Nakupujeme Česko konečně vychází ze stínu finanční krize

Jaro letos přišlo dříve. Začalo už v listopadu. Nemyslím však venkovní teploty převyšující dlouhodobé průměry – mám na mysli ekonomické jaro, konec recese. Z pohledu domácí poptávky začalo právě v listopadu, kdy výrazněji stoupaly útraty v obchodech. Meziroční zvýšení maloobchodních tržeb v posledních čtyřech měsících dosáhlo 6,5 procenta, přičemž poslední data z února letošního roku dokonce hovoří o osmiprocentním růstu tržeb.

Jde o nejrychlejší růst od září 2008, měsíce, kdy pád Lehman Brothers rozpoutal globální finanční krizi. Aktuální data by se tedy snad dala považovat za jakýsi milník označující překonání obtíží, které českou ekonomiku postihly během krize a po ní.

ČNB tomuto trendu pomohla

Náznaky stabilizace domácí poptávky se začaly objevovat zhruba v polovině loňského roku. Výrazným impulzem k růstu se stalo až oslabení kurzu koruny po devizové intervenci České národní banky. Obavy ze zdražení dováženého zboží po oslabení kurzu koruny zvýšily zájem o dražší zboží dlouhodobé spotřeby.

Například prodeje automobilů v letošním roce rostou ve srovnání s loňskem dvacetiprocentním tempem. Prodej počítačů, tabletů a telefonů vzrostl o 12,5 procenta. Poptávka po spotřební elektronice a elektrických spotřebičích stoupla o 5,2 procenta. Část těchto nákupů se nejspíše jenom přesunula z budoucnosti do dneška – kdyby se tímto tempem prodávaly automobily dlouhodobě, nevešly by se do již beztak přecpaných ulic. Tedy, za několik měsíců lze očekávat určitý útlum. Nicméně důležité je, že se prolomil bludný kruh, skepse – šetření – recese – skepse.

Po intervenci ČNB se objevily obavy, že slabší koruna negativně dopadne na kupní sílu domácností a omezí jejich poptávku. Prozatím se takové obavy nepotvrzují. Aby se tak stalo, musela by slabší koruna výrazněji pohnout s cenami v obchodech. A k tomu nedošlo. Z dat maloobchodu, konkrétně rozdílu mezi tržbami v běžných a stálých cenách, lze vyčíst, že například ceny automobilů meziročně stouply pouze o 1,5 procenta. Co se týče počítačů a mobilních telefonů, devizová intervence pouze zmírnila deflaci (tedy pokles cen) na 6,0 procent, v případě spotřební elektroniky také přetrvává deflace, která se pouze zmírnila na 1,9 procenta.

Trochu blbé nálady tady bude vždy

Domácí poptávka nyní těží ze zmírnění skepse. Indikátor důvěry spotřebitelů publikovaný ČSÚ za posledních dvanáct měsíců stoupl z minus 20,8 bodu na minus 5,5 bodu (nenechme se mást zápornou hodnotou, dlouhodobý průměr činí minus 14,4 bodu a ukazuje, že jistá míra blbé nálady je v Čechách a na Moravě prostě normální).

Méně skepse se projevilo snížením opatrnosti a míry úspor. Čistá míra úspor činila v posledním čtvrtletí loňského roku 4,6 procenta, zatímco o rok dříve přesáhla hranici deseti procent. Pro trvalejší růst domácí poptávky by však muselo dojít ke zlepšení na trhu práce, a to v obou klíčových aspektech: poklesu nezaměstnanosti a růstu mezd.

Nezaměstnanost vypráví schizofrenní příběh. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí máme rekordně vysoký počet lidí registrovaných na úřadech práce. Míra nezaměstnanosti, kterou ČSÚ počítá podle mezinárodně používané metodiky Mezinárodní orga- nizace práce, však posledních dvanáct měsíců klesá. Zatímco loni v únoru dosahovala 7,3 procenta, o rok později klesla na 6,7 procenta. Část přizpůsobení pracovních kapacit během recese zachytilo omezení směnných provozů a snížení průměrné délky pracovní doby. Počet odpracovaných hodin na člověka a den loni klesl přesně na sedm hodin, což je nejméně v novodobé historii.

Přesto je rezistence trhu práce během poslední recese překvapivá. Oživení ekonomiky nabírá na síle soudě podle výrobních a exportních údajů ze začátku letošního roku a je jen otázkou mírného zpoždění, než se začne pozitivně projevovat nejdříve prodloužením pracovní doby a posléze i vytvářením nových pracovních míst.

S platy to v poslední době bylo horší. Poslední dva roky se reálné mzdy snižovaly. Ovšem údaje o výběru záloh na daň z příjmu a sociálního pojištění v prvních třech měsících letošního roku naznačují, že letos je konečně o trochu lepší. Žádné velké zvyšování platů nás ještě chvíli asi nečeká, ale období nepopulárního snižování nákladů je již za námi.

Následky finanční krize a dvou recesí během krátké doby jsou stále patrné. Loni jsme v obchodech utratili o 1,7 procenta méně než v roce 2008. Šance, že letos překročíme stín finanční krize a naše životní úroveň překročí předkrizovou úroveň, je však poměrně vysoká.