Oslavy výročí ve stínu koronaviru

Epidemie covid-19 zhatila velkolepé oslavy 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem a jednu z posledních příležitostí vidět pohromadě válečné veterány.

LONDÝN/PAŘÍŽ/MOSKVA Měla to být velká sláva, nakonec se některé akce konaly v užším kruhu a bez veteránů, jiné byly zrušeny úplně. „Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí,“prohlásil britský premiér Boris Johnson. „Teď se nacházíme uprostřed nového boje proti koronaviru, který vyžaduje stejného ducha národního úsilí. A to znamená, že nemůžeme pořádat průvody a oslavy v ulicích, které jsme si dopřávali v minulosti,“řekl v krátkém projevu zveřejněném na Twitteru. Už před polednem nad Londýnem proletěly červené stíhačky formace Red Arrows, následně lidé uctili památku obětí války dvěma minutami ticha. Večer pak k lidem promluvila v předtočeném projevu britská královna Alžběta II.

Rozsáhlou připomínku zrušilo i Německo. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier v projevu připomněl, že jeho národ si tehdy udělal z celého světa nepřítele, dnes je ale Německo „silnou, stabilní demokracií“. V zemi se však poslední dobou objevují nostalgické tendence, například u části příznivců a členů krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

„Obvykle tu je na čtyři tisíce účastníků a všude kolem davy lidí. Dnes vidíme jen prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra, ministra obrany, náčelníka generálního štábu a několik málo dalších funkcionářů,“hlásil od Vítězného oblouku v Paříži reportér stanice France24 James André.

Macron měl ještě v noci odletět do Moskvy na velkolepé oslavy výročí konce války na Rudém náměstí. Kromě něj se jich měl 9. května účastnit i čínský prezident Si Ťin-pching nebo český Miloš Zeman, zatímco americký lídr Donald Trump už v březnu účast odřekl. A ačkoli se oslavy připravovaly několik měsíců dopředu a vojáci už dokonce nacvičovali na polygonu poblíž Moskvy, Kreml nakonec přehlídku přesunul na pozdější termín.

Výročí, které je jedním z pilířů ruské národní identity a v idylické podobě ho vyzdvihuje Putinův režim, nakonec Rusko oslavilo jen průletem letadlem nad Rudým náměstím a kanonádami ve větších městech. Počet nakažených v Rusku totiž neustále přibývá a blíží se dvěma stům tisícům. Nově infikovaných je už několik dní přes deset tisíc a pokles, očekávaný alespoň v metropoli teď o svátcích, zatím nepřichází.

Putin také zaslal dopisy Trumpovi a Johnsonovi s přáním znovu oživit spolupráci jejich zemí při řešení aktuálních problémů, jako tomu bylo během druhé světové války. „Naše země by toho mohly udělat hodně pro zajištění mezinárodní bezpečnosti a stability, vzkázal šéf Kremlu americkému prezidentovi a na britského premiéra apeloval, aby si vzpomněl na soudržnost mezi Spojenci v dobách druhé světové války.

Příkopy zůstávají

I přes vstřícná gesta ale zůstává mezi Ruskem a evropskými zeměmi odlišný pohled na válečné události, připomněly ho některé drobné počiny posledních dnů. Polsko rozlítilo odstranění dvou pamětních desek z budovy lékařské fakulty v ruském městě Tver. Ty připomínaly oběti stalinských represí z doby, než Sovětský svaz vstoupil v červnu 1941 do války. V budově tehdy sídlila tajná policie NKVD, která podle některých historiků popravovala ve sklepeních polské válečné zajatce, u nedaleké obce Mednoje (dnes pietní místo) jich bylo v masových hrobech zahrabáno přes šest tisíc.

Odstranění desek nařídila prokuratura s tím, že se ve slepeních prý žádné popravy nekonaly. Část místních historiků a aktivistů s tím ale nesouhlasí. „Je to teprve začátek, příští cíl bude Mednoje,“napsal na své facebookové stránce místní aktivista Artěm Važenkov.

„Překrucování historických událostí druhé světové války a následujícího rozdělení Evropy je smutným pokusem zfalšovat dějiny a zpochybnit samy základy současného mezinárodního řádu,“napsali ve společném prohlášení prezidenti tři pobaltských zemí Estonska,

Litvy a Lotyšska Kersti Kaljulaidová, Gitanas Nauséda a Egils Levits. Podle nich konec války pro národy střední a východní Evropy neznamenal začátek svobody, ale výměnu jednoho totalitního režimu za druhý.

A také Ukrajina zrušila hromadné oslavy výročí, které je jinak v tamní společnosti velmi respektované a ctěné. Prezident Volodymyr Zelenskyj uctil tento svátek netradičně – s nevelkým doprovodem položil květy a zapálil svíčky v pietním areálu Milove v Luhanské oblasti na hranici s Ruskem, v místech, která byla v prosinci 1942 osvobozena jako první.

inzerce