ČNB zdražila vládě státní dluh
Zvýšení základní úrokové sazby centrální bankou prodraží financování prohlubujícího se deficitu veřejných financí.
Včerejší zvýšení repo sazby České národní banky na sedm procent není dobrou zprávou pro vládu. Ta bojuje se strašidlem energetické chudoby i vysoké inflace a pomoc v dvouciferných miliardových částkách bude znamenat další prohloubení deficitu veřejných financí. A nutnost jít si na finanční trhy pro další peníze. „Zvýšení repo sazby samozřejmě prodraží financování státního dluhu,“konstatuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
„Vliv zvýšení sazeb ČNB na obsluhu státního dluhu bych v tuto chvíli neviděl tak dramaticky,“uklidňuje ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza. „Repo sazba ovlivňuje cenu peněz půjčených na 14 dní, přímo tedy ovlivňuje jen státní pokladniční poukázky, které ale slouží především k vykrývání krátkodobých nedostatků peněz státní pokladny. Jejich objem není významný, protože státní dluh se financuje dluhopisy s delší dobou splatnosti,“vysvětluje.
Také krátkodobé sazby se sice propisují do zmíněných dluhopisů s delší dobou splatnosti, ale trvá to déle. Ale i ty už zasáhla vlna prudkého růstu. Loni v květnu dosahovala průměrná sazba u dluhopisů s dvouletou dobou splatnosti 0,76 procenta, letos v květnu to podle ČNB bylo už 5,65 procenta.
Vliv vývoje hlavní úrokové sazby centrální banky je přitom zřejmý. ČNB od loňského května svou repo sazbu, za niž si u ní ukládají komerční banky přebytečné peníze, zvýšila celkem devětkrát.
„Sedm je hodně vysoko“
Úrok, za nějž jsou investoři ochotni státu půjčit, však ovlivňují i jiné faktory. „Pokud jde o vliv repo sazby, pro investory je důležitější než momentální výše či zvýšení to, kde bude sazba v delším horizontu,“říká hlavní ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Dalším faktorem je, jak se stát chová, kolik si půjčuje. Když si půjčuje hodně, zájem o jeho dluhopisy klesá a investoři chtějí vyšší úrok, protože si kladou otázku, zda bude stát schopen splácet.
Jako třetí do hry vstupuje konkurence na dluhopisovém trhu. Velmi žádané jsou mezi investory německé či americké státní dluhopisy. A v momentě, kdy berlínská či washingtonská vláda zvýší jejich úročení, vyžadují investoři
Základní úroková sazba ČNB vyšší úroky i od dalších vlád. Navíc, jak upozorňuje Jůza, stát neustále splácí a zároveň si neustále nově půjčuje. Na konci loňského roku měl napůjčováno zhruba 2,5 bilionu korun. Struktura splácených státních dluhopisů je velmi pestrá co do doby splatnosti i úrokové sazby. Přičemž v minulosti byly sazby nízké, což v konečném důsledku celkovou cenu za financování dluhu snižuje.
Z rozpočtu šlo loni na obsluhu státního dluhu 42,2 miliardy, meziročně o 5,2 procenta více.
Podle ekonomky a vysokoškolské pedagožky Hany Lipovské v případě posledního zvýšení sazeb není důležité, o kolik šla sazba nahoru, nýbrž na kolik. „Bankovní rada si ze všech možností vybrala psychologickou, magickou hodnotu sedm. Připravila tím do budoucna velmi těžké chvíle pro vládu, ať už tu současnou, nebo budoucí,“říká Lipovská.
Sedm procent je podle ní hranice, od níž začínají investoři hodnotit státní dluhopisy přísněji. Řečí peněz to znamená, že chtějí za půjčené peníze větší úrok.
„Sedm procent už je hodně vysoko. Ale já si myslím, že to poslední zvýšení bylo jakési gesto odcházejícího guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Ale v praxi vidím, že lidé už začali šetřit, a věřím, že se inflace na podzim vydá směrem dolů, takže další zvyšování úrokových sazeb nebude nutné,“hodnotí ředitel 4fin Jůza.
„Na psychologické hranice moc nevěřím. Sedm procent je z hlediska investorů samozřejmě jiná situace než pět, nebo než by bylo devět. Ale že by to byl zrovna zlomový bod, to si osobně nemyslím,“dodal Sobíšek.
Nejistý rating
Důležitým faktorem, který má vliv na cenu financování státního dluhu, je úvěrový rating, tedy hodnocení důvěryhodnosti dlužníka. Není v současné situaci ohrožen?
„Není to sice úplně bezprostřední hrozba, ale zároveň to již není zcela mimo diskusi. Již začátkem května agentura Fitch zhoršila výhled českého ratingu na negativní, což zjednodušeně znamená, že máme blíže k jeho zhoršení nežli k potvrzení,“připomíná Hradil ze společnosti Cyrrus.
„Vše bude nyní záležet hlavně na dalším vývoji energetické krize. Pokud se ji povede nějak vyřešit, ke zhoršení ratingu patrně zatím nedojde. Pokud by ovšem skutečně došlo k trvalému zastavení či omezení dodávek ruského plynu do Evropy, zhoršení ratingu by pravděpodobně nastalo,“uzavírá odborník.