„Cestu do Řecka bych promyslel“
Nechci říkat, že by lidé neměli cestovat, jen bych apeloval na to, aby se před cestou zamysleli více než v minulých letech, zdůrazňuje v rozhovoru pro LN český velvyslanec v Řecku Jakub Karfík.
LN První Češi už jsou na dovolené, další se na ni chystají. Na co Řekové letos turisty lákají?
Obecně na Řecko. A to samo o sobě stačí. Nejsou žádné novinky či speciální programy. Turisté se letos spíš setkají s určitými drobnými omezeními. Některé cestovatele ale může přilákat ojedinělý úkaz: i na známých řeckých památkách potkají poměrně málo lidí. Čeští turisté mají v zemi dobrou pověst.
LN Co se tedy pro letošní rok změnilo?
Změnily se v zásadě dvě věci: zaprvé, turistů je tu mnohem méně, sezona se v podstatě teprve rozjíždí. Druhá věc souvisí s různými sanitárními, hygienickými a epidemiologickými opatřeními, které Řecko zavedlo, aby maximálně omezilo import nákazy koronavirem do země.
LN Obávají se Řekové nákazy a sledují, jak čísla v řadě zemí – Česko nevyjímaje – rostou?
Řecko zvolilo v Evropě svým způsobem unikátní systém. Uzavřelo přístupové cesty s Makedonií, Albánií a Tureckem, čili nelze hranice překročit za turistickým účelem, a omezilo letecké i lodní spojení. To zůstává omezené s Británií, Švédskem a Srbskem. Druhý instrument, který Řecko zvolilo, jsou namátkové PCR testy u všech lidí, kteří přijedou do země. V některých případech si vyberou několik lidí, ale otestovat se může i celé letadlo. Na základě toho situaci pozorně sledují. Řecko tedy nemá žádný semafor. Pečlivě ale sleduje jak situaci v jiných zemích, tak vývoj epidemie v Řecku samotném.
LN Už došlo k importu nákazy turisty?
Ano. Dokonce čísla od samého počátku měsíce ukazují, že podíl importu je poměrně vysoký. Na začátku července představoval zhruba třetinu, čísla posledních dní už překračují dvě třetiny.
LN Odkud nákaza přicestovala?
Řekové tuto národní statistiku nezveřejňují, ale víme, že došlo k zachycení velkého počtu infikovaných turistů ze Srbska přijíždějících především přes pozemní hranici. Vedlo to k tomu, že se Řecko uzavřelo Srbsku. A to je právě jeden z prvních případů, kdy Řecko použilo něco jako červené světlo na semaforu.
LN Na co Češi cestující do Řecka nesmějí zapomenout? Jak letos cesta probíhá?
Z hlediska současné situace především člověk nemá zapomenout na to, že se vydává na cestu v situaci, která není obvyklá, nese s sebou určitá rizika a může být i velice rychle proměnlivá – jak třeba ukazuje případ Srbska. A nejen jeho. Člověk by si měl uvědomit, že cesta se nemusí uskutečnit, že od doby, kdy si koupí zájezd a letenku, do okamžiku, kdy opouští republiku, se situace může změnit. Pak je tu riziko zdravotní. Může být diagnostikován při příletu nebo v průběhu pobytu. A to pak s sebou nese další komplikace – bude umístěn do karantény.
LN Co následuje, když se člověk po náhodném testu na letišti dozví, že je covid pozitivní?
Je umístěn do karantény, do vyčleněného karanténního hotelu, který nemůže opustit. Je mu určeno místo a je tam převezen. Bude tam pod lékařským dohledem. A samozřejmě bude v té situaci do doby, než nemoc odezní a bude negativně testován dvakrát za sebou a bude uznán za zdravého či vyléčeného.
LN Karanténní hotel je na vlastní náklady?
Řecko je v této věci velmi velkorysé. PCR testy na hraničních přechodech, jejichž cena se pohybuje v řádech tisíců korun, jsou prováděny na náklady řeckého státu. A stejné je to s ubytováním v karanténních hotelech. Pak jsou s tím ovšem spojené i jiné náklady – člověk například neodcestuje domů tak, jak odcestovat chtěl. Musí tam zůstat po celou dobu nemoci. To může být pro cestovatele výrazná komplikace a já sám bych zvažoval, jestli se takovému riziku chci vystavit.
LN Mohou Řekové kvůli nárůstu čísel u nás přistoupit k většímu počtu náhodných testů Čechů na letištích?
Řecko má dotazník, který se musí vyplnit 24 hodin před odletem. Na jeho základě zjistí, odkud člověk přichází a kde bude pobývat, kdyby bylo zapotřebí trasování nákazy. Dotazník je zpracován na základě algoritmu, nemohu říci, co přesně je do něj vloženo.
Samozřejmě je možné – a řekl bych, že i pravděpodobné –, že algoritmus zohlední čísla za celou Českou republiku, která nejsou nízká, jsou nad průměrem EU. Takže to může být důvodem k tomu, aby čeští turisté byli častěji vybíráni na otestování než třeba turisté z Itálie, kde je dnes referenční číslo výrazně nižší.
LN Jak se turista dozví výsledek testu?
Výsledek testu se dozví buď telefonicky, nebo SMS zprávou do 24 až 36 hodin. A je to takové období, kdy byste měl zůstat v samoizolaci. Není umístěn do karantény, musí ale být v místě pobytu, které udává v dotazníku, tam může být i zkontrolován, eventuálně pokutován. V případě, že turista není kontaktován, v zásadě může mít klid a brát to jako negativní výsledek testu.
LN Pokud někdo pocítí příznaky nákazy až během dovolené, co má dělat?
Každé řecké turistické ubytovací zařízení musí mít na základě protiepidemiologických opatření nasmlouvaného lékaře. To je letošní novinka. Čili nemocný se musí obrátit na provozovatele nebo na recepci, oni mají svého určeného lékaře vyčleněného pro tuto situaci. Ten člověka vyšetří a rozhodne o dalším postupu. Je to součástí systému.
LN Dá se testům vyhnout a do Řecka se dostat po souši?
Po souši se dá do Řecka dojet jen přes hraniční přechod Promachonas s Bulharskem a s PCR testem na covid ne starším než 72 hodin a s potvrzením o bezinfekčnosti v angličtině s uvedením čísla cestovního dokladu. Čili je to dosti významná komplikace oproti letecké dopravě, které bych v tuto chvíli doporučil dát přednost – i s ohledem na měnící se situaci v zemích na pozemní cestě.
LN Přibalil byste si na cestu do Řecka roušku?
V každém případě ano. I teploměr. Rouška je povinná v letadlech, na letišti, v prostředcích hromadné dopravy, v nemocnicích. Je lepší ji mít vždy u sebe. Z praktického hlediska je lepší používat roušky jednorázové. V řeckém podnebí látkové roušky nejsou nejkomfortnější. A v hotelu si ji nevyvaříte.
LN Jak je to letos s cenami? Klesají?
Nemyslím si. Ceny v zásadě zůstávají stejné.
LN A co hotely a pláže? Jak to nyní vypadá tam?
Nemyslím si, že to je jiné než jindy. Na plážích nejsou žádná plexiskla, lidé nenosí roušky.
LN Je rozdíl mezi situací na pevnině a na ostrovech?
Neměl by být. Na mezinárodních letištích by měla být situace stejná jako na pevnině, rozdíl nevidím.
LN Kde je větší koncentrace nákazy?
Větší výskyty jsou v Attice v oblasti kolem Atén, to je pochopitelné. A pak je to hodně severní Řecko, celý ten pás, Soluň nevyjímaje. Tam je případů více, dokonce tam je i nejvíc případů mezi turisty, protože tady právě došlo k zavlečení nákazy srbskými hosty, kteří cestovali po souši. Ale nákazy jsou i na jižních ostrovech, byť jsou to jednotky případů. V Řecku, které má podobně obyvatel jako Česká republika, jsou nicméně čísla mnohem nižší.
LN Takže Řekové se druhé vlny neobávají?
Obávají. Vědí, že otevření se turistům je hra s ohněm, ale vzhledem k ekonomické situaci je to asi nezbytné. Snaží se nasadit všechny dostupné prostředky včetně armády k tomu, aby situaci kontrolovali. Mají vyčleněná zdravotnická zařízení pro zvládnutí těžších případů nemoci, jsou připraveni na transporty z ostrovů na pevninu, to všechno existuje. Není to tak, že by to brali na lehkou váhu. Nákazy mezi turisty samozřejmě vyvolávají diskuse o tom, jaká míra rizika to pro zemi je.
LN Řekové jsou připraveni na nárůst počtu nakažených. Jsou si i turisté vědomi toho, co jim hrozí?
Přesně tuto otázku si kladu i já. Snažíme se všichni dát lidem co největší povědomí o tom, co je čeká. Já sám si kladu otázku, jestli si všichni naši turisté a spoluobčané dostatečně uvědomují, že ta situace není stejná, jako byla v minulosti. Epidemie je přítomná, je neviditelná, průběh nemoci může být vážný, může jim to způsobit řadu komplikací. V některých zemích prudký výkyv nahoru přichází znenadání. Nechci říkat, že by lidé neměli cestovat, jen bych apeloval na to, aby si to dobře promysleli, zvážili situaci, věděli, že situace není úplně standardní. Lidé by se měli před cestou zamyslet více než v minulých letech.
LN Jak Řecko prozatím pandemii zvládalo? Jak je společnost naladěna?
Organizačně a epidemiologicky to Řecko zvládalo a zvládá velmi dobře. Nikdy se nedostalo do vysokých čísel, pracovalo velice cíleně, rychle a efektivně. Proto také ta čísla byla vždy druhá nejlepší v Evropě. To lze přisoudit především systému civilní řecké ochrany, která je vycvičená z požárů. Jestli mají Řekové strach? Ano, mají. V zásadě i z toho otevření se turistice. Ale oni prostě musejí proplout mezi dvěma příšerami. Jedna je epidemie, která na ně útočí na moři – a pak je tu ta druhá příšera, která je může stáhnout pod vodu ekonomicky. I lokální ekonomiky na jednotlivých menších ostrovech jsou na turistice závislé do té míry, že si musejí za jednu sezonu našetřit tolik, aby přežily do sezony další.
LN Řekové tedy vsadili na kartu otevření se v létě i za cenu toho, že se na podzim budou muset opět víc omezit?
Tak to úplně není. Oni se otevřeli již připravení na důsledek, tedy to, že nákaza bude do Řecka importovaná. Zároveň kdyby i v průběhu sezony došlo – ať již lokálně, nebo ve větším měřítku – k nějakému výraznému nárůstu a vrcholu té epidemie, nepochybuji o tom, že Řekové na to budou reagovat a dojde k dalším omezením.
LN Jsou Češi pro řecký turistický ruch důležití?
Jsou, ale samozřejmě nejsou v top pětce. Není nás mnoho, loni přijelo kolem 400 tisíc Čechů. To, kde jsme na špičce, je počet utonulých. Tam zaujímáme páté místo.
LN Čím si to vysvětlujete?
Máme celkově dost obětí na mořích a ve velehorách. Oboje je to prostředí, které není českému člověku úplně blízké, nejsme sžití s nebezpečími, která skýtají.
Řecko je velkorysé. Testy na hranicích jsou prováděny na náklady státu. Stejné je to s ubytováním v karanténních hotelech.