Lék bez doplatku nebude

„Resort navíc svým návrhem ignoruje judikaturu Ústavního a Nejvyššího správního soudu,“pokračuje Vladimír Bíba. Oba tyto soudy totiž před pěti lety rozhodly, že pokud je určitý lék jediný bezdoplatkový, musí být také lidem k dispozici.

Soudy tehdy reagovaly na situaci pacientek s rakovinou prsu, jež musely na svou léčbu doplácet tisíce korun jenom proto, že sem výrobce nejlevnějšího přípravku dovezl jenom dvě krabičky. „Ty navíc po krátké době stáhl,“připomíná právník a dodává: „To samozřejmě pro všechny nemocné nestačilo. Jiné medikamenty ale pojišťovny ženám nezaplatily plně, protože plnou úhradu má vždy jen ten nejlevnější přípravek v dané referenční skupině.“

Podle šéfa Grémia majitelů lékáren Marka Hampela navíc takových případů přibývá. „S pacienty, kteří dlouhodobě užívají nějakou medikaci a pro které neexistuje žádná bezdoplatková varianta, už se setkávám prakticky denně,“říká a dodává: „Paradoxní je, že stát nedokáže dostupnost plně hrazených léků zajistit, současně po nás ale chce, abychom tyto léky měli v dostatečném množství na skladě. Musíme se k tomu zavazovat v rámcových smlouvách s pojišťovnami.“

Případů jsou tisíce

Kritiky nepřesvědčil ani argument náměstka Dvořáčka, že by měly v budoucnu přispět k dostupnosti medikamentů pojišťovny. A to tak, že uzavřou s některými výrobci smlouvy. To už ostatně mohou dělat nyní – zákon jim i dnes umožňuje uzavřít s vybranými firmami dohody o dodávkách určitých přípravků za výhodnější ceny. „Pokud napříště nějaká taková dohoda vznikne, pojišťovna bude mít povinnost do smlouvy ukotvit takové podmínky, které reálnou dostupnost léků pro pacienty zajistí. Tedy už nejenom cenu, ale i množství nasmlouvaného přípravku a sankci za nesplnění těchto podmínek,“uvedl Dvořáček. Doplnit tímto způsobem by se podle něj měly i smlouvy stávající.

Jenomže podle Bíby uzavírají takové dohody pojišťovny u podobných přípravků jen zřídka, rozhodně se to netýká všech výrobců a všech skupin léků. Firmy totiž podle něj výhodnější cenu nabízet většinou nechtějí. „To znamená, že ve většině případů se bude postupovat podle zákona, ze kterého ale jakákoliv záruka dostatečných dodávek pro první podobný přípravek ve skupině mizí. Výrobce k nim zkrátka nikdo nepřiměje,“namítá Bíba.

Doposud podle něj platilo alespoň to, že pokud se firma k dostatečným dodávkám určitého medikamentu neupsala, nepřiznal mu lékový ústav úhradu. Pojišťovny proto lidem hradily jiný lék, který přiznanou úhradu měl. To ale s novelou padá.

Část léků je na trhu jen fiktivně

Lékárník Marek Hampel navíc připomíná, že dohody s výrobci pojišťovny uzavírají maximálně na jeden rok. „K jakémukoliv závazku se tedy firma upíše jen na toto krátké období. Pak závazek pozbyde platnosti a výrobce může lék klidně přestat dovážet,“ říká. Registraci ale firma léku nezruší, takže zůstane na trhu fiktivně přítomný. „Pořád tedy bude platit, že jde o nejlevnější lék, který jako jediný hradí pojišťovny. Protože ale fakticky na trhu nebude, budou si muset pacienti za jeho alternativy připlácet,“dodává.

Přípravků, které jsou na pultech českých lékáren jen teoreticky, jsou přitom podle lékárníků tisíce. Přiznává to i sám Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ve své poslední výroční zprávě z roku 2022 uvedl, že je v Česku registrováno celkem 60 263 medikamentů, skutečně obchodovaných je ale jen 9351. Tedy zhruba šestina. I nepřítomné léky se přitom mohou stát jedinými plně hrazenými medikamenty – stačí, že jsou mezi ostatními pilulkami na danou chorobu nejlevnější.