Dárců „covidové“plazmy přibývá
Vyléčení z koronaviru mohou darováním krevní plazmy pomoci druhým. I když se hlásí noví dobrovolníci, plazmy není nikdy dost
Na konci října přišlo do Fakultní nemocnice Ostrava sotva deset dárců rekonvalescentní plazmy týdně. Dnes jich chodí čtyřnásobek. Podaní takzvané anticovidové plazmy je jednou z možností, jak léčit koronavirové pacienty. Darovat ji mohou vyléčení z covidu, kteří mají v těle potřebné protilátky. Před měsícem nemocnice společně s ministerstvem zdravotnictví apelovaly na občany, aby potřebnou složku krve lékařům poskytli. Bylo jich zoufale málo, dobrovolníků ale pomalu přibývá.
„Určitě došlo k nárůstu. Do našeho Krevního centra přichází již 30 až 40 dárců rekonvalescentní plazmy týdně,“řekla LN mluvčí ostravské fakultní nemocnice Petra Petlachová. Stejného názoru je i mluvčí Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Egon Havrlant. „Tento trend si vysvětlujeme intenzivní medializací, o kterou se staráme my i další nemocnice, a to ve spolupráci s médii, za což jsme velmi vděční,“uvedl pro LN. Zároveň ale dodává, že anticovidové plazmy mají i přes zvýšený zájem o dárcovství nedostatek. „Proto jsme rádi za každého dárce. Těší nás, že naši nemocnici podporují i větší skupiny, rekonvalescentní plazmu jsme odebrali hokejistům Zlína a Vsetína i zlínským policistům,“pokračoval.
Dárců přibývá i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „K odběru přijde týdně přibližně čtyřicet dárců. V návaznosti na naši aktuální potřebu jich chodí dostatek, plynule jich mírně přibývá,“řekla LN její mluvčí Marie Heřmánková. Zvýšený zájem zaznamenala i Thomayerova nemocnice v Praze, jež s léčbou covidových pacientů pomocí rekonvalescentní plazmy začala jako první. Do konce října pražská nemocnice odebrala krevní složku s potřebnými protilátkami celkem 75 dárcům. V tuto chvíli jich chodí až dvacet denně. Mediální masáž pomohla i v Brně.
„Aktuálně se nám díky rozsáhlé medializaci problematiky hlásí dostatečné množství dárců, denně jich na odběr přijde deset a více,“uvedla pro LN mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Pozitivního trendu si všímá i Česká lékařská komora (ČLK). „Jsem moc rád, pacientů je pořád hodně a plazma je skutečně při léčbě užitečná,“řekl LN šéf lékařské komory Milan Kubek. Anticovidová plazma se podle něj nejčastěji využívá k léčbě pacientů s velmi těžkým průběhem covidu. „Jsem v kontaktu s lékaři, kteří pracují na jednotkách intenzivní péče. Říkají mi, že je skutečně velmi cenná a může zachránit životy,“pokračoval. S ním souhlasí i epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Je to jedna z možností, jak pacienty s koronavirem léčit. Ukazuje se, že účinnost tam je,“uvedl pro LN. Zároveň ale upozornil, že odborné názory nejsou zcela jednotné a existují i odpůrci této metody.
Matky darovat nemohou Darovat krevní plazmu mohou lidé nejdříve čtrnáct dní po vyléčení z koronaviru. Nesmí jít ovšem o jedince, kteří někdy v minulosti dostali transfuzi krve. Ženy mohou podstoupit odběr navíc jen v případě, že nikdy neporodily. „Po transfuzi a těhotenství se v těle tvoří protilátky proti bílým krvinkám, kvůli těmto protilátkám nelze použít plazmu pro přímé podání pacientům,“vysvětlil primář transfuzního oddělení ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Vít Řeháček.
Dárce navíc musí mít dostatečné množství protilátek v krvi. „Osoby, které měly lehký průběh covidu, mohou mít menší nálož protilátek. V některých případech pak ani nemá cenu plazmu odebírat,“uvedl epidemiolog Prymula. Každý zájemce tedy musí před odběrem podstoupit testy. V tomto případě platí, že čím těžší průběh koronaviru, tím lépe. Člověk má pak vyšší hladinu potřebných látek v těle.
Dostatek dárců mají i ve Fakultní nemocnici Olomouc. Do konce října zdravotníci na transfuzním oddělení odebrali rekonvalescentní plazmu stovce zájemců, k dnešnímu dni jich je trojnásobek. Všechny oslovené nemocnice se ale shodují, že žádného dárce neodmítnou a dobrovolníky stále hledají. „Samozřejmě přivítáme každého, kdo je ochoten darovat a splňuje podmínky pro darování,“ujišťovala Petlachová z Fakultní nemocnice Olomouc.
Jít příkladem se rozhodli i mnozí politici, kteří prodělali koronavirus. Darovat krevní plazmu chce kupříkladu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Už jsem byl na kontrolním odběru na protilátky a čekám na výsledek,“napsal LN. Verdikt, zda je vhodným dárcem, by měl znát do konce tohoto týdne.
Nebolí to, slibují lékaři
Odběr trvá zhruba 45 minut a podle doktorů není nikterak bolestivý. Lékaři při jednom „sezení“odeberou přibližně 700 až 800 mililitrů krevní plazmy. Záleží na hmotnosti člověka. Tato porce vystačí přibližně pro jednoho a půl pacienta. Plazma se po odebrání otestuje na množství přítomných protilátek a pak se zmrazí.
Krevní plazmu lze darovat vícekrát, minimální interval mezi dvěma odběry je ovšem čtrnáct dnů. Jednou z podmínek je také to, že dárce musí být plnoletý a mladší 65 let. Musí být v dobré kondici a splňovat všeobecné podmínky dárcovství, mezi něž kupříkladu patří, že v minulosti neprodělal žloutenku typu B či C a nebere drogy. Odběr plazmy lze podstoupit minimálně šest měsíců od nového tetování či piercingu.
Lékaři při procesu využívají plazmaferetický přístroj a plazmu odebírají stejně jako krev, tedy přes žilní přístup. Člověk se nemusí obávat následného vyčerpání. „Dárci všeobecně odběry plazmy zvládají velmi dobře. Někdy se dárce může cítit sláb, ale tento stav se rychle upraví, takže doprovod k odběru není nutný,“řekla mluvčí ostravské nemocnice Petlachová. Celkově v tamním centru vyexpandovali již 355 vaků s potřebnou složkou krve a obsloužili dvě stovky dárců.