Bezedná pokladna bratra Si
V předvečer návštěvy prezidenta Si v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV Vučić prohlásil, že „Tchaj-wan je Čína a tečka“. Těžko v jeho slovech neslyšet Bělehradem řadu let opakované „Kosovo je Srbsko“.
Srbský prezident Aleksandar Vučić je známý tím, že malá gesta jsou mu cizí. Když už, tak už. Koneckonců, jde-li o miliardovou Čínu, jinak to ani nejde.
Legendární je, jak během covidové pandemie na jaře 2020 teatrálně políbil čínskou vlajku jako výraz vděku za pomoc, kterou poslala Čína Srbsku. Nejprve šlo o roušky a další zdravotnický materiál, později tam Peking dodal přes milion svých vakcín. V ulicích Bělehradu se následně objevila řada plakátů velebících čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s nápisem „Děkujeme, bratře Si“. O podrobnostech dodávek vakcín dodnes panují nejasnosti, neví se také, kolik stály. „Až se tu cenu jednou dozvíte, postavíte na mou počest pomník,“ujišťoval tenkrát srbský prezident.
Nyní dal Vučić Číňanům dárek jiného druhu. V předvečer návštěvy prezidenta Si prohlásil v rozhovoru pro čínskou státní televizi CCTV, že „Tchaj-wan je Čína a tečka“. Potvrdil tím nejenom, že podporuje doktrínu „jedné Číny“a pohlíží na ostrovní stát jako na její nedílnou součást. Těžko v jeho slovech neslyšet Bělehradem řadu let opakované „Kosovo je Srbsko“.
V posledních týdnech rozjela srbská vláda rozsáhlou diplomatickou ofenzivu proti rezoluci, o níž by mělo v dohledné době hlasovat Valné shromáždění OSN.
Týká se genocidy ve Srebrenici z roku 1995, kde došlo z rozkazu srbských generálů k masovému zabíjení muslimských Bosňáků. Čína má ve světové organizaci vliv. Lousknutím prstu může v podstatě hlavně mezi státy z rozvojového světa, jež jsou jí nějakým způsobem zavázány, zajistit většinu na odmítnutí rezoluce.
Silně protizápadní nádech návštěvy čínského prezidenta podtrhuje i její termín. Na minulé dny totiž připadalo přesně 25. výročí od chvíle, kdy jednotky NATO svými bombami, které měly rozhodnout válku za nezávislost Kosova, omylem zasáhly budovu čínského velvyslanectví. Při akci zahynuli tři čínští novináři. Tehdejší americký prezident Bill Clinton se za to sice svého času výslovně omluvil. Vláda v Pekingu však omluvu nikdy nepřijala a naopak dál šíří příběh o Západu, jemuž jsou obyčejné lidské životy lhostejné.
Když přijel čínský prezident do Srbska naposledy, psal se rok 2016. Tehdy tam podepsal smlouvu o strategickém partnerství, která se stala východiskem pro mnohamiliardové investice. V mezičase se stala Čína druhým největším obchodním partnerem Srbska. Od července má vstoupit v platnost dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a Čínou.
Je to další krok, který vzdaluje Srbsko od Evropské unie. Čili od společenství, jehož je už dvanáctým rokem kandidátem na členství. Avšak zmíněná unie pořád kvůli něčemu „otravuje“, ať už jsou to lidská práva, právní stát, či vyřešení problémů s Kosovem. S takovýmito detaily se Číňané nejenomže netrápí, oni je přímo odmítají. Jejich pokladna je bohužel bezedná.