Potíže s izolacionisty

Vyostřuje se rozkol mezi republikány v otázce Ukrajiny. Ta je ale na pomoci USA závislá

Vsrpnu 1984 Ronald Reagan prohlásil: „Mí drazí Američané, s radostí vám oznamuji, že jsem dnes podepsal zákon, který navždy zakazuje existenci Sovětského svazu. Za pět minut začneme s bombardováním.“Šlo o hlášku, pomocí které tehdejší republikánský prezident pouze zkoušel funkčnost mikrofonu. Zároveň však vtip odrážel prezidentovo neoblomné přesvědčení, že Sověti musejí být poraženi.

V otázce postoje vůči agresi putinovského Ruska na Ukrajině by však Reagan svoji stranu nepoznal. Dvě křídla strany se přou o to, zda a do jaké míry pomáhat Ukrajině v boji s agresorem. Po roce války se rozkol ve straně vyostřuje a zasahuje i do kampaně v primárních volbách na republikánského kandidáta na post prezidenta. Republikánům nepomáhají ani jejich voliči, mezi nimiž podle průzkumů veřejného mínění sílí názor, že USA toho pro Ukrajinu dělají příliš.

Senát versus Sněmovna reprezentantů

Nejaktivnější zastánce pomoci Ukrajině představují republikánští senátoři v čele s Mitchem McConnellem. Ten měl na sobě stuhu v ukrajinských barvách při příležitosti Bidenova únorového poselství o stavu Unie a zároveň v nedávném rozhovoru pro Fox News prohlásil, že se „pokusí pomoci vysvětlovat Američanům, že porážka Ruska na Ukrajině je momentálně nejdůležitější událost na světě“. McConnell také opakovaně tlačí na prezidenta Bidena kvůli robustnější pomoci Ukrajině.

Proti McConnellovi se staví například Josh Hawley, senátor z Missouri, jenž považuje za úhlavního nepřítele Čínu. Na stejné straně barikády jako Hawley stojí jedenáct členů a členek Sněmovny reprezentantů, kteří v únoru vydali prohlášení „Únava z Ukrajiny“. V něm vyzývají k „ukončení vojenské a finanční pomoci Ukrajině“a obě strany konfliktu vybízejí k „dosažení mírové dohody“.

Tato skupina zákonodárců reprezentuje izolacionistické křídlo strany a je historicky, podobně jako Hawley, spjatá s národoveckou mantrou America First a podporou Donalda Trumpa, jemuž vděčí za svoji politickou kariéru. Lidé jako kongresmanka z Colorada Lauren Boebertová, Marjorie Taylor Greeneová z Georgie nebo Paul Gosar z Arizony také stáli za patnáctikolovou volbou předsedy Sněmovny reprezentantů, kdy favoritovi Kevinu McCarthymu dávali najevo, že při současném rozložení sil ve sněmovně disponují silným vyděračským potenciálem. McCarthy proto musí opatrně balancovat svoji mírnou podporu Ukrajině a hlasitou kritiku Bidenovy vlády.

Poslední balík pomoci Kongres schválil na konci roku 2022, kdy měli většinu ve sněmovně demokraté – USA zatím poslaly Ukrajině pomoc v hodnotě sto třináct miliard dolarů –, ale další pomoc už bude schvalovat sněmovna pod vedením republikánů. McCarthy by ji sice mohl schválit za pomoci opozice, ale tím by si znepřátelil právě republikánské zákonodárce v čele s Gaetzem, bez nichž nemůže sněmovnu vést. Proto McCarthy dlouhodobě hovoří o tom, že sněmovna bude pod jeho vedením kontrolovat a vyšetřovat, kam přesně finance přiklepnuté na pomoc Ukrajině putují a zda jsou využívány efektivně.

Republikánské primárky

Téma pomoci Ukrajině se začíná objevovat i v pomalu se rozjíždějící kampani k republikánským primárkám. Proti pomoci se staví bývalý prezident Donald Trump, který Bidenovu politiku vůči Ukrajině označuje za America Last, čímž naznačuje, že Biden se více stará o obyvatele Ukrajiny než o americké občany. Podobně se k tématu postavil floridský guvernér Ron DeSantis, který stejně jako Hawley tvrdí, že by se USA měly zaměřit spíše na Čínu. Guvernérova prohlášení přitom překvapují, protože jako kongresman zastával silně protiruské postoje. Ale zároveň nepřekvapí, jelikož DeSantis ví, že trumpistické jádro republikánských voličů, které potřebuje získat, chce slyšet izolacionistické názory.

Opačné postoje zaznívají od některých bývalých členů Trumpova kabinetu, jako viceprezidenta Mikea Pence nebo bývalé velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové a bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea. Podobně jako McCarthy nebo McConnell tito republikáni kritizují prezidenta Bidena za opožděnou a slabou pomoc Ukrajině a opakovaně hovoří o morální povinnosti pomáhat Ukrajině.

Téma bude přitom nadále v Republikánské straně rezonovat, a to i proto, že nejsledovanější moderátor na vlivné konzervativní televizní stanici Fox New Tucker Carlson už několik měsíců kritizuje Bidenovu podporu Ukrajině a rozdmýchává mezi konzervativními voliči izolacionistické nálady. Od člověka, který v minulosti chválil Viktora Orbána a označil prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora, se jen stěží dají očekávat výzvy k podpoře Ukrajiny, ale jeho vliv ve straně je nezpochybnitelný. Dokud budou republikánští voliči proti další pomoci Ukrajině a Carlson na jejich straně, najdou se mezi republikánskými zákonodárci a kandidáty izolacionisté. A budoucnost Ukrajiny, tolik závislá na americké pomoci, bude v ohrožení.

Proti pomoci se staví bývalý prezident Donald Trump, který Bidenovu politiku vůči Ukrajině označuje za America Last, čímž naznačuje, že Biden se více stará o obyvatele Ukrajiny než o americké občany