Dvojí původ révy
O vinné révě se psalo už na stěnách hrobek egyptských faraonů. Nevynechal ji ani Homér. Nejstarší botanický popis révy pochází z pera Plinia staršího. O historii lidského soužití s touto rostlinou se toho přesto vědělo překvapivě málo.
Hroznové víno je moje nejoblíbenější ovoce. Jsem schopný ho jíst jako snídani, oběd i večeři. Mezi tím si rád utrhnu několik kuliček jako svačinu. Hrozno je ohromně praktická potravina. Dá se přikusovat za chůze. Hodí se proto třeba na výlet. Zimní skleníkové víno si nekupuji. Většinou není dobré. Jakmile se ale přiblíží podzim, začnu se v obchodech po svých zamilovaných kuličkách rozhlížet. Bez vína ve formě alkoholického nápoje se obejdu. Dokonce ho považuji za mírné plýtvání. Většina lidí to asi bude mít spíš obráceně.
Jsem si vědom, že stolní odrůdy určené k jídlu jsou jiné než ty určené k drcení, kvašení a tak dál. Žil jsem ale v domnění, že jedlé víno vzniklo šlechtěním toho určeného k pití. Není divu. Tenhle názor prý dlouho přetrvával i mezi odborníky. Od minulého týdne je ale všechno jinak. V časopise Science totiž vyšla velká studie původu vína.
O vinné révě se psalo už na stěnách hrobek egyptských faraonů. Nevynechal ji ani Homér. Nejstarší botanický popis révy pochází z pera Plinia staršího. O historii lidského soužití s touto zajímavou rostlinou se toho přesto vědělo překvapivě málo.
Zarážející je zejména časové rozpětí, v němž mělo dojít k jejímu zdomácnění.
Vycházelo mezi 400 a 15 tisíci lety před dneškem. Stáří našeho vlastního druhu se dnes udává okolo 300 tisíc let. Uvedený rozsah proto znamenal, že lidé mohli začít pěstovat víno skoro kdykoliv.
Zpřesnila ho až zmíněná genetická studie. Její autoři porovnali dědičnou informaci víc než třech tisíc vinných odrůd. Byly mezi nimi jak domestikované, tak divoké variety. Ve výsledcích mě osobně nejvíc zaujalo, že se víno nejspíš od počátku pěstovalo jak k pití, tak k jídlu.
Většinu čtenářů ale asi víc upoutá jiné zjištění. Ke zdomácnění vinné révy došlo dvakrát nezávisle na sobě. V obou případech to bylo zhruba ve stejné době: okolo jedenácti tisíc let před dneškem.
První oblast, kde se začalo víno pěstovat, se zhruba překrývala s územím dnešního Izraele. Tamní odrůdy se rychle šířily na západ podél severoafrického pobřeží i na sever na území Malé Asie. Z Malé Asie pronikly na Balkán a dál do Evropy. Staly se předky většiny současných kultivarů. Kromě východního pobřeží Středozemního moře ale réva zdomácněla i zhruba v místech, kde se dnes rozkládá moderní stát Gruzie. Kavkazské formy se nejspíš vlivem hornatého terénu šířily pomaleji.
Zdomácnění dvakrát nezávisle na sobě není tak neobvyklé, jak vypadá. Podobně to bylo i s dalšími starověkými vynálezy typu kola. Ať už domestikace vína proběhla jakkoliv, jsem rád, že k ní došlo. Při psaní tohohle sloupku se těším, až ho za půl roku zase budou plné obchody. Dělá podzim snesitelnějším.