“odpověděl Ťok.
Proti jsou samozřejmě představitelé radnic. „Mám trochu rozporuplný názor. Z principu by městská policie měřit neměla, ale to bych musel mít pravomoc dostat sem měřit státní policisty. Takže zatím měřit budeme. Nemáme radary na žádných debilních místech, ale u polikliniky a u školy,“říká místostarosta Mělníka Milan Schweigstill (TOP 09).
Nový zákon o městské policii se měl původně projednávat už včera. Podle Schwarze ho ministr vnitra Milan Chovanec přesunul na příští schůzi, aby na něj bylo víc času.
Ministerstvo zákon sepsalo původně proto, aby si radnice mezi sebou mohly „půjčovat“v případě potřeby strážníky, což dnes nelze.
„Ve zkratce lze říci, že cílem novely je mimo jiné zlepšit spolupráci mezi obcemi, aby si mohli vzájemně vypomáhat strážníci nejen při krizových stavech jako doposud, ale také například při organizaci sportovních a společenských akcí. Chceme také zpřísnit podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti pro strážníky,“vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová. Schwarzův návrh sebrat strážníkům měření rychlosti by původní účel novely spolehlivě zastínil.
Víc pokut, víc práce pro lidi
V „pokutovém byznysu“radnic se protočí ročně obrovské peníze. Místostarosta Mělníku Schweigstill odhadl, že dva mělnické radary vyberou ročně řádově miliony korun.
Pravou „továrnou na pokuty“je východočeský Dvůr Králové nad Labem, kam se pro inspiraci jezdí dívat i starostové jiných měst.
Tamní starosta Jan Jarolím vlastně nepřímo přiznal, že tam měření rychlosti berou jako podnikání. Rychlá jízda dává úředníkům práci. Dvůr Králové měření s několika radary „manažersky“zajišťuje i pro okolní vesnice, které samy nemají městskou policii. „My to radarové měření máme v pronájmu na pět let. Já vím, že tím impulzem byly žádosti okolních obcí. Dnes tam radary měří 24 hodin denně a doprava se zklidnila. Před tím finančním efektem bych ještě zmínil efekt na zaměstnanost. Je tu zaměstnáno víc lidí na úřadě, kteří se musí té agendě věnovat,“uvedl Jarolím.
Ten potvrdil, že radary v okolí Dvora Králové už vydělaly za dva roky provozu desítky milionů korun. „Nevím teď přesně, jestli to je 30 nebo 40 milionů korun, ale jsou to hrubé příjmy. Platíme z toho nájem,“reagoval starosta Jarolím. Zdůrazňuje, že jde o úsekové radary, takže když řidič hodně zpomalí, může vyváznout bez pokuty, i když vjel do obce rychle.