Zlom: Evropa přivírá dveře
STOCKHOLM, PRAHA Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože tamní vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Včera večer se na tom dohodli šéfové německých vládních stran. už zítra v časopisu Víkend DNES Dohodu o úpravě azylových pravidel oznámil vicekancléř Sigmar Gabriel po jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou a bavorským premiérem Horstem Seehoferem.
Podle Gabriela začne vláda ihned po schválení nového seznamu bezpečných zemí vracet severoafrické žadatele o azyl zpět do jejich vlasti. O rozšíření seznamu o tři státy severní Afriky a o důslednějších repatriacích jejich občanů se v Německu začalo intenzivněji jednat po silvestrovských incidentech v několika městech, při nichž mladí muži sexuálně napadali a okrádali ženy. Podle policejního vyšetřování byli útočníci převážně Maročané a Alžířané.
Šéfové vládních stran se včera také shodli na tom, že pokud nebudou rodiny uprchlíků žijících v Německu ve vlasti „bezprostředně po- liticky pronásledovány“, bude možné zajistit přistěhování rodinných příslušníků teprve po dvou letech.
Skandinávie vyhostí desetitisíce
Radikální opatření oznámily také švédské úřady. Z celkového počtu 163 tisíc loni přijatých žadatelů o azyl budou až polovinu deportovat. Co do počtu přijatých žadatelů o azyl v loňském roce vede Švédsko v přepočtu na obyvatele žebříček přijatých migrantů v Evropě. „Bude to nesmírně složitý úkol,“připustil švédský ministr vnitra Anders Ygeman.
S vládou se vzácně shoduje i opoziční antiimigrantská strana Švédští demokraté, kterou vynáší uprchlická krize do čela žebříčků popularity. „Nikomu se zatím něco takového nepodařilo,“napsal na internetu její poslanec Fredrick Federley. „A Švédsko v deportacích selhává už hodně let.“
Vláda si toho musí být vědoma. Nedávno přiznala, že velká část odmítnutých žadatelů se snaží zůstat v zemi i bez dokumentů. Proto hodlá mimo jiné najmout dalších tisíc policistů, aby bránili „návratu vrácených“, a také zpřísnit tresty pro firmy, které by takové lidi zaměstnávaly.
„Prvním krokem bude samozřejmě deportace na dobrovolném základě,“naznačil ministr vnitra. „Ale pokud to nebude fungovat, budeme muset zvládnout nucenou masovou deportaci,“dodal.
Faktem je, že za uplynulý rok zmizelo neznámo kam 7 590 odmítnutých žadatelů o azyl a za období 2010 až 2015 jde podle úředních záznamů celkem o 40 345 lidí.
Je to i boj s časem: podle tzv. Dublinského protokolu mají být odmítnu- tí uprchlíci vráceni buď do zemí, odkud pocházejí, či do první země, v níž vstoupili na území EU – to jsou většinou Itálie či Řecko. Ale pokud se běžencům podaří oddálit deportaci o 18 měsíců, můžou ve Švédsku zůstat. Proto se nyní Švédsko usilovně snaží dosáhnout dohody o repatriaci uprchlíků například s Marokem či Afghánistánem. V mnoha případech však země, odkud přicházejí migranti, jejich návrat zpět odmítají.
A jak chce vláda technicky zvládnout tak rozsáhlou deportaci? Předpokládá, že si bude muset najmout letadla, a podle ministra Ygemana vláda doufá, že lety zkoordinuje s ostatními zeměmi EU, především s Německem. To bude postaveno před podobný problém. Stejně jako Finsko, jež včera oznámilo, že se chystá vyhostit dvě třetiny uprchlíků.
Maročané, Alžířané a Tunisané už nedostanou azyl v Německu. Prudký obrat v politice země, která je pro imigraci klíčová. Deportace chystají i jiní.