Když fotbalové video zaostává
Už čtyřiadvacátou sezonu je v hokejovém Litvínově po ruce videorozhodčímu jako technik.
Sedí v kamrlíku pod stropem Hlinkova zimního stadionu, během extraligových zápasů třídí kamerové záznamy a při sporných situacích je předkládá svému kolegovi.
„V začátcích jsme puk hledali, teď ho vidíme,“líčí Jaroslav Hrabáč technologickou revoluci.
I proto ho dostává do varu, jak v české lize (ne)funguje fotbalový VAR. V akci je už celou pětiletku. „Fascinuje mě chybovost ve fotbale.“
Jak vypadaly vaše začátky?
LN
Videosystém v hokeji jsme spouštěli 24. srpna 1999. Začínali jsme na jedné malé televizi a se zařízením na kazety VHS. Totální amatérismus, pionýrská léta. Puk byl tehdy rozmazaný, nechával za sebou na obrazovce šmouhu. Museli jsme ho nejdřív najít. Ale když jsme si ho zastavili, už jsme ho viděli dobře i na čáře. Velké chyby jsme nedělali. Našli jsme góly, které nemohli vidět ani diváci. Po pěti deseti letech se přešlo na DVD rekordéry. Měli jsme jich jedenáct a k tomu dvě televize. A od roku 2018 funguje současný systém, to už je top kvalita. Jedna báseň!
Kolik kamer využíváte?
LN
Tři na každé straně hřiště: nadbranková, boční a zpoza branky. Pak je jedna panoramatická kvůli počtu hráčů na ledě, zabírá celé kluziště. Využíváme i klubovou kameru, potom internetový přenos nebo televizní záběry, když jsou k dispozici.
Takže vám nic neunikne?
LN
Nemělo by. Systém zajišťuje společnost DAITE z Brna. Původně měla obsluhovat celou extraligu, vyhrála výběrové řízení, za ní skončila jedna plzeňská firma a jedna slovenská. Nakonec Plzeň řekla, že bude mít svoje zařízení, O2 arena už běžela na ruský systém, protože se tam hrávala KHL, na Moravě mají někteří slovenské vybavení. DAITE je asi na osmi stadionech, ale technické zázemí zajišťuje i v evropských halách, má házenou, basketbal, hokej, fotbal na Slovensku. Myslím, že český fotbal bude mít podobný systém. A je tak jednoduchý, že mě zaráží, kolik problémů s VAR fotbal má.
LN Jak tedy ten váš systém funguje?
V Brně mají newsroom, kde se na nás můžou kdykoli napojit. Máme nastavené zpětné zpoždění
pět vteřin, ale můžete si prodlevu i prodloužit třeba na deset sekund. Pět je ideální. V reálu se něco stane, ve fotbale třeba ruka v pokutovém území, a videorozhodčí se hned podívá na obrazovku. Zároveň si obraz může zvětšit. Česká televize má lupu, u nás to funguje jako na mobilu. Ťukneme na obrazovku a prsty si záběr přibližujeme. U nás je chybovost minimální. Takže mi nejde do hlavy, jak může po pěti letech fungování VAR docházet ve fotbale k tolika pochybením. Zaráží mě to a nevím, kde je zakopaný pes.
LN Tušíte?
Vidím to v jediném faktoru. V obsluze. V lidech. Jiné vysvětlení nemám, protože ve fotbale je všechno nádherně vidět.
LN Myslíte si, že fotbalový VAR prostě dělá chyby, nebo jde o úmysly?
To je těžké. Já říkám, je to v lidech, zákonitě. A ať si to každý přebere sám.
Fotbalem otřásly korupční aféry, takže fanoušci v tom vzhledem k předchozím zkušenostem vidí spíš záměr.
LN
Tomu se mi nechce věřit. V hokeji utkání skončí a během dvou hodin, než se to datově odešle, jsou všechny záznamy na takzvaném úložišti, do kterého mají přístup všichni kluboví videokoučové. Rozhodovat s nějakým záměrem je těžké. Udělám chybu, můžu být potrestaný. Jako v práci. Nepochopil bych, kdyby to fotbaloví kolegové dělali s úmyslem.
Kdo k tomu svolí, musí si být vědom, že to pak prošetří fotbalová komise rozhodčích. Přijde mi riskantní přijmout úplatek za něco, co jsem neodpískal nebo čemu jsem nepomohl, když technika všechno odhalí. Dostanete pokutu, stopku. Nevím, jestli to za to stojí.
LN Přijde vám, že fotbalová pravidla se dají víc ohýbat než hokejová?
To bych neřekl. Podle mě to v otázce pravidel nebude. Já tvrdím, že v lidech. Jestli to udělají záměrně, nebo ne, nevím. V hokeji, když pochybí videorozhodčí, i to se může stát, je pokutován jako klasický rozhodčí na ledě. Stopkou vesměs na tři utkání. Pravidla jsou daná. U fotbalu třeba ohledně hraní rukou ve vápně, u nás se řeší například gól bruslí. Neuzná se, je-li puk kopnut. Čímž je myšleno, že musí být brusle ve vzduchu a opravdu musí být kopnuto. Jakmile je brusle na ledě, ale udělá se pohyb, jde o protečovaný kotouč a gól platí. A řešit kontroverzní situace ve fotbale, to je úplně o něčem jiném. Vezměte si, jak vypadá míč a jak puk. Nechápu.
LN Líbil se vám VAR na nedávném fotbalovém mistrovství světa víc?
Na takových akcích je technické zabezpečení dokonalé. Všechno je o penězích. Byla by nádhera pracovat v takových podmínkách, s tolika kamerami. Dělat videotechnika, natož rozhodčího na fotbalovém mistrovství světa
musí být jedna radost. A když už tam někdo pochybil, bylo mi záhadou, jak to nemohli vidět. My máme devět až deset kamer na zápas, teď se jedná, že by se další daly na modré čáry kvůli postavení mimo hru. Ještě se diskutuje o kameře v brance, jak to bývá na mistrovství světa v hokeji. Ještě líp by se zjistilo, zda kotouč přešel celým objemem brankovou čáru. Nedávno hrála Sparta slavnostní utkání a všichni byli v černém, takže se puk někdy kolem branky ztrácel.
Jakou máte zpětnou vazbu k vašim výkonům?
LN
Manažer extraligových rozhodčích Vladimír Pešina sleduje všechny přenosy. Když je u nás na zimáku, sedí u mě, je na tabletu a kdykoli se může připojit na jakýkoli jiný stadion. Když tu není, zavolá mi: „Prosím, pošlete mi tento čas a tuhle spornou situaci. Okamžitě po utkání nebo i během druhé přestávky.“Ve fotbale to musí být stejné. Nejvyšší šéf rozhodčích by měl mít možnost se kdykoli podívat na cokoli. I o přestávce. A oni neustále řeší problémy. V tisku se po dvou dnech objeví: Ano, rozhodčí pochybil, byla to ruka, měla to být penalta. A takhle pořád dokola.
LN Když uděláte i vy jako videotechnik chybu, můžete spát?
Nejhorší situace nastane, když je televizní přenos. Pokud televize později najde záběr, který my v dané chvíli nemáme k dispozici, tak jste za blbce. Člověka chyba zamrzí. Videorozhodčí má právo rozsvítit světlo, když si myslí, že puk byl za čárou. Jakmile se hra přeruší, podíváte se na záznam. Obecně je dohoda mezi rozhodčími, že se hned nevhazuje, ale chvilku se čeká. Rozhodčí na videu má ještě čas podívat se, jestli se náhodou něco nestalo. Jak se hra znovu rozběhne, už není možné něco měnit.
Je tahle funkce vaše hobby?
LN
Ano, jinak jsem zaměstnán u jedné firmy v dolech, kde pracuji jako zabezpečovací mechanik. Což je něco jako elektrikář na kolejové dopravě. Všechny funkce při zápase musí dělat lidi, které to baví, kteří tím klubem žijí. To není brigáda, na které by si člověk něco závratného vydělal, ale srdeční záležitost.