Kreml utahuje oprátku opozici
Ani Lenin, ani Solženicyn. Předáka ruské opozice Alexeje Navalného nečeká triumfální návrat do Ruska. Ruský režim utahuje šrouby i bez Navalného, opozice hledá způsob, jak se vyrovnat s neúnosným tlakem.
Populární ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj vystoupil v Evropském parlamentu. Koncem minulého týdne ho pozvali členové zahraničního výboru k debatě o unijní strategii vztahů s Ruskem. Navalnyj vyzval europoslance, aby případné sankce cílili na oligarchy přímo spojené s Kremlem. A slíbil, že až mu to zdravotní stav umožní, do Ruska se vrátí.
Je zcela možné, že se Navalnyj vrátí do jiného Ruska, než ze kterého byl na pokraji smrti evakuován. A to nejen proto, že ruský stát Navalnému obstavil byt a zmrazil bankovní konto, zatímco se opozičník v berlínské nemocnici zotavoval z otravy.
Pro ruskou opozici totiž návrat Navalného se vší pravděpodobností nebude zlomovým okamžikem v boji s vládním režimem, jako byl příjezd Vladimira Iljiče Lenina. Ani signálem demokratických změn, jako byl návrat slavného spisovatele Alexandra Solženicyna z vynucené emigrace do Ruska po pádu SSSR.
„Navalnyj se dostává na okraj zájmu. Avšak opozice v zemi postrádá osobnosti Navalného formátu,“vysvětlil pro LN politolog Michail Vinogradov z nadace Petrohradská politika.
Před volbami do Státní dumy, plánované na podzim 2021, v nichž si chce státostrana Jednotné Rusko udržet ústavní většinu, ruský režim čistí politické pole od opozičních sil. A to všemi možnými způsoby: silově, legislativně i informačně. A odpůrci Kremlu mají jen omezené možnosti, jak na nové restrikce reagovat. „Ruská opozice se nachází v hluboké krizi. Je to dáno tím, že se prudce snížil zájem amerického ministerstva zahraničí o procesy na ruské domácí scéně. Právě otrava Navalného, jeho smrt, měla být impulzem ke vzkříšení opozičního hnutí,“popsal pro LN pohled na ruskou opozici konzervativní politický aktivista Dmitrij Ivanov.
Ruský aktivista se drží Kremlem a státními médii šířeného názoru, že Navalnyj slouží zahraničním zpravodajským službám. Navalného ze spolupráce s americkou CIA obvinil zprvu šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin. Stejnou domněnku – v reakci na to, že ruský opozičník označil za svého traviče Vladimira Putina – zopakoval i tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Ivanov míní, že právě veřejné obvinění Navalného z napojení na západní zpravodajské služby způsobilo kritický propad důvěry Rusů k opozici. Samotní odpůrci ruského režimu vidí problém jinde. Člen federálního politického výboru strany Jabloko Alexandr Gnězdilov upozorňuje na tlak, jemuž v současné době ruská opozice čelí.
„Sympatie s opozicí jsou málo platné. K organizaci politických akcí jsou potřeba spolehlivé kanály a mechanismy mobilizace stoupenců. A právě s těmi má ruská opozice problém a není náhodou, že zrovna na tuto oblast se soustředí represivní pozornost vlády,“vysvětlil pro LN liberální politik.
Nové zákony proti protestům Ve Státní dumě se aktuálně nachází hned několik návrhů zákonů sužujících politickou konkurenci v zemi. Skupina ruských poslanců a senátorů vnesla do parlamentu návrh na zpřísnění zákona o takzvaných zahraničních agentech. Stigmatizující označení by mělo být rozšířeno z nezávislých nevládních organizací i na jednotlivce, kteří dostávají finance z ciziny, včetně grantů, a politicky se angažují.
Pro ruské lidskoprávní aktivisty je přitom zahraniční pomoc často jediným způsobem, jak mohou své aktivity financovat.
Ruský režim chce souběžně s tím i omezit veřejné protesty. Zpřísnění by se měly dočkat protesty jednotlivců i financování demonstrací. Podle ruských zákonodárců by cizinci, organizace označené jako zahraniční agenti a anonymní dárci měli mít zakázáno protesty financovat.
Gnězdilov je přesvědčen, že opoziční hlas je v ruské společnosti slyšet. „Zářijové regionální volby ukázaly, že Jabloko a další liberálové mají dobrou podporu a mohou být úspěšní. Problém spočívá ve schopnosti politicky uhájit tyto výsledky před rozsáhlými volebními manipulacemi,“dodává liberální politik.
Opoziční aktivita v Rusku nepolevuje. Podle ruského Střediska sociálních a pracovních práv letos v zemi pouze za prvních šest měsíců proběhlo bezmála tisíc protestů. Kvůli covidu byla ale zhruba desetina akcí online.
Autor je spolupracovník LN v Rusku