Si vnutil terminologii

Dále se v prohlášení objevuje i termín Iniciativa globální civilizace (prosazování plurality hodnot různých civilizací a odmítání ideologické konfrontace – pozn. red.), případně dopravní projekt Nová hedvábná stezka, který se Rusko zavázalo podporovat.

Jaké jsou pocity z návštěvy čínského prezidenta na ruské straně, nelze jednoznačně vyčíst. Již samotné loučení naznačovalo vděk. „Ruská vláda podnikne všechny kroky k tomu, aby vše, co jste ujednali s Vladimirem Vladimirovičem Putinem, bylo co nejdříve vyplněno,“sdělil čínskému prezidentovi před letadlem vicepremiér Dmitrij Černyšenko. Moskva může být minimálně spokojena s pokračující podporou Pekingu.

„Nejdůležitějším úspěchem je potvrzení setrvalých a stabilních rusko-čínských vztahů. Je zřejmé, že tyto vztahy mají vlastní vnitřní hodnotu a vnitřní logiku vývoje,“hodnotí návštěvu Ruska čínského prezidenta v rozhovoru pro LN zástupce ředitele Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů Ruské akademie věd Alexandr Lomanov.

Osobně výhodný vztah

„Společné prohlášení Ruska a Číny ukázalo, že u obou stran existují společné cíle a zájmy přesahující hranice obchodu a investic. Stále větší prostor má diskuse o strategickém rozvoji a modernizaci, cestách směřujících k dosažení multipolárního světového uspořádání a demokratizaci mezinárodních vztahů, perspektivách rovnocenného dialogu civilizací,“dodává Lomanov.

Jak podotýká ruský profesor, ke startu soudobých rusko-čínských vztahů došlo před více než třiceti lety, počínaje návštěvou Pekingu uskutečněnou generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem Gorbačovem, která ukončila dlouhodobou konfrontaci mezi SSSR a Čínou. Důležitý vklad do následujícího rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi vnesl i ruský prezident Boris Jelcin.

„Největší úspěch Si Ťin-pchinga v Moskvě spočívá v tom, že se snažil osobně dosáhnout výhodného vztahu s Vladimirem Putinem. Rusko je stále důležitá země pro Čínu z hlediska jejích zahraničněpolitických priorit,“podotýká pro LN Temur Umarov z moskevského Centra Carnegie.

Ruský expert se však domnívá, že nic nového návštěva čínského prezidenta nepřinesla. „Strukturálně se rusko-čínské vztahy nezměnily. Ale samotný fakt návštěvy Si Ťin-pchinga byl pro Putina velmi důležitý,“zdůraznil.

Podle Alexandra Lomanova ruská válka proti Ukrajině nezměnila vnímání Ruska v Číně. „Na politické úrovni se nic nezměnilo. Čínské expertní komunity se zaměřují na to, jak si vzít ze situace užitečná ponaučení pro Čínu. Tento přístup lze nazvat pragmatickým,“říká sinolog. Přičemž čínští experti se rovněž aktivně zabývají vlivem ukrajinského konfliktu na světovou ekonomiku a obchodní zájmy Číny v zahraničí.

Jak ruský profesor dodává, ukrajinská krize Číně připomněla, že „neustále rostoucí tlak USA v bezpečnostní oblasti může vyvolat v pacifické Asii nebezpečnou krizi dotýkající se klíčových národních zájmů Číny“.

Na uznání anexe nedošlo

Temur Umarov poukazuje ještě na jeden pragmatický přístup Číny. Ačkoliv v rusko-čínském prohlášení Moskva uznává Tchaj-wan jako čínské území, Peking se k anexi ukrajinského území Ruskem nevyjadřuje.

„Čína důsledně neuznává žádná nová území jako ruská. Takovou pozici Peking zaujal v roce 2008 po válce Ruska s Gruzií, když neuznal nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Peking v roce 2014 neuznal Krym jako ruský region. A k tomu dochází i dnes v kontextu nových anektovaných ukrajinských území,“vysvětluje odborník.

Čína zůstává pro Rusko nejvlivnějším partnerem na mezinárodní scéně. Bez čínské podpory, bez čínské ekonomické spolupráce a bez čínského trhu by Rusko zažívalo pod tvrdým tlakem západních sankcí krušné chvíle.

„Západní sankce stimulují sblížení Ruska a Číny. K tomu došlo v roce 2014 po anexi Krymu i nyní v mnohem větším rozsahu. Čína ale nechce plně nahrazovat západní společnosti, které odešly z ruského trhu, a plně ovládnout ruský trh. Někteří čínští podnikatelé se obávají sekundárních sankcí. V první řadě hledí na vlastní priority a bezpečnost svého podnikání,“říká Umarov.

Podle Lomanova náhlý hromadný odchod západních firem z ruského trhu poskytl čínskému byznysu unikátní šanci. Navíc nyní Čína změnila přístup k zahraničnímu obchodu – z Made in China se stává Developed in China, zboží se nejen vyrábí, ale i vyvíjí v Číně. To umožňuje Číně posílit pozice na oslabeném ruském trhu.

Vzrůstající ruská závislost na Číně se začíná promítat i do vyváženosti vztahů mezi Moskvou a Pekingem.

„Západní sankce stimulují sblížení Ruska a Číny. K tomu došlo v roce 2014 po anexi Krymu i nyní, v mnohem větším rozsahu.“

TEMUR UMAROV The Carnegie Moscow Centrum