Turci brzdí svou expanzi na moři
„Vztahy Evropské unie s Tureckem se dostaly na kritické rozcestí a příští dny rozhodnou o tom, jakým směrem se budou ubírat.“Včerejší slova Josepa Borrella, vysokého představitele EU pro zahraniční věci, dokumentují vážnost situace na jihovýchodním křídle Unie.
Tenze mezi historickými rivaly se zvýšily koncem minulého roku, kdy Ankara podepsala tzv. dohodu o námořních hranicích s Libyí. Na jejím základě si pak začala nárokovat výlučnou ekonomickou zónu sahající až do centrální části Středozemního moře, včetně vod v těsné blízkosti některých řeckých ostrovů, jako je Kréta. Navíc v této oblasti začali Turci provádět průzkum potenciálně bohatých ložisek zemního plynu z mořského dna.
Řekové a s nimi i jejich partneři v EU tuto tureckou aktivitu vnímají jako porušení mezinárodního práva a územní integrity. Počátkem srpna podepsalo podobnou smlouvu o mořských hranicích jako Turecko s Libyí také Řecko s Egyptem a ve východním Středomoří tím vznikly překrývající se teritoriální nároky.
V posledních týdnech se řecké a turecké lodě několikrát dostaly na hranu přímé konfrontace a hrozilo, že dojde na otevřený vojenský konflikt. Řecko a Turecko jsou přitom technicky spojenci – členové Severoatlantické aliance.
Jednotlivá pásma mořských vod a práva přilehlých států definuje od roku 1982 Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Úmluvu podepsala drtivá většina států světa, nikoli však Turecko.
Eurodiplomacie slaví úspěch Řekové se ve sporu s Tureckem opakovaně dožadovali větší podpory od svých partnerů v EU a nyní se zdá, že alespoň částečně uspěli. Většina poslanců Evropského parlamentu se totiž včera na dosti bouřlivém jednání shodla, že EU musí „pevně hájit zájmy Řecka a Kypru a všemi způsoby přimět Turecko, aby ustoupilo od průzkumné těžby ve východním Středomoří“.
Zatím se zdá, že tzv. měkká diplomacie by mohla být úspěšná. V minulých týdnech totiž EU uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cest do EU na několik Turků, kteří jsou zodpovědní za ilegální průzkum. Paralelně probíhala diplomatická jednání zejména mezi německými a tureckými diplomaty o zklidnění situace.
Hmatatelným výsledkem nátlaku ze strany EU bylo koncem minulého týdne stažení turecké průzkumné lodě Oruç Reis ze sporných vod do přístavu v Antalyi.
Turecké vládní zdroje sice vydaly prohlášení, že plavidlo se odebralo na „předem plánovanou údržbu“, je ale zřejmé, že akce má za cíl uvolnit prostor pro dvoustranné jednání s Řeky.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis včera při schůzce s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem v Athénách potvrdil, že jeho země je připravena zasednout za jednací stůl „okamžitě, ale za podmínky, že Turecko ukončí provokace“.
Vztahy mezi Řeckem a Tureckem zůstávají napjaté i po stažení turecké průzkumné lodi ze sporné oblasti Středozemí. Řekové tlačí na uvalení dalších sankcí proti svému rivalovi. Podporu však nemají jasnou.
Uprchlíci jako trumf
Řekové a kyperská vláda se mezitím domáhají ráznějších ekonomických sankcí proti Turecku. Ty však – pokud by nepropukl otevřený konflikt – nejsou nyní pravděpodobné, neboť omezením či zmrazením obchodu s Tureckem by řada evropských zemí hospodářsky utrpěla. Mimo jiné se jedná i o vývoz zbraní, což je například v případě Německa významná komodita.
Šéf unijní diplomacie Borrell včera také připomněl, že Ankara je významným partnerem EU i v otázce migrace. Na tureckém území totiž aktuálně pobývá nejméně 3,5 milionu uprchlíků a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v minulosti několikrát zemím EU hrozil, že pustí běžence do Evropy.