Ať vás nemoc nezruinuje
Výrazně vyšší výdaje a současně značný propad příjmů – to jsou hlavní dopady, které s sebou nese invalidita. A to nejen pro samotného nemocného, ale také pro jeho rodinu. Tento nepoměr může pomoct vyrovnat pojištění pro případ invalidity.
Česká správa sociálního zabezpečení aktuálně vyplácí téměř 420 tisíc invalidních důchodů. Ten nejtěžší, tedy III. stupeň invalidity, má přitom přiznáno zhruba 175 000 lidí. O něco méně připadá na I. stupeň, II. stupeň invalidity se týká přibližně 75 tisíc lidí.
V případě prvních dvou stupňů invalidity nemusí být dopad na rodinný rozpočet tak výrazný, protože stav nemocného často umožňuje alespoň částečně pracovat. U III. stupně invalidity však může být dopad na rodinný rozpočet velmi krutý. S invaliditou jsou totiž spojeny vyšší výdaje na zdravotní péči, současně s tím ale dochází k propadu příjmů. „A invalidní důchod je nízký, tvoří přibližně 60 procent čisté mzdy,“přibližuje realitu Lukáš Urbánek, finanční poradce společnosti Partners.
Vyrovnat rodinný rozpočet může v těchto případech životní pojištění, pokud tedy bude správně nastavené. Základními riziky, která by mělo vždy zahrnovat, je úmrtí a invalidita, především ta z důvodu nemoci. Právě nemoci totiž za invaliditou stojí v 95 procentech případů, zatímco úrazy představují pouze pět procent. Z jistého úhlu pohledu si proto víc pozornosti zaslouží invalidita, jakkoli si ji nikdo předem nepřeje. Riziko trvalé invalidity je totiž pro člověka v produktivním věku výrazně vyšší než riziko úmrtí. A finančně má na rodinu mnohem větší dopad. Konkrétní pojistný produkt na zahojení rozpočtových ran ale vyberte pečlivě, porovnejte více nabídek. „Nezaměřujte se přitom jen na cenu, ale zajímejte se také o parametry pojištění,“říká Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny.
Co lze pojistit
Běžně dnes umí pojišťovny pojistit všechny stupně invalidity. V tom, jak konkrétně, už je však jejich přístup odlišný. Je možné si pojistit konkrétní částku pro každý stupeň invalidity nebo naopak pojistit se na jednu souhrnnou částku pro všechny stupně. Setkat se lze i s možností násobného plnění. Lišit se může i způsob výplaty pojistného plnění, buď pevnou pojistnou částkou, nebo formou měsíční renty.
Odlišný přístup mají pojišťovny také ke karenční, či chcete-li čekací době. Ta se počítá od sjednání pojištění a představuje období, v němž vám pojišťovna v případě pojistné události (v tomto případě invalidity) nevyplatí pojistné plnění. Například Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP) u svého produktu NEON žádnou čekací dobu neuplatňuje. Česká pojišťovna má čekací dobu 12 měsíců od sjednání pojištění. Pro úrazy to ale neplatí. Kooperativa karenční dobu rozlišuje podle stupně invalidity. „V případě prvního stupně je to 18 a ve druhém a třetím 12 měsíců. Ovšem je důležité říct, že se jedná o dobu k přiznání invalidního důchodu, o který se žádá zpravidla až rok po onemocnění,“vysvětluje Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.
Základní podmínkou, aby pojišťovna plnění z rizika invalidity vyplatila, je přiznání invalidity ČSSZ. „Nárok na plnění za invaliditu dokládá pojištěný přiznáním invalidity posudkovým lékařem příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Tyto doklady jsou pro hlášení pojistné události dostačující,“uvedla Renata Čapková z ČPP. Stejně postupují i další pojišťovny. „Ze strany pojišťovny nedochází k žádnému dalšímu přezkoumání,“potvrzuje také Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny.
Je tu však jedno dost důležité „ale“. Pojištění invalidity v rámci životního pojištění se nemusí vztahovat na všechny diagnózy. „Nejvíce rozdílů je u duševních nemocí, kde pojišťovny neplní u všech diagnóz nebo neplní vůbec,“upozorňuje Lukáš Urbánek, finanční poradce společnosti Partners.
Přitom právě duševní poruchy jsou druhým nejčastějším důvodem pro přiznání invalidity.
Pro představu, v současné době pobírá invalidní důchod kvůli duševní poruše 103 235 lidí (tj. 25 % ze všech vyplácených invalidních důchodů). První příčka patří nemocem svalové a kosterní soustavy a pojivových tkání (115 060). Pětici doplňují novotvary (34 122), nemoci nervové soustavy (35 769) a nemoci oběhové soustavy (34 327).
V hlavní roli zdravotní stav
Na paměti mějte i to, že není povinností pojišťovny vás pojistit vždy a na vše. „Nejvíce limitujícím faktorem je v tomto směru zdravotní stav. Změna zdravotního stavu může být důvodem pro nepojistitelnost, stanovení výluky nebo cenové přirážky k pojištění,“zdůrazňuje Urbánek.
Pokud tedy nějakou nemocí trpíte, například máte vysoký krevní tlak či diabetes, porovnávejte nabídky pojišťoven obzvlášť pečlivě. Přístup jednotlivých pojišťoven se v tomto směru totiž může docela lišit.
„V případě nepříznivějšího zdravotního stavu navrhneme klientovi přirážku k pojistnému či nějaké onemocnění z plnění s klientovým souhlasem vyloučíme,“vysvětluje Renata Čapková z ČPP: „Hodně nemocné klienty, pokud by přirážka k pojistnému byla velmi vysoká či výluka velice široká, na invaliditu bohužel nepojišťujeme.“
Stejně postupují i další pojišťovny. „V těchto případech vždy klienta posuzujeme individuálně, bude záležet na konkrétním zdravotním stavu,“říká Káňa z Kooperativy: „Nicméně obecně lze říct, že na druhý, respektive třetí stupeň invalidity takto nemocné klienty pojistit umíme. Pravděpodobně jim bude nabídnuta riziková přirážka, případně výluka na konkrétní diagnózu.“
Na to, že byste svůj zdravotní stav zatajili, raději zapomeňte. Mohlo by se vám to totiž vymstít. „V případě pojistné události se bude podrobně zdravotní stav pojištěného zkoumat a v případě, že by pojišťovna zjistila nějakou důležitou a zatajenou informaci ke zdravotnímu stavu, mohla by pojistné plnění odmítnout,“varuje Urbánek.
Pokud máte třeba vysoký krevní tlak či diabetes, porovnejte nabídky obzvlášť pečlivě. Přístup pojišťoven se totiž může docela lišit.
Autorka je spolupracovnicí LN