Z muže ženou? Na požádání

Pravidla pro změnu pohlaví se po zásahu soudu upraví. LN popisují, co vše nyní musí žadatel podstoupit

Lidé, kteří se odhodlají úředně změnit z muže v ženu či naopak, se už nebudou muset nechat operovat. Ústavní soud o tom rozhodl v úterý – kastrace či sterilizace nebude povinná. Konkrétně od léta 2025. Ale i tak musí žadatel podstoupit úřední kolečko, a to včetně lékařských procedur a vyplnění formulářů – to vše lze vyřídit papírově i elektronicky. LN tento proces, skrytý za debatou o podstatě životní proměny, popisují.

Před schválením žádosti o změnu pohlaví musí dotyčný či dotyčná splnit několik kritérií, což trvá několik měsíců. „V podstatě jde o splnění tří podmínek. Tou první je nejméně dvanáct měsíců trvající real-life test – to znamená žití v roli opačného pohlaví ve všech oblastech svého života,“popsal LN Petr Weiss, klinický psycholog ze Sexuologického ústavu ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Druhou podmínkou je déle než rok trvající hormonální terapie. „Třetí podmínkou je, že podle současného zákona z roku 2012 musí dotyčný absolvovat operaci zaměřenou na sterilizaci. Tedy, aby dítě nerodil muž a neplodila jej žena,“vysvětlil Weiss s tím, že žádost osoby o změnu pohlaví musí ještě schválit komise zřízená ministerstvem zdravotnictví – bez jejího dobrozdání nelze operaci provést.

Třetí z oněch vyjmenovaných předpokladů – tedy povinnou sterilizace pro změnu pohlaví – ale Ústavní soud svým úterním verdiktem škrtl z občanského zákoníku.

„Podle Ústavního soudu jsou současné zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost,“stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy, přijatém výraznou většinou třinácti hlasů z patnácti; odlišná stanoviska zaujali dva soudci – Josef Fiala a Milan Hulmák.

Výroku, který budou muset zákonodárci respektovat a přidat jej do ústavy, předcházel soudní spor. Na Ústavní soud se obrátil člověk, který je úředně evidovaný jako žena, usiluje o změnu pohlaví, ale nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, a proto na matrice ani u správních soudů neuspěl.

Aktuální nález přivítal jako šanci pro ostatní lidi v podobné situaci. „Kladné rozhodnutí soudu by snad mohlo být nadějí pro ty, kteří si nejsou jisti, zda kastraci chtějí, nebo si ji nepřejí či ji nemohou podstoupit, že se situace někam posouvá, a mohli by tak snad v dohledné době také změnit doklady bez nutnosti zmíněné diskriminační podmínky,“uvedl.

Povinná kastrace? V Evropě s tím patří Česko k menšině

Česko nyní patří k posledním zemím v Evropě, kde se povinná kastrace kvůli úřední změně pohlaví vyžaduje. Sklízí za to kritiku mezinárodních institucí i tuzemských organizací. Povinná sterilizace nadále platí například v Lotyšsku, Rumunsku či v Srbsku. Změny v ústavě jsou navíc podle odborníků namístě. S podmínkou operace pro úřední změnu pohlaví bylo podle Národního ústavu duševního zdraví nespokojeno 90 procent trans lidí v Česku.

„Operační zákroky trans lidí by měly být prováděny pouze na základě jejich svobodné vůle a jejich přání,“uvedl sexuolog Pavel Turčan. Své tvrzení opřel také o fakt, že každý má mít právo rozhodovat sám o sobě. Důvodů, proč někteří nechtějí podstoupit operaci, je podle něho více. „Většinou šlo o to, že měli strach z operativních zákroků. Těmto lidem se po výroku soudu určitě ulehčí,“popsal sexuolog Weiss v rozhovoru pro LN.

Ústavní soud zrušil sporné paragrafy s platností od poloviny roku 2025. Požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli „statusové“změně pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností, uvedl soud. Politici musí přijmout novou úpravu několika zákonů. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reagoval s tím, že zákon je dva roky připravený, ale nebyla na něm politická shoda. „Ústavní soud dal nyní jasný pokyn,“doplnil Blažek.

Piráty soud „předběhl“

Verdikt část politiků přivítala, někteří jej ale kritizují. „Ústavní soud rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti. Jsem za to velmi rád, zrušení podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví je něco, co dlouhodobě podporuji a prosazuji,“uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Je to skvělá zpráva pro nás všechny. Skončí barbarské povinné sterilizace kvůli úřední změně pohlaví. Jsem rád, že se zbavujeme této středověké praktiky. Stát prostě nemá lidem diktovat, jak nakládat se svým tělem,“uvedl místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. Právě Piráti chtěli před pár dny změny dosáhnout, jenže ve vládní koalici neuspěli.

Naopak proti se vyslovil lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Jde o nepřijatelný politický neomarxistický genderový revoluční aktivismus Ústavního soudu, který si uzurpuje zákonodárnou moc,“uvedl s tím, že „žádná taková věc, že si člověk může libovolně měnit pohlaví, v ústavním pořádku zakotvena není“.

Ústavní soud se problematikou zabýval už dříve, avšak návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Předchozí nález soud přijal na základě podnětu tzv. „nebinární osoby“, jež se necítila být ani mužem, ani ženou. Nyní je to dle soudu jednoznačnější. A to proto, že šlo o transgender člověka, jenž skutečně usiloval o úřední změnu pohlaví, včetně mužského jména a mužského formátu rodného čísla, ale operace pro něj představuje překážku.

Zájem vzrostl během dvanácti let na dva tisíce žádostí

V Česku je změna identity, která vede i k úřední změně pohlaví, několikaletý proces. Od roku 2012 ho upravuje zákon o specifických zdravotních službách. Lidé za tímto účelem mohou podstoupit tranzici. Proces je podle odborníků u každého individuální a může se lišit v tom, jak daleko chce daná osoba v tranzici postoupit.

Od října 2012 do konce loňského roku komise ministerstva zdravotnictví posuzovala podle údajů ministerstva zdravotnictví zhruba dva tisíce žádostí o operační změnu pohlaví. Zájem o tuto možnost se v průběhu let navyšoval. V loňském roce to bylo 270 žádostí, zatímco v roce 2013, tedy v roce uzákonění této možnosti, jen 47.