Skáče celá rodina
Lídr skokanské sezony Rjoju Kobajaši podruhé vyhrál Turné čtyř můstků a ziskem olympijského zlata plánuje pobláznit celé Japonsko.
Byl tak blízko. Jediný triumf chyběl Rjoju Kobajašimu, aby podruhé v kariéře opanoval Turné čtyř můstků s vítězstvím ve všech dílech prestižního skokanského seriálu. Poprvé na unikátní zápis dosáhl v sezoně 2018/19 – jako třetí v historii po Němci Svenu Hannavaldovi a Poláku Kamilu Stochovi. Dvakrát se to zatím nepovedlo nikomu.
Ve středu z Innsbrucku do Bischofshofenu přeložený závod přes útok Nora Mariuse Lindvika ještě zvládl, o den později na stejném místě však pětadvacetiletý lídr Světového poháru přece jen našel přemožitele. Kromě premiérového vítěze ve Světovém poháru Rakušana Daniela Hubera ho překonali ještě další tři soupeři, a tak Kobajaši skončil až pátý.
„Je trochu smutné, že jsem nevyhrál Grand Slam, ale jsem šťastný, že jsem získal Zlatého orla. Nečekal jsem, že by se mi to mohlo povést podruhé,“radoval se Kobajaši, který celkově zvítězil s náskokem 24,2 bodu před druhým Lindvikem. A kromě trofeje si z jubilejního 70. ročníku odnesl také rekordní odměnu sto tisíc švýcarských franků (2,4 milionu korun).
První skok si radši rozmyslel Pokud by středoškolský tělocvikář Hironori Kobajaši nechal svému klanu udělat erb, za ústřední motivy by musel zvolit lyže a můstek. Všechny čtyři děti včetně dcery Juky se totiž věnují skákání. Nejprve to vypadalo, že lídrem bude dnes třicetiletý Džunširo, který do Světového poháru zasáhl v sezoně 2011/12, ovšem postupně se začal stále víc a víc prosazovat Rjoju. „Byl jsem po svém starším bratrovi,“popisoval před časem pro Red Bull Rjoju Kobajaši.
Poprvé lyžoval doma na dvoře v rodném Hačimantai, když mu byly tři roky. Na můstek se prvně vydal v předškolním věku spolu s tátou – vedoucím lyžařského kroužku – a bratrem Džunširem. Když se ale z „dvacítky“podíval dolů, svůj plán si s hrůzou v očích rozmyslel. „V tom věku to bylo samozřejmě hodně děsivé, takže jsem se dolů radši nespustil,“vzpomínal s úsměvem a dodal, že první skok absolvoval ve třetí třídě.
Na střední škole závodil ve skocích i severské kombinaci, vyhrál celostátní soutěž či národní sportovní festival. „Ale ještě jsem v té době nepřemýšlel o tom, že bych chtěl být profesionálem,“přiblížil.
Zlom přišel až v době, kdy bratr Džunširo začal jezdit na závody po celém světě. „To jsem si řekl, že by bylo fajn taky mít možnost vyjet do zahraničí. Ještě jsem nechtěl pracovat, a tak jsem si řekl, že bych se měl trochu víc snažit. Docela sobecký motiv,“přiznal Rjoju.
Tehdy také mladý talent zaujal legendárního Noriakiho Kasaie, který Kobajašimu nabídl, aby se připojil do jeho klubu Tsuchiya. „Tehdy se můj závodnický život skutečně změnil,“říká o období, kdy mu bylo osmnáct a začal brát závodění skutečně vážně.
Při 173 centimetrech výšky si nebyl jistý svým fyzickým fondem, a tak se při tréninku soustřeďoval i na zlepšování kondice, díky níž mohl dát do svých skoků více energie. „Začal jsem poctivě pracovat na tom, abych vyhrával. Osobnostně jsem se změnil tak, že jsem už nedokázal tolerovat prohry. Trenér Kasai mě naučil radosti z vítězství. Změna přístupu vedla k tomu, že jsem postupně začal dosahovat výsledků na světových soutěžích.“
V Pekingu chce zlato
Hned při své premiéře ve Světovém poháru v Zakopaném 2016 zazářil sedmým místem. „Bylo tam čtyřicet tisíc diváků. Všeobecná odezva byla opravdu neuvěřitelná. Skoky na lyžích dokážou lidi skutečně nadchnout, což je pro mě opravdu důležitá motivace,“líčí.
Poté však ve vzestupu ustrnul a trvalo mu další dva roky, než dostál svému talentu. Nechával se odvádět zálibami v módě a rychlých autech.
V sezoně 2018/19 už vyhrál třináct dílů SP včetně Turné čtyř můstků, v Planici předvedl pokusem 252 metrů druhý nejdelší let všech dob a stal se prvním japonským králem celého ročníku. Rázně se tím zařadil do nejužší špičky.
Nelze se tak divit jeho ambicím k blížící se olympiádě v Pekingu. „Chci předvést neuvěřitelný výkon, neuvěřitelný skok a užít si to,“předeslal v magazínu Sportiva s tím, že hodlá útočit na zlato. „Budoucnost skoků závisí na medailích, proto ji chci získat – a jsem v pozici, kdy ji získat mohu. Rád bych zjistil, co se v Japonsku stane, pokud bych vyhrál zlato.“