STARÁ DOBRÁ VÍDEŇ

Představte si, že se na výletě ve Vídni probudíte v pokoji budovy, v níž kdysi bydleli aristokraté. Z okna se díváte do záplavy zeleně obrovského parku, odkud to máte pěšky pět minut do centra. Nově otevřený hotel Almanac nabízí luxusní relax v prostorách

Ulice Ringstrasse patří k těm nejhezčím ve městě. Sousedí s rozlehlým Stadtparkem, který je historicky nejstarším městským parkem ve Vídni; byl otevřen veřejnosti už v roce 1861, kdy Vídeň byla hlavním městem habsburské monarchie. Kromě toho, že se v něm lze nadchnout roztomilým jezírkem s kachnami, si tady můžete zaběhat, projít se kolem řeky, prohlédnout si část zahrady, v níž jsou květiny vysázeny do obrazce velkých ručičkových hodin, nebo se třeba vyfotit u sochy Johanna Strausse a Franze Schuberta. Elegantní bulvár Ringstrasse i park se nacházejí pár minut od srdce města, takže to máte kousíček k Vídeňské státní opeře i katedrále svatého Štěpána. Na dosah je ale také nádraží i metro – v případě, že byste chtěli prozkoumat širší centrum města. V této vídeňské části si prostě připadáte jako úctyhodný šlechtic z éry biedermeieru, který chce být u všeho, ale zároveň mít své soukromí.

Samotný hotel Almanac, otevřený v březnu minulého roku, je kombinací dvou původních paláců: jeden postavil v roce 1871 pro svou manželku Lauru Kaszongi podnikatel Hugo Henckel Von Donnersmarck. Palác Leitenberger patřil kdysi podnikateli a baronovi Friedrichu Franczovi Josefu Leitenbergerovi. Přijdou si tady na své jak milovníci historie (v horních patrech jsou kromě apartmánů zrenovované původní honosné sály s křišťálovými lustry, freskami na stěnách, dřevěnými podlahami s nádhernými intarziemi, krby a přesnými replikami původních tapet), tak fanoušci moderního umění.

Interiér hotelu upoutá hned svou lobby. Kruhovou vstupní místnost s recepcí zdobí – jak už to v luxusních hotelech bývá – obrovský stůl s čerstvými květinami, ale též jakýsi „paravánek“se štuky a barevným dekorem od zdejších umělců, jenž je rozprostřený kolem samotných historických zdí a tvoří k nim zajímavý kontrast.

Současní rakouští umělci mají ostatně na svědomí i obrazy na různých místech hotelu (a v nejlepších pokojích), ale taky v restauraci – tam celou jednu stěnu zdobí jejich barevné fresky. Příjemné útočiště v Almanacu najdou nároční turisté nebo třeba páry, kteří si chtějí udělat výlet za hranice všedních dní.

VYLADĚNO DO POSLEDNÍHO DETAILU

Design hotelu si „vypiplala“majitelka celého řetězce (Almanac se nachází také v Praze a v Barceloně) Tina Haselbacher. Coby architektka mohla při navrhování interiérů hotelu využít nejen svůj diplom ze studií, ale i životní vášeň pro umění a design obecně. Dekorace jsou inspirované érou císařství, obrazy Gustava Klimta a dalšími – současnými i historickými – umělci. Vedení hotelu spolupracuje s klíčovými uměleckými institucemi, jako je Belvedere Museum Vienna nebo Vienna Youth Contemporary.

Největší fanoušci výtvarného umění si pak mohou zarezervovat okružní cestu po městě zaměřenou na umění, jejíž součástí je i návštěva ateliéru Honga Zeisse. Ten o svých obrazech inspirovaných strukturou minerálů umí velmi poutavě hovořit a přitom vás poctí tradičním tchajwanským čajovým obřadem. Za návštěvu stojí i malá galerie Zeller Van Almsick v ulici Franz Josefs Kai 3/16 jen pár minut od hotelu. Její majitel Cornelis Van Almsick své exponáty od nejzajímavějších moderních umělců vybírá opravdu pečlivě a podá k nim vyčerpávající výklad.

Ve vídeňském Almanacu je k dispozici 111 pokojů včetně luxusních apartmánů, kte

ré kdysi obývali samotní aristokraté. V interiérech převládají teplé barvy, návrháři si tady do nejmenšího detailu vyhráli s osvětlením, takže i chodby v jednotlivých poschodích působí velice útulně.

Hosta okouzlí i některé detaily, například ozdobná zrcadla s patinou (najdete je třeba ve výtahu nebo nad postelí) či stěny, na nichž ornamenty připomínají letokruhy kmenů. Kromě wellness zóny s bazénem, vířivkou, saunou, párou a posilovnou můžete vyzkoušet třeba lekci techno jógy, scénického tance nebo baletu.

PŘÍPITEK S DRACULOU

Menu ve zdejší restauraci Donnersmarkt je inspirované tradičními alpskými jídly. Spíše než maso tady hraje prim rostlinná strava. Kuchař používá staré recepty, jež doplňuje sezonní zeleninou, bylinkami, ba dokonce květinami. Mají tady třeba fantastické pečené zelí s lanýži a smažené avokádo jako chuťovky nebo vídeňské šneky s máslem coby předkrm. Suroviny bere Almanac jen od místních farmářů a šéfkuchař Andre Mahl už obstál v mnoha luxusních pětihvězdičkových hotelech od ikonického Hotelu Sacher, SAS Palais nebo Ritz-Carlton až po Soho House Berlin. Jak sám říká, snaží se hosty seznámit s Vídní právě za pomoci ochutnávání místních specialit, které mají ale vždycky dotyk jeho vlastní fantazie. Z hlavních chodů je třeba dozajista ochutnat jehněčí se sladkým bramborovým pyré a baby karotkou, domácí těstoviny se špenátem, ricottou a vlašskými ořechy nebo medový koláč se zázvorovou zmrzlinou a tymiánem.

Po večeři je k dispozici bar s neobvyklými drinky – například Mina Harker je pojmenovaný po postavě z románu Dracula a zaujme svou červenou barvou. Grapefruitový likér symbolizuje krev Drákuly, kdežto bílá krémová pěna z čokolády Raffaelo vyjadřuje nevinnost Miny. Arašídové hobliny na samotném vršku pak představují Draculovo „křupavé sousto“.

Pokud byste chtěli ochutnat další místní lahůdky nebo si dát venku oběd, a ještě se obtěžkat taškami s nákupy, vyrazte na trh Naschmarkt, kde se skvěle najíte například ve vyhlášené restauraci Neni. Vídeň se přímo nabízí na „eurotrip“kdykoliv během roku – vždyť to sem vlakem trvá jen čtyři hodiny a dívat se i ochutnávat se tady dá skoro donekonečna.