Dostat se k lékům bude těžší

Lékárníci si stěžovali u lékového ústavu na porušení zákona. „Nedodání receptového léku do jakékoliv lékárny pro konkrétního pacienta je totiž nezákonné,“vysvětluje šéf České lékárnické komory Aleš Krebs. Ústav ale podle něj proti této praxi nevystoupil. „Dozvěděli jsme se sice, že jde skutečně o závažný přestupek, žádný postih ale za něj nepadl,“podotýká.

Stížností přitom podle něj komora poslala několik – kolem deseti. „Naposledy jsme to zkoušeli loni na podzim. Chtěli jsme mimo jiné vědět i to, kam všechny ty léky určené pro český trh a českého pacienta jdou,“doplnila i mluvčí komory Michaela Bažantová. Odpověď však lékárníci nedostali. Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková na dotazy LN neodpověděla, reakci neposlala ani po týdnu a po urgencích.

Problémy se prohloubí

Komora i Grémium majitelů lékáren se snažily na problém upozornit také vedení resortu zdravotnictví. „Místo podpory jsme se ale nakonec dočkali pravého opaku,“upozorňuje Hampel. Novela zákona o léčivech, kterou právě ministerstvo posílá na stůl poslancům, totiž povinnost firem dodat lékárnám přípravek objednaný pro konkrétního pacienta ruší. „Příslušný paragraf i přes náš odpor ze zákona zmizel,“diví se Hampel. Výrobce už si tak podle něj bude moci beztrestně vybrat, komu své přípravky dodá a komu ne. K tomu, aby je dovezl i pacientům do poslední vesnice, už ho prý nebude nic nutit. „Nebude to muset ani nikomu zdůvodňovat,“pokračuje lékárník.

To ale podle něj ještě víc prohloubí problémy s nedostupností některých léků. „Což je neuvěřitelné. Je zvláštní, že právě v době nejhoršího nedostatku léků za posledních třicet let ministerstvo navrhuje něco takového,“podotýká.

Podobně na novelu reaguje i viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký. „My jsme se proti vyškrtnutí takzvaného chráněného distribučního kanálu, který zajišťuje dostupnost medikamentů i nejodlehlejší lékárně, vymezili ve vnitřním připomínkovém řízení. Bohužel ministerstvo naše námitky neakceptovalo,“uvedl.

K zachování příslušného paragrafu se vyjadřují také špitály, které samy spravují vlastní lékárny. Například ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev se domnívá, že má dovoz některých medikamentů výhradně do nemocničních lékáren svoje opodstatnění. „Platí to především o drahých centrových přípravcích, které se používají na léčbu rakoviny a vzácných chorob v nemocnicích. Je žádoucí, aby tyto léky dostávaly právě špitály, které s nimi skutečně pracují. Pokud si totiž takový lék objedná malá lékárna v Horní Dolní, může je chtít jenom reexportovat dál do zahraničí,“tvrdí.

Na druhou stranu praxe, kdy se výrobce domluví pouze s jedním konkrétním distributorem, že bude jeho léky do Česka dovážet výhradně on, je podle něj nevýhodná. „Pokud totiž tento distributor z jakéhokoliv důvodu selže, nemáme nic. Větší konkurence a zastupitelnost jsou v tomto případě žádoucí,“pokračuje. Jeden distributor navíc podle něj skutečně může mít smlouvu jen s vybranými zdravotnickými zařízeními. „Takže za mě: léky od určitého výrobce by mělo na trh dodávat vícero distributorů, ovšem pouze předem definovaným typům lékáren,“uzavřel.

Pojistka proti vývozu léků do zahraničí

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček k novele uvádí, že situaci na trhu zlepší. Současné znění bylo podle něj nefunkční a nevymahatelné – dostat medikamenty rovnoměrně do všech českých lékáren prý neumožňuje. Navržená novela to prý ošetří lépe. „Zavádíme totiž poměrně striktní ochranný model, který u ohrožených léčivých přípravků nařizuje jasnou dodavatelskou povinnost,“namítl Dvořáček. Norma navíc podle něj počítá i s dalšími opatřeními, která by měla dopady výpadků důležitých léků zmírnit – výrobci a distributoři si například budou muset vytvářet pro takový případ dostatečné skladové zásoby.

Poslanci sněmovního zdravotního výboru, kteří začali normu aktuálně projednávat, již se přesto chystají příslušný paragraf o „chráněném distribučním kanálu“do zákona vrátit. Chtějí také zpřesnit podmínky pro jeho lepší vymahatelnost. „Už se chystá komplexní pozměňovací návrh. Úprav v něm bude pravděpodobně víc,“potvrdila ve středu na jednání výboru jeho předsedkyně Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). To, jaké další části chtějí zákonodárci přepsat, ale nepřiblížila.

Podle Marka Hampela mají podobné zákonné opatření i jiné země v Evropě. Například Německo nebo Belgie. „Zajištění dostupnosti léčiv je totiž veřejná služba. Každý pacient se díky ní dostane dostane ke svému léku, a to v jakékoliv lékárně, kterou si vybere,“podotýká. Je to podle něj také užitečný nástroj při nedostatku léků – když vypadne z trhu jedno antibiotikum, může lékárník objednat druhé. „Chráněný distribuční kanál je navíc pojistkou, že se léky objednané pro místní pacienty nevyvezou. Přípravky dodávané v tomto režimu se totiž opravdu mohou použít jenom pro potřeby domácích pacientů,“uzavřel. Podle Aleše Krebse lékárníci opírají takové objednávky často i o skeny receptů konkrétních pacientů. Tím, že má vedení resortu toto opatření za nevymahatelné, podle něj pouze potvrzuje své selhávání při kontrole trhu.

LN oslovily i tři distributory, ale ani jeden z nich se k novele nevyjádřil. „My s institutem chráněného distribučního kanálu vůbec nepracujeme, nemáme s tím zkušenosti,“řekl například Vladimír Vlk ze společnosti Ardez Pharma.