Média se bouří kvůli navýšení poplatků

Zástupci komerčních médií se chtějí obrátit na poslance a senátory s návrhem na zastavení projednávání návrhu takzvané velké mediální novely. Požadují změny návrhu, jež vzejdou z odborné diskuse s komerčním sektorem. Shodli se na tom představitelé soukromých televizí, rádií i online vydavatelů, uvedli v úterý zástupci televizí Nova a Prima, Asociace provozovatelů soukromého vysílání, společnosti Media Bohemia, Sdružení pro internetový rozvoj, Unie vydavatelů a Asociace online vydavatelů. Zdůraznili, že novelu, která mimo jiné zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek, s nimi předkládající ministr kultury Martin Baxa (ODS) neprojednal. Přitom podle nich povede k porušení rovnováhy na trhu ve prospěch veřejnoprávních médií.

Mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková v reakci uvedla, že úřad podněty soukromých médií vnímá a diskusi se nebrání. „Současný návrh stále prochází meziresortním připomínkovým řízením a jistě se o něm i nadále povede diskuse,“dodala. Východiskem pro navrhovanou změnu je podle ní propad hodnoty poplatků v průběhu času na polovinu, přičemž právě poplatky jsou klíčovým zdrojem příjmů veřejnoprávních médií.

Možnost posílat připomínky k novelám zákonů o České televizi (ČT), Českém rozhlasu (ČRo) a o koncesionářských poplatcích vypršela minulý týden. Po jejich vypořádání návrh míří do vlády a sněmovny. Novely počítají se zvýšením TV poplatku ze 135 na 160 korun a rozhlasového o desetikorunu na 55 korun měsíčně, zároveň by se skupina poplatníků měla rozšířit třeba na vlastníky chytrých mobilů. Návrh naopak neobsahuje žádné nové omezení reklamy na veřejnoprávních médiích.

Podle generálního ředitele Primy Marka Singera ministerstvo nepředložilo analýzu, k čemu Česká televize a Český rozhlas peníze z navýšení poplatků potřebují a na co je použijí. „Neuskutečnila se diskuse, jaké jsou požadavky pro veřejnoprávní službu v tom či onom mediatypu,“dodala předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová.

Ohrožení rovnováhy soutěže

Zvyšování poplatků podle generálního ředitele Novy Daniela Grunta povede k destabilizaci mediálního trhu, protože navýší disponibilní prostředky ČT a ČRo, což zlepší jejich pozici při výrobě pořadů, povede to ke zvýšení cen a ovlivní i pracovní trh. Více obsahu pak může mít vliv na sledovanost či poslechovost a negativně ovlivnit příjmy komerčních vysílatelů z reklamy. Už nyní jsou přitom příjmy z rozhlasových poplatků ČRo vyšší než příjmy z reklamy celého rozhlasového trhu. ČRo má na něm přitom podle poslechovosti pouze třetinový podíl.

Návrh podle předsedy výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj Michala Hanáka bude znamenat nerovnou soutěž v online prostředí, protože veřejnoprávní média už nyní vyrábí specifický obsah pro internet a v případě přijetí návrhu se výrazně zvýší jejich rozpočty v této oblasti, kde konkurují komerčním subjektům bez jakékoliv regulace. Nemají přitom nijak definovanou veřejnoprávní službu v online prostředí.

Mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna v reakci uvedl: „Oslovujeme miliony lidí a vyrábíme pro ně objektivní zpravodajství, kulturní a vzdělávací pořady, inteligentní zábavu.“Dodal, že komerční vydavatelé vyrábějí hlavně reklamu, kterou neustále zdražují.

Zvýšení televizního poplatku má ČT přinést zvýšení jejího sedmimiliardového rozpočtu o 1,3 až 1,5 miliardy korun. V případě dvou miliard u ČRo jde o navýšení zhruba o 600 milionů ročně.