Je třeba nový zákon o dani z příjmů

„Daňová soustava je zaplevelená množstvím zbytečných zpřesnění a dalších úprav,“říká senátor Tomáš Goláň (ODS), nový předseda ústavně-právního výboru (ÚPV) Senátu. Tomáš Goláň (51)

LN Nastanou s vaším předsednictvím změny?

Určitě ne, můj předchůdce (Miroslav Antl – pozn. red.) vedl ÚPV výborně, takže bych chtěl na jeho práci a práci výboru kontinuálně navázat. Jediné, k čemu jsem měl i dříve výhrady, je časové omezení diskutujících. Za předpokladu dodržení tématu nebudu časové limity vyžadovat.

LN Povoláním jste daňový poradce. Budete dávat větší důraz na zákony o daních vzhledem k tomu, že Senát nemá oproti Poslanecké sněmovně rozpočtový výbor, který se mimo jiné věnuje i daňové legislativě?

Důraz budu klást především na to, abychom všechny zákony, které budou Organizačním výborem přikázány našemu výboru, podrobili kontrole, zda jsou v souladu s Ústavou ČR a dalšími právními předpisy českého právního řádu. To je hlavním úkolem a náplní práce ÚPV. Samozřejmě budeme dbát i na jejich věcnou správnost.

LN Zmínil jste svého předchůdce, právníka Miroslava Antla. Nebojíte se, že vás může limitovat skutečnost, že vy sám právní vzdělání nemáte?

Toho se rozhodně nebojím. Daňovými, právními a soudními spory procházím již od roku 2006 a z praxe mám velké zkušenosti. K dispozici mám i dva své konzultanty advokáty a vynikající legislativní odbor Senátu.

Kvůli svému civilnímu povolání jsem se vždy musel orientovat v aktuální právní úpravě a znát následky jednání v jednotlivých právních odvětvích. Ostatně velké kauzy týkající se daňových soudních sporů pořád ještě řeším ve firmě já, což by mi absence komplexního pohledu na právo nedovolovala. Díky tomu tedy zůstávám v kontaktu s reálným světem a dokážu si představit dopady nových právních norem na život občana.

LN V Senátu jsou v současné chvíli čtyři praktikující advokáti, z toho dva, Jan Holásek a Zdeněk Hraba, jsou členy ÚPV. Spoléháte se, že případně upozorní na skutečnosti, které činí v praxi právní problémy?

Senátoři Hraba a Holásek jsou perfektními posilami ÚPV. Zdeňka Hrabu znám již z minulého období a vím, jak velmi dobře a svědomitě pracuje. Určitě tedy rád na jakékoliv problémy upozorní a vše řádně zdůvodní, ostatně takové s ním mám dosavadní zkušenosti.

LN Tento výbor hraje také leckdy klíčovou roli při schvalování kandidátů na ústavní soudce. Vy sám jste se v minulém volebním období například vymezil proti kumulování funkcí kandidáta Aleše Gerlocha. Pokud by za vašeho předsednictví ke schvalování kandidáta došlo, s čím dalším byste měl problém?

Klíčovou roli asi úplně ne. Předešlé složení ÚPV s převahou schválilo Aleše Gerlocha a Senát jej pak doslova smetl. Pro mě to musí být kandidát s vysokým společenským a morálním kreditem a uznávanou odbornou erudicí. Problém bych samozřejmě měl s členstvím kandidáta v KSČ.

LN Jak hodnotíte vývoj daňové legislativy v Česku za téměř třicet let, co se daním věnujete?

Daňové zákony se od roku 1993 hekticky mění, zákon o daních z příjmů je patrně nejvíce novelizovanou právní normou v našem právním systému. Tyto změny často nestačí sledovat ani odborníci, natož občané, kterých se tyto zákony především týkají.

Daňová soustava je zaplevelená množstvím zbytečných zpřesnění a dalších úprav, což si lze představit na imaginární právní úpravě otevírání dveří: „Když zmáčknete kliku směrem dolů, otevřete dveře.“Na první pohled v tom nevidíme problém, avšak co když bude klika na počátku otočena o devadesát stupňů vzhůru? Pak byste dle imaginární právní úpravy dveře otevřeli pohybem kliky jak doprava, tak i doleva. Následkem je pak nutnost okamžitě zákon novelizovat.

Každý daňový zákon má vždy přesně daný předmět a účel a dle toho by měly soudy následně posoudit, zda je jakákoliv transakce v souladu se smyslem a účelem toho konkrétního zákona. Místo toho se teď snažíme v daňových zákonech podchytit a popsat všechny možné situace, proto se provádí jejich neustálé novelizace. Kvůli tomu jsou zákony složité a pro běžného občana neuchopitelné. Něco jiného je samozřejmě situace, když probíhá novelizace kvůli souladu našeho práva s právem EU.

LN Trnem v oku je mnohým právě vámi zmíněný zákon o daních z příjmů, který byl nesčetněkrát novelizován. Není čas na zcela nový zákon?

Potřebujeme nový zákon o daních z příjmů, ale bohužel neznám nikoho, kdo by ho byl ze současného týmu na ministerstvu schopen připravit. Již několik let se na ministerstvu „válí“rozpracovaná verze nového zákona, ale nikdo s ní nepracuje.

Zákon o daních z příjmů je nesrozumitelný, plný ustanovení, která již ztratila smysl nebo nejsou v praxi využívána, je plný výjimek a zbytečných zákazů. Například obecně je v zákoně dáno, že na osvobozený příjem nemůže mít poplatník daňově uznatelné náklady, přesto v § 25 tento zákon zakazuje uplatnit náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti, kdy příjem z této držby je osvobozen, což by bylo možno odvodit smyslem a účelem této právní úpravy. Často se v rámci novel mění v zákoně jednotlivá ustanovení i z důvodu tzv. právní jistoty.

LN Nedávno došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.

Měl by podle vás podobný osud potkat i další daně?

Ano, tuto daň jsem kritizoval dlouhodobě, zejména to, že ji platil nabyvatel. To byla naprosto nemorální a nenormální situace. Ovšem po jejím zrušení mě již žádná jiná daň ke zrušení nenapadá, alespoň ne z racionálních důvodů.

LN V současnosti se hodně hovoří o zrušení superhrubé mzdy. Jaký je váš názor i s ohledem na současné dění?

V současné situaci na to, bohužel, není vhodná doba, protože máme totálně rozvrácené veřejné finance. A také je velmi nevhodné, že v krizové situaci to pomůže pouze lidem s vyššími příjmy. Naopak ti nízkopříjmoví, kteří pomoc potřebují nejvíce, to na výplatách ani nepoznají. Pokud bychom místo toho zvýšili základní slevu na poplatníka, například o tisíc korun měsíčně, dostali by všichni přidáno stejně a skupinám s nižšími příjmy by to pomohlo mnohem více.

Z mého pohledu je to naprosto neúčelný krok a čirý populismus. Navíc propad příjmů až 90 miliard si nemůžeme prostě za současné situace dovolit bez toho, abychom věděli, kde je na druhé straně rozpočtu ušetříme.

LN V minulosti jste kritizoval zneužívání zajišťovacích příkazů finančními úřady, které byly pro řadu firem likvidační. Zlepšila se situace poté, co Nejvyšší správní soud rozhodl, že zajišťovací příkaz je krajní prostředek?

O této problematice jsem tehdy rozpoutal širokou veřejnou debatu, která vytvořila velký tlak na finanční správu, což mělo za následek i výměnu na postu generálního finančního ředitele. Debatu pak ukončil Nejvyšší správní soud svými rozhodnutími, kde jasně stanovil mantinely pro jejich aplikaci.

LN Z jakého důvodu k nim podle vás finanční správa přistupovala tak často?

Finanční správa dostala od ministra jasné zadání, že musí vybrat více daní, a zajišťovací příkaz byl k tomu nejvhodnějším a nejrychlejším nástrojem. Škody, které to způsobí podnikatelům a později i státu, tehdy nikdo neřešil.

LN Finanční správu dlouhodobě kritizujete také například pro

Vystudoval Fakultu provozně-ekonomickou na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde získal titul Ing.

V minulosti působil jako zastupitel obce Lhota u Vsetína.

Do Senátu ČR byl poprvé zvolen v doplňovacích volbách v roce 2018. Mandát obhájil v říjnových volbách 2020.

Celý život se věnuje problematice daní, působí jako daňový poradce.

LN Problém podle vás spočívá také ve zbytečnosti Odvolacího finančního ředitelství, které zdržuje soudní přezkum finanční kontroly. V čem spatřujete onu zbytečnost?

Dnes je zbytečné kvůli svému formálnímu přístupu ke své funkci, ale nelze jej zrušit, protože by nám chyběl tento druhý stupeň nejen prakticky, ale i teoreticky. Nebyla by dodržena dvojinstančnost daňového řízení. Je důležité, aby Odvolací finanční ředitelství fungovalo nezávisle na Generálním finančním ředitelství a fungovalo skutečně jako garant zákonnosti, nikoliv jako formální odvolací orgán. Zrušit jsem chtěl vždy pouze krajské finanční úřady. Ty jsou zbytečné prakticky i teoreticky.

LN Po svém znovuzvolení senátorem jste prohlásil, že byste se rád věnoval pozměňovacím návrhům v oblasti podnikání. Čemu přesně?

Chtěl bych se zasadit o změnu nynějších podpor pro podnikatele. Jsem jednoznačně pro zrušení EET, minimálně 3. a 4. vlny, chci se zasadit o prodloužení lhůt u kontrolního hlášení, změnu drakonických pokut rovněž u tohoto institutu. Dále je třeba zjednodušit i ostatní hlášení všem dalším úřadům a institucím a změnit statistické vykazování, které podnikatele naprosto neúměrně zatěžuje. Samozřejmě je třeba změnit i přístup finanční správy k jednotlivým podnikatelům, protože je doposud orientována na kvantitu doměrků, nikoliv na poplatníka jako svého klienta.