Češi se „prošetřili“k recesi

Útraty domácností za potraviny meziročně klesly o více než desetinu. Už se to propisuje do bilance HDP

Česká ekonomika je oficiálně v recesi. Podle v pátek zveřejněného zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), jenž už rozklíčovává hlavní důvody růstu, respektive poklesu, šla loni v zimě výkonnost tuzemské ekonomiky alias tvorba hrubého domácího produktu (HDP) oproti předchozímu kvartálu dolů o 0,4 procenta. To znamená naplnění definice recese.

Ekonomiku táhlo dolů snížení spotřeby domácností. Lidé už začali šetřit nejen na nákupech zboží dlouhodobé spotřeby, ale i na jídle. Dle dat statistiků se spotřeba potravin snížila o desetinu.

Lidé si v posledních třech měsících loňského roku utáhli opasky opravdu důsledně. Přiměla je k tomu vysoká inflace – v lednu činila ta meziroční 17,5 procenta –, proti níž neměl růst jejich výdělků žádnou šanci.

„Pokles ekonomiky byl dle očekávání tažen zejména spotřebou domácností. Ta mezičtvrtletně poklesla o 2,8 procenta, což vyjma období pandemie představuje nejvýraznější mezičtvrtletní propad od začátku roku 1996, od kdy je dostupná časová řada. Meziročně pak spotřeba domácností zaznamenala pokles o 5,5 procenta,“zhodnotil aktuální data hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.

Podle ČSÚ lidé v loňském roce oproti tomu předchozímu nejvíce šetřili na nákupech zboží dlouhodobé spotřeby, ale došlo i na potraviny. „Významně klesaly i výdaje na jídlo, které se meziročně snížily o více než 10 procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Méně potravin

„Ještě loni na podzim jsme na větší nákupy do Lidlu jezdili i dvakrát za deset dnů. Děti rostou a snědí toho fůru, navíc jsme nakupovali i pro moje rodiče. Teď už je to jen jednou týdně a vždy se seznamem položek dopředu vybraných ze slevového letáku. Zvlášť jídlo strašně zdražilo, zatímco výdělek zůstává stejný. Ani dříve jsme neměli na rozhazování, teď se snažíme ušetřit, kde se dá. Ale hlady ještě netrpíme,“vylíčila dvaačtyřicetiletá matka dvou puberťáků ze středočeského Benešova.

Podobně začalo přistupovat k nákupům potravin víc českých domácností, jak ukazují data statistiků. Seidler upozornil, že celková spotřeba domácností v reálném vyjádření skončila zhruba osm procent pod úrovní posledního čtvrtletí předpandemického roku 2019.

I přesto HDP loni meziročně vzrostl o 2,4 procenta. „Byť výsledky ekonomiky ve druhé půlce roku už poznamenala recese, díky vyšším číslům z první poloviny roky dosáhl růst HDP 2,4 procenta,“konstatoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek došel k následujícímu závěru: právě zveřejněná data nejsou důvodem k zásadnímu přehodnocení letošního výhledu HDP. „Celoroční výsledek bude zřejmě blízký stagnaci a je jen otázkou, zda s plusovým, či minusovým znaménkem. Počítáme rovněž s tím, že ještě první letošní kvartál ukáže pokles HDP, ale od druhého se nastartuje pozvolný obrat,“předpověděl Sobíšek.

Podle Dufka se na úroveň před úderem koronaviru s velkou dávkou pravděpodobnosti nedostaneme ani letos. „Začátek roku je ve znamení pokračující recese a následné oživení jen taktak vyrovná negativní čísla z prvního pololetí. Bude-li ekonomika za celý rok alespoň stagnovat, půjde to považovat za úspěch,“řekl Dufek. Při vysoké inflaci dle něj ekonomika nemá šanci odrazit se od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě.

„V letošním prvním čtvrtletí s veškerou pravděpodobností zaznamenáme pokles HDP i v meziročním vyjádření,“prognózuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Při vysoké inflaci nemá ekonomika šanci odrazit se od současného dna, protože většině obyvatel právě inflace snižuje kupní sílu, a navíc je udržuje v poměrně vysoké nejistotě