Žijí ve špinavé obci, dostanou víc
PRAHA Nebývalý obnos – devět miliard korun – rozdělí v následujících pěti letech ministerstvo životního prostředí Čechům, aby si vyměnili
* Pozn.: podle krajů starý kotel na pevná paliva za moderní. Majitelé domků si tak mohou přijít až na 128 tisíc korun. Právě malé kotle totiž velmi významně znečišťují ovzduší. Ne všichni však dostanou tolik peněz, až v následujících měsících o příspěvek na krajských úřadech zažádají. Rozhodne i to, kde žijí. Dvacetinu z ceny kotle navíc získají jen ti, kteří bydlí v jednom z více než tisícovky měst a obcí, které ministerstvo dalo na seznam kvůli zhoršené kvalitě ovzduší.
Česko složené ze čtverců
Při pohledu na seznam člověka napadne otázka: jak to, že ze dvou obcí, které leží vedle sebe, v něm jedna je a druhá ne?
Třeba obyvatel středočeského Srb- ska u Karlštejna bude možná závistivě koukat do dva a půl kilometru vzdáleného Tetína, kde lidé na nákup kotle dostanou o pár tisícovek více. Tetín na seznamu je. Srbsko ne.
Experti Česko rozčlenili na desetitisíce čtverců o velikosti 1x1 kilometr. Pokud třeba i v jeho růžku v minulosti naměřili vyšší imise karcinogenního benzo(a)pyrenu či prachových částic (PM10 a PM2,5), stát připlatí.
„Nemáme měřicí stanice všude, takže naši odborníci k tomu musí ještě použít plošné modely a následně je promítnou do zmíněné sítě kopírující území republiky. Ta obec, která má v některém ze svých čtverců v obydlené ploše překročen alespoň jeden limit, tak se dostane na se-
obce, v nichž bylo překročeno více imisních limitů
obce, v nichž byl překročen jeden imisní limit znam,“vysvětluje postup Václav Novák, vedoucí oddělení Informační systém kvality ovzduší v ČHMÚ.
Aby se odstranily výkyvy počasí či výkyvy v jednom roce, použili experti pětiletý průměr. A rovněž přihlédli k tomu, čím v daném místě lidé topí. Není těžké zjistit, zda je do obce zaveden teplovod či plyn a kolik domů je na něj napojených.
360 tisíc starých kotlů pryč
Až devět desetin imisí benzo(a)pyrenu u nás pochází z vytápění domácností. Jejich podíl na imisích prachových částic PM10 je zhruba čtyřicet procent. Ze zmíněného seznamu lze lehce vyčíst, jaké regiony jsou na tom nejhůře. Severní a střední Morava a severní a střední Čechy.
„Ve Středočeském kraji je mnoho malých obcí, které nejsou plynofikované a ovzduší tu ovlivňuje i hustá doprava. Na severní Moravě je to směs vlivů průmyslu, dopravy, lokálních topenišť v domácnostech i přeshraniční vlivy z Polska. To se pak nasčítá. Důležitou roli samozřejmě hrají povětrnostní podmínky,“popisuje Kurt Dědič z odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí.V Česku je přes půl milionu domácností, kde topí dřevem či uhlím. Jak už bylo naznačeno, nejvíce jich je ve Středočeském kraji – bezmála sto tisíc. Nejméně v Praze – čtyři tisíce.
Podle odhadů ministerstva bude potřeba vyměnit asi 360 tisíc zastaralých kotlů po celé republice mini- málně do roku 2022. Podle zákona o ovzduší právě od té doby nebude možné topit ve starých neekologických kotlích.
„Podařilo se nám získat peníze z evropských fondů, které mohou úplně poprvé využít přímo občané. Neekologické kotle vymění za moderní nízkoemisní na biomasu, uhlí nebo jejich kombinaci, za tepelné čerpadlo nebo plynový kotel. Naším cílem je do roku 2020 vyměnit minimálně 80 tisíc kotlů,“tvrdí šéf ministerstva životního prostředí Richard Brabec. Jeho resort souběžně dokončuje návrh zákona, který umožní inspektorům vstoupit do domů a zkontrolovat, zda se v kotli nepálí třeba odpadky nebo jiný materiál, který zamořuje okolí.
V některé vesnici dostanou lidé na výměnu kotle o tisíce korun vyšší dotace než v sousední. Žijí totiž ve čtverci se znečištěným vzduchem, na které Česko rozdělili experti.